Podle Pretla nás čeká střídání velmi teplých a chladnějších, a srážkově bohatších a velmi nedostatkových období.

Podle Pretla nás čeká střídání velmi teplých a chladnějších, a srážkově bohatších a velmi nedostatkových období. | foto: Dan Materna, MAFRA

Klimatolog: Místo jara budeme mít brzká léta s přívalovými děšti

  • 257
Rychlý přechod zimy v léto souvisí s celkovou změnou klimatu. Podle klimatologa Jana Pretla ale nejde ani tak o růst teplot jako spíš o extrémy. Kromě náhlého střídání chladných a teplých období se tak v příštích letech musíme připravit i na období sucha narušovaná krátkými a intenzivními přívalovými dešti.

Čím to je, že už jaro v podstatě neexistuje?
To, že už není jaro a podzim, bych bral spíše s nadsázkou. Nicméně je pravda, že už to není jako v dřívějších dobách. To, že teploty globálně rostou, spíše znamená, že v našich podmínkách jde počasí do extrémů. Rychlejší střídání chladnějších a teplejších období pak skutečně může vyvolávat pocit, že to přechodové období, které bývalo delší a trvalo třeba měsíc a půl, se v podstatě rozplývá.

Takže za to opět může globální oteplování?
Když se řekne globální oteplování, všichni si představí, že každý další rok musí být teplejší, což tak samozřejmě není. Proto používáme termín změna klimatu. Počasí má tendenci jít do extremity.

Můžeme pro návrat jara vůbec něco udělat?
Osobně si myslím, že udělat nelze nic. Jsou tu samozřejmě zelené tendence, které říkají "snížíme emise skleníkových plynů o x procent a klima se vrátí, kde bylo před několika desítkami nebo stovkami let", ale v to já prostě nevěřím. Dopady lze nějakým způsobem zmírňovat, tedy že skleníkových plynů bude do atmosféry emitováno méně, ale to změnu úplně nezastaví.

Jaro už neexistuje

Říkají to i meteorologové

Co nás ještě v souvislosti s klimatickou změnou čeká?
Když uvažujeme o Česku, tak se dá mluvit o pokračující extremitě jednotlivých jevů. Změní se hlavně rozložení srážek během roku. Vypadá to na méně srážek na konci jara a na počátku léta a pak četnější výskyt přívalových srážek, kdy během krátkého období, řádově desítek minut, spadne velké množství deště. Pak se dají čekat dopady na zemědělství, protože právě v tom období, kdy by vegetace potřebovala vodu, jí bude méně. Celkově jde tedy o stresové efekty - střídání velmi teplých a chladnějších, a srážkově bohatších a velmi nedostatkových období.

Takže budou i zimy bez sněhu?
V zimních srážkách závratné změny nepozorujeme. Vzhledem k tomu, že narůstá teplota, je ale vyšší pravděpodobnost toho, že srážky nebudou tak často ve formě sněhu, ale spíše deště. Ukazuje se, že počet dnů se sněhovou pokrývkou, i když se to v samozřejmě jednotlivých letech může měnit, celkově ubývá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video