Arboretum a botanická zahrada Mendelovy univerzity v Brně, kde třiadvacetiletý Radúz Šafránek zavraždil loni v březnu bývalou přítelkyni. Vrchní soud v Olomouci mu za to na začátku letošního února potvrdil 18 let vězení.

Arboretum a botanická zahrada Mendelovy univerzity v Brně, kde třiadvacetiletý Radúz Šafránek zavraždil loni v březnu bývalou přítelkyni. Vrchní soud v Olomouci mu za to na začátku letošního února potvrdil 18 let vězení. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Domy, kde se vraždilo, jsou levnější až o třetinu. Stigma časem slábne

  • 16
Nálepka místa, kde se vraždilo, nezůstane domům věčně, věří noví majitelé nemovitostí v Brně-Ivanovicích nebo Uherském Brodě, kde se odehrály nejhorší mordy posledních let. Tragické, mediálně propírané případy dokážou srazit cenu domu či bytu až o třicet procent.

„I když je pomník udělaný velmi decentně, vzpomenu si na to pokaždé, když jedu okolo a sevře mě divný pocit,“ říká Petra Vilímková z Uherského Brodu.

Prostory před bývalou restaurací Družba, kde střelec 24. února 2015 zavraždil osm lidí a pak obrátil zbraň proti sobě, se proměnily v pietní místo v podobě cesty s nápisem protínající vystouplý travnatý ovál.

Hospoda už neexistuje. Budovu koupila společnost Tekoo Reality, která ji momentálně přestavuje a hodlá si uvnitř zařídit kanceláře. „Dům jsme chtěli koupit už rok předtím, než se to stalo, a událost na naše rozhodnutí neměla žádný vliv,“ řekl iDNES.cz jednatel společnosti Miroslav Borák.

Připustil však, že zaměstnanci nemají z chystaných prostor dobrý pocit.

„Někteří se bojí a říkají, abychom se tam nestěhovali, ale budou to muset skousnout. Bude to jiný barák s vchodem z jiné strany, než kudy šel střelec, schodiště je zbořené, původní objekt to nebude připomínat,“ ujistil.

Starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar změnu vítá. „Že objekt celý přestaví a změní, je jedině dobře, hodně to zmírní negativní dopad na celé okolí. Zavřít hospodu bylo dobré rozhodnutí, lidé včetně mě doteď jezdí okolo s respektem a pohnutým pocitem. Vzpomínky na tu hrůzu jsou stále tady,“ popsal starosta.

Už delší dobu je na prodej i uherskobrodský dům, kde střelec Zdeněk K. bydlel. Jeho matka v něm již nežije, podle informací iDNES.cz je v péči lékařů. I když dům není přímo místem zločinu, zatím kupce nenašel a zůstává ve vlastnictví manželky a syna.

„Úchyláky“ arboretum nepřitahuje

Nejen zmíněné objekty v šestnáctitisícovém Uherském Brodě nyní lidé vlivem vážného zločinu vnímají jinak než dřív. Od loňského března, kdy tam třiadvacetiletý Radúz Šafránek brutálně zavraždil svou expřítelkyni, už některým Brňanům není příjemné chodit do arboreta Mendelovy univerzity. Vrahovi před nedávnem vrchní soud potvrdil 18 let vězení.

Seriál iDNES.cz

Zločin a trest

Pokud právní stát funguje, jak má, je tato posloupnost zcela samozřejmá: po zločinu následuje trest. Seriál iDNES.cz o vězeňství, bezpečnosti a kriminalitě, který využil právě název slavného románu F. M. Dostojevského, mapuje názory veřejnosti na tyto oblasti. Vypráví také příběhy kriminálníků, přibližuje život za mřížemi, zároveň však tlumočí i zkušenosti a pocity „druhé strany“ - obětí trestných činů.

Vedení arboreta podle svého vyjádření pokles návštěvnosti nezaznamenalo.

