Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo volebního autobusu - traktor

  19:53aktualizováno  19:53
- Fujimori se narodil v roce 1938 v rodině japonských přistěhovalců, kteří v jižní Americe žili už čtyři roky. Jejich syn později vystudoval vysokou školu zemědělskou v Limě a po postgraduálním studiu ve Spojených státech a Francii se začal věnovat agronomii.

V roce 1989 - tedy v době, kdy Peru sužovali teroristé ze Světlé stezky a hnutí Tupaka Amaru, inflace dosahovala neuvěřitelných 1700 procent a zahraniční dluh se pohyboval zhruba okolo dvaceti miliard dolarů - se Fujimori vrhl do politiky.

Založil hnutí Změna 90 a kandidoval v prezidentských volbách na jaře roku 1990. Přestože mu odborníci nedávali mnoho šancí a spíše jej brali jako kandidáta do počtu, Fujimori porazil někdejšího předsedu vlády Luise Castra a hned za světově proslulým spisovatelem Mario Vargasem Llosou postoupil do druhého kola. V něm Llosu porazil o dvaadvacet procent a stal se novým peruánským prezidentem. Tento výsledek vynesl Fujimorimu od novinářů přezdívku Tsunami.

Fujimori ve volební kampani vsadil na venkovský lid a na obdobu českého volebního autobusu. Po celé Peru jezdil traktorem, který si řídil a z kterého také řečnil. Slíbil, že vymýtí terorismus, který již dvacet let sužoval tuto zemi. Od svých politických oponentů si vysloužil kritiku za "velkohubý populismus". Fujimori jim odpověděl o dva roky později, kdy jeho lidé zadrželi nejvýznamnějšího vůdce teroristické skupiny Světlá stezka Abiamela Guzmána.

Od té doby se Fujimorimu podařilo toto marxistické hnutí, které má na svědomí za dobu své krvavé éry na pětadvacet tisíc lidských obětí, zcela paralizovat. Před tím, než ale slavil Fujimori toto vítězství, rozpustil kongres a zrušil ústavu. Dostal se tak do sporu s většinou demokratických zemí. Slíbil však, že do roka a do dne demokracii obnoví. A svůj slib dodržel.

Především díky úspěšnému boji proti terorismu a radikální ekonomické reformě - v loňském roce byla v Peru inflace necelé čtyři procenta - získal před pěti lety znovu prezidentský úřad.

Od té doby jeho popularita upadla. K sedmdesáti procentům se vyšplhala pouze tehdy, když peruánská armáda v dubnu 1997 znovu obsadila rezidenci japonského velvyslance a osvobodila sedmdesát rukojmích. I přes pád popularity má však Fujimori podporu téměř padesáti procent občanů této jihoamerické země.

Fujimori se vloni v prosinci rozhodl kandidovat již potřetí na úřad prezidenta, a to i přesto, že mu to ústava neumožňuje. Nyní stojí jen krok od svého dalšího volebního triumfu.

Přestože demokracie v podání Fujimoriho je poněkud svérázná - je mu vyčítáno policejní odposlouchávání prezidentských protikandidátů, manipulace s volebními výsledky, korupce, či přílišný populismus - i jeho odpůrci musí uznat, že Fujimori je nejvýznamější postavou jižní Ameriky od dob vlády chilského diktátora Pinocheta. Stejně jako Chile je nyní Peru rozdělena na dva nesmiřitelné tábory. Jedni tvrdí, že Fujimori musí pryč, aby se tzv. vymetlo smetí a druzí si zase nedokáží představit, že by země fungovala bez Fujimoriho. O tom, který z táborů má zrovna navrch rozhodne na dalších pět let až nedělní vůle peruánských voličů.

Peruánský prezident Alberto Fujimori, fotografováno 21. května 2000.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.