Posádku tvoří dva terénní a jeden sociální pracovník ze sdružení Naděje a dvakrát do týdne si k nim přisedne zdravotník. Vyrážejí na místa, kde se lidé bez domova scházejí.
Dodávkový volkswagen je plný potřebných věcí. Nechybí židle, stoleček, termoska s teplým čajem i bedna potravinových balíčků. Na dva dny, kdy vyráží s posádkou i zdravotník, přibírají brašnu se základním zdravotnickým materiálem. V autě mají zázemí i pracovníci Naděje - notebook, který umožňuje registraci klientů, příručky a knížky s adresami nejdůležitějších míst pomoci pro bezdomovce i umyvadlo.
Přijíždíme do Všehrdovy ulice nedaleko mostu Legií, odkud je blízko do oblíbených lokalit bezdomovců. Úkryt hledají pod Petřínem, na Střeleckém ostrově i na Kampě. Vyrážím s terénními pracovníky pod Petřín, kde na lavičce sedí několik lidí. Zeptáme se jich, jestli něco nepotřebují a řekneme jim o službách sanitky.
Funguje teprve od konce července a ne všichni bezdomovci o ní vědí. K tomu, aby se přiblížili k autu, je láká jídlo a teplý čaj, i když ho ocení asi hlavně v zimě.
Přesouváme se dál. Cestou potkáváme postaršího pána, který se k nám velmi hlásí. "Podívejte, jak už pěkně chodím. Už jsem po operaci," ukazuje nám.
Před několika týdny měl silnou otravu krve, v nemocnici si poležel čtrnáct dní. Vzpomíná, jak pro něj přijela záchranka, jak nemohl chodit a jak si ho předávaly asi tři různé nemocnice. "Vyměnili mi celou krev," připomíná.
Z Petřína s námi jde k autu a vypráví. O tom, jak se rozvedl, přišel o byt a práci a před dvěma lety skončil na ulici. "Ale nebudu tady moc dlouho. Něco si najdu," dodává přesvědčeně a už ne tolik jistě říká, že odjede za dcerou do Španělska.
Zdravotní péči už muž nepotřebuje, pravidelně chodí na převazy a dostává také léky. U auta tedy "vyfasuje" pouze balíček s jídlem a pak si s ním popovídá sociální pracovník. Ten se klientů ptá, jak se dostali na ulici, kde a jak žijí, ale i jaké mají plány. Nejen jak zvládnout zimu, ale taky jak se dostat z ulice.
Někteří chtějí získat práci, a dostanou proto seznam personálních agentur. Jiní potřebují zařídit doklady, další nemají peníze na zařízení nezbytných věcí. I pro ty má Naděje pomoc. Nabízí totiž možnost pracovat pro sdružení, zametat chodník nebo dělat jiné veřejně prospěšné práce. Za čtyři hodiny dostanou 175 korun, které mohou použít právě pro případy nouze.
"Ordinace" zajímá i turisty
Na naší další zastávce nedaleko Karlova mostu už má práci i zdravotník. K vozu přichází žena, kterou odhadujeme zhruba na 45 let. "Jakpak se máme? Zdravíčko slouží?" ptá se zdravotník Erik Verner.
"Ne, ne," stěžuje si. Už tři měsíce ji trápí noha. Kůže na levém palci u nohy praskla, rána je hluboká asi půl centimetru, bolí čím dál víc a hnisá. Není to příjemný pohled. Ale podle Erika je tohle ten lepší případ, k vidění bývají i výrazně horší.
. Žloutenka mezi bezdomovci:Na začátku června se v pražské komunitě narkomanů rozšířila žloutenka typu A. Postupně se nemoc dostala i mezi další skupiny obyvatel. Magistrát se proto rozhodl nechat bezplatně očkovat narkomany, nyní nabídka platí i pro bezdomovce. Dosud bylo možné očkování pouze v ordinaci praktického lékaře ve středisku Naděje, ode dneška se bude očkovat také v mobilní sanitce, kterou provozuje Centrum sociálních služeb Praha. |
Kolem nás chodí turisté a zvědavě nahlížejí do "pouliční ordinace". Žena sedí na židličce před sanitkou a Erik ji ošetřuje. Ve tvářích některých kolemjdoucích je vidět odpor, u jiných zvědavost. Pacientka je ze zájmu kolemjdoucích evidentně nesvá, uklidní se, až když se s ní dáváme do řeči. Na ulici žije už mnoho let, bydlí spolu s dalšími kamarády v jednom pražském squattu.
"Máte nějaký příjem?" ptá se Erik. Po krátkém zavrtění hlavou následují další otázky. "A kouříte? A co čůčo, vínko to si dáte?" V obou případech už jsou odpovědi kladné.
"Tak si příště dáte holt o jedno míň a místo toho si koupíte indulonu. Mastičku, takovou modrou. Znáte ji? Ta stojí asi třicet korun. To vám pomůže," radí trpělivě Erik.
Hnisající hluboká rána se musí vydezinfikovat, potřít hojivou mastičkou a pak ovázat obinadlem. Erik pak své pacientce poradí co dělat, aby podobným ranám předešla. Radí koupit volné boty, nejraději sandály, a pravidelně potírat mastnou indulonou. Tím se zabrání popraskání kůže.
Další z klientů má problém se zavšivením. Přichází s hlavou plnou strupů a ošklivých štípanců. Kromě nastříkání mu radí zdravotník úplné ostříhání a zaléčení štípanců v ordinaci praktického lékaře, který pracuje ve středisku Naděje.
Zhruba po šesti hodinách směna končí. Posádka rozdala na padesát balíčků a ošetřila několik lidí. Zítra vyjede zas.
. Mobilní sociální služba:Mobilní sociální služba provozuje Městská část Praha 1 ve spolupráci s občanským sdružením Naděje. Městská část zajistila automobil a hradí náklady služby, Naděje zajišťuje realizaci služby. Služba v současné době funguje pouze na území Prahy 1. Nosným prvkem je sociální práce - pracují zde terénní a sociální pracovníci. Dvakrát týdně jezdí s programem zdravotník. Za jednu denní směnu využije programu až sedmdesáti klientů. |