„Zájem byl a je silně redukovaný na vybranou skupinu jinak smýšlejících lidí, nejsme Olympia ani jiné nákupní centrum. Pořádáme pravidelné výstavy, které navštěvuje pořád zhruba stejné množství lidí jako dřív. Nejzásadněji se návštěvnost odvíjí od počasí,“ přiblížil vedoucí arboreta Tomáš Koloušek.

Policejní psycholožka Ludmila Čírtková si nevybavuje, že by v minulosti nějaká studie zkoumala, jak vážné trestné činy ovlivňují chování a vztah lidí k dotčené lokalitě či objektu. Reakce na zločin se podle jejích slov mohou lišit případ od případu

„Existují ale studie na téma takzvané ‚katastrofické turistiky’, které řeší opačný fenomén, tedy proč místa určitých tragických událostí přitahují nezúčastněné diváky. Vysvětluje se to tím, že takoví lidé vyhledávají emoce nabuzené cizím neštěstím, které se jich ovšem vůbec nedotklo,“ objasnila psycholožka.

Vrchní soud potvrdil 18 let za ubodání studentky, Šafránek nepromluvil

Návštěvníci arboreta podle Tomáše Kolouška nepřikládají tragické události váhu. „Neptají se, kde se to stalo, a že by sem někdo chodil v rámci nějaké úchylky, to vůbec ne. Občas mě překvapí, že někdo považuje dotaz na tuto záležitost za dobrý způsob navázání komunikace. Osobně to považuji za ryze zoufalý krok k vyplnění konverzačního vakua,“ doplnil vedoucí zahrady.

Ani snoubenci prý neztratili chuť pořádat v areálu svatební obřady, konkrétní čísla dokládající pro srovnání vývoj zájmu o oslavy však uvést nechtěl.

Dům koupili a počkají, až se situace uklidní

Zhruba tři roky trvalo, než našel kupce rodinný dům v Brně-Ivanovicích, kde vrah 22. května 2013 zmasakroval rodiče a jejich dva syny. Za čin byl loni v létě nepravomocně odsouzen Američan Kevin Dahlgren (více jsme psali zde).

Dům koupili loni v létě asi čtyřicetiletí manželé, avšak nepřestěhovali se tam, dál žijí v brněnské čtvrti Řečkovice. „Chodí tam jen uklízet, počkají, až se situace uklidní. Byli se představit sousedům. Zřejmě to brali jako výhodnou investici, protože cena šla výrazně dolů, a věří, že nálepka místu nezůstane věčně,“ uvedl místostarosta Ivanovic Jaroslav Elzner.

Za čtyři vraždy doživotí. Dahlgren si řešil problémy s egem, řekl soudce

iDNES.cz se chtěl zeptat na motivy přímo nových vlastníků domu, ale neuspěl. „Slyšel jsem, že chtějí zůstat v anonymitě,“ vysvětlil Elzner.

Realitní makléřka Kamila Buráňová z firmy Remax potvrzuje, že stigma místa, kde se vraždilo, může velmi výrazně srazit tržní cenu nemovitosti. „Hodně záleží na tom, jak moc je událost mediálně propíraná. Třeba v Brně šly přes nás dva případy, u nichž tohle mělo na cenu nemovitosti velký vliv - šla dolů až o třicet procent,“ uvedla.

Vedle Ivanovic byl druhým zmiňovaným případem prodej domu v městské části Obřany, kde rukou manžela zemřela spisovatelka Simona Monyová. Sleva přitom v podobných případech není reakcí na dlouhotrvající nezájem, ale cena jde dolů rovnou, srazí ji negativní pověst.

„Roky jsem jezdila kolem jiného podobně poznamenaného domu, který nikdo nechtěl. Časem se na to ale zapomene a nálepka mizí. Koupili jej lidé, kteří o zločinu věděli, ale líbila se jim lokalita a s odstupem času se tam nastěhovali. U jiných zase může být pohnutkou spekulace,“ zauvažovala makléřka.

Dům, kde zemřela Simona Monyová.

Podobné domy podle zkušeností Kamily Buráňové obvykle kupují lidé, kteří z nich žádnou negativní energii necítí. „Je jim to jedno a neřeší to – nenakupují pocitově. Druhá skupina těch senzitivnějších často nekoupí ani ‚normální dům‘, i když se jim líbí. Stačí, že se tam jednoduše necítí dobře,“ podotkla.

