Sudety si přitom většina lidí spojuje s dobou před Mnichovem 1938 a poválečným vystěhováním Němců na základě takzvaných Benešových dekretů.
Historici mají ale jasno. Podle nich se jedná o název, který se pro hory vyskytuje už v mapách řeckého kartografa Klaudia Ptolemaia. Ten název Sudetn Aure použil už ve druhém století našeho letopočtu.
"S největší pravděpodobností se jednalo o oblast od dnešních Krušných hor až po Jeseníky. Část od Krkonoš se nazývala Les kanců," řekl historik Vladimír Wolf.
Když se Ptolemaiovy mapy dostaly do Čech, tak dějepisci Bohuslav Balbín či Pavel Skála ze Zhoře začali název Sudety používat na celé území od Krušných hor až po Oderské vrchy.
Poláci používají název Sudety běžně
"Sudety je historický název, ale chápu, že u nás má toto slovo trošku zlý nádech. Na polské straně je toto označení ale běžné. Nedávno jsem se například díval na to, že v Jelení Góře byla první pěchotní divize takzvaná Sudetská," uvedl Wolf.
Problémem je, že na mapě je území Sudet vykresleno na české, a ne na polské straně. Podle zástupce ředitele trutnovského muzea Václava Horáka se jedná o nedorozumění.
"Je to spíš chyba. Lidé v tom hledají senzaci a hledají souvislosti s rokem 1938 a vyhrocenými nacionálními konflikty," konstatoval Horák.
Podle něj se to má brát spíš geograficky. "Když to takhle budeme brát, tak problém nebude, ale v dnešní době to pokládám za nešťastné a na naši stranu by se měly dávat názvy našich hor," dodal.
Podle Wolfa není ani značení na české straně závadné. "Jestliže se jedná o mapu Evropy, tak je vcelku logické, že se použije termín využívaný v Evropě. Nemůžou tam přeci být dva názvy," prohlásil. Podle něj s tímto názvem nemají problém ani další historici.
"Není to nic mimořádného a už je čas zbavit se všeobecně zažitých věcí týkajících se druhé světové války a období po ní," dodal.
Sudety zneužili nacisté
Termín Sudety dlouho nebyl politický, ale ve třicátých letech minulého století ho zneužili němečtí nacisté za podpory části německého obyvatelstva pohraničí, zejména ze Sudetoněmecké strany, k rozbití demokratického Československa.
"Nejdříve se používal termín čeští Němci. Pojem sudetští Němci se začal používat až někdy v průběhu devatenáctého století. Českoněmecké soupeření tak získalo punc rivality. Ale Sudety je možné použít jen jako geografický termín,“ uvedl historik Jan Čížek.
Hory, které nesou kosodřeviny
Krkonoše jsou mnohem mladší než Sudety. "Název Krkonoše se nejdříve používal v jednotném čísle," řekl Wolf. Krkonoš se říkalo dnešnímu Vysokému kolu a také Kotli neboli Kokrháči.
Na celé hory se název Krkonoše rozšířil někdy na počátku 16. století. První doklad o jménu Krkonošské hory je z roku 1517. "V několika mapách je nakreslena postava čerta a u toho napsáno Krkonoš," uvedl Wolf.
Teorií na název Krkonoše je celá řada. V jedné se spojuje se složeninou krk a nosit. Slovo nosit tam podle této teorie opravdu je. Najde se tam i krk. Ten ale nemá souvislosti s anatomií, ale jde o krk, neboli krak, což je slovanské pojmenování pro kosodřevinu. Podle této teorie se tedy jedná o hory, které na svých úpatích nesou kosodřeviny.