Prodejce má podle ní povinnost kupce s nepříjemnou historií objektu seznámit. „Samozřejmě to klientům říkáme, ale není to první věta. V minulosti se nám nevyplatilo uvést to okamžitě do telefonu, když někdo volá se zájmem o prohlídku. Každý by měl před koupí znát minulost objektu a řeč na to dojde vždy, ale někomu tyhle věcí vadí a někomu ne, tak proč dopředu předjímat a dělat závěry za kupující stranu,“ řekla iDNES.cz Buráňová.

Makléři upozorňují i na jiné typy „konfliktů se zákonem“. Kupce například obeznámili i s minulostí domu v jedné moravské vesnici, v němž původní majitel nelegálně přechovával zbraně a střelivo. Řešila to i policejní zásahová jednotka, takže si mezi místními dům nesl pověst „muničního doupěte“.

Dům v Dolních Dunajovicích, kde policie nalezla ostatky tří dětí (13. února 2015)

Nového majitele má i dům v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku, kde matka postupně uškrtila svá tři novorozeňata. Čin vyšel najevo v únoru roku 2015 a soud ženu poslal na čtyřiadvacet let za mříže. Dům byl už tehdy v exekuci, loni v létě ho koupil v internetové dražbě muž ze středních Čech.

„Nikdo tam momentálně nebydlí, mám pocit, že se tam dotyčný ani dopředu nebyl podívat a až následně zjistil, co se tam stalo. Zřejmě to nekoupil k bydlení, spíš jako cenově a lokálně zajímavou investici,“ řekl starosta obce Josef Hasník.

Sám majitel nechtěl své pohnutky nijak komentovat. „Dům jsem koupil, ale nijak to s vámi nehodlám rozebírat,“ uvedl muž, jehož jméno iDNES.cz zná.

Dokázali byste bydlet v domě, kde se stal v minulosti vážný zločin?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 17. března 2017. Anketa je uzavřena.

NE
NE 646
ANO
ANO 334

Lidé přebírají názory na lokality

Ať už jde o veřejný prostor či obydlí, vnímání místa, kde se odehrál konkrétní trestný čin, je i podle Lucie Hákové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci velmi individuální a záleží na mnoha okolnostech. Připouští, že místo může u některých lidí vyvolávat až takovou tíseň, že se mu raději vyhýbají.

„V případě, že se závažný trestný čin jedince blíže dotýká, například se odehrál v lokalitě bydliště, školy či pracoviště, přímou obětí byl někdo, koho znal, a pokud byl případ navíc opakovaně probírán ve zpravodajství, lze předpokládat, že tím bude reakce umocněna,“ uvedla.

ZLOČIN A TREST: Exkluzivní průzkum pro iDNES.cz

Vztahem místa a strachu ze zločinu se dlouhodobě zabývá i Jana Jíchová z Karlovy univerzity. Její tým zkoumá, nakolik se obyvatelé jednotlivých pražských čtvrtí bojí kriminality (psali jsme o tom zde).

Z jejich výzkumů mimo jiné vyplynulo, že lidé mohou přebírat názory na některé „vyhlášené“ lokality. A spíš než místa poznamenaná ojedinělou vraždou (oběť často nebývá náhodná, s vrahem se zná) si špatnou pověst vybudují lokality, kde se stávají loupeže, znásilnění nebo kradou auta. Třeba pražský Žižkov má nálepku nebezpečné oblasti již z 19. století.

„Dotázaní rezidenti jej ale nevnímali jako extra nebezpečné místo, naopak jej jako nebezpečné zmínili lidé, kteří tam nebydlí nebo tam byli třeba jedenkrát v životě. Nálepka či sdílené označení, které rezonuje třeba i v médiích, tak může přetrvat daleko déle než jedna unikátní, byť výjimečná událost,“ shrnula Háková, jak dlouho vyvolává nepříjemné pocity, když se v sousedství stane zločin.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video