Misi NATO v Moskvě otevře Venturoni

Moskva, Brusel - Severoatlantická aliance je připravena k summitu NATO-Rusko otevřít svou stálou misi v Moskvě. Původně chtěl misi 27. května otevřít generální tajemník NATO George Robertson osobně. Úlohy se však nakonec podle Bruselu zhostí admirál Guido Venturoni. Doposud sídlila v Moskvě pouze informační kancelář, kterou aliance otevřela v hlavním městě Ruska loni v únoru.

K otevření stále mise dojde pravděpodobně pouze jediný den před důležitým summitem NATO-Rusko v italském Římě, na kterém by obě strany měly uzavřít nové partnerství.

Podle Venturoniho bude v moskevské misi NATO působit celkem osm vojenských důstojníků. "Otevření bude přímo korespondovat s pátým výročím založení Stálé společené rady NATO-Rusko, jejíž vznik strvdily obě strany 27. května 1997," uvedl admirál Venturoni.

Ten bedávno obdržel od prezidenta Václava Havla Řád bílého lva za zásluhy při přijetí České republiky do Severoatlantické aliance.

"Je to další důležitý krok ve vztazích aliance a Ruska. Stálá mise bude důkazem nové úrovně spolupráce, která by se mohla stát stavebním prvkem silné bezpečnostní a obrané kostry pro celou Evropu," prohlásil v interview pro ruskou státní televizi ruský ministr zahraničí Igor Ivanov.

Podle politologa Petra Suchého z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně má otevření stálé mise jednoznačný cíl. "Aliance se snaží navázat s Ruskem bližší vztah, protože se s Ruskem na dlouho dobu nepočítá jako s možným plnohodnotným členem aliance," uvedl Suchý.

Představitelé Severoatlantická aliance přitom chtěli stálou misi v Rusku otevřít již před několika lety. Uskutečnění však bránilo napětí mezi alianci a Ruskem kvůli válce v Jugoslávii. Ruští bezpečnostní experti navíc delší dobu tvrdili, že Rusko hraje v dosavadním vztahu s alianci pouze malou roli.

"Summit Rusko-NATO bude jistým milníkem v dalších vztazích. Rusko se vždy cítilo jako supervelmoc," řekl Suchý.

Směr dalšího vývoje vzájemných vztahů přitom podle něj už nastíní i schůzka amerického prezidenta Gerge Bushe s ruským protějškem Vladimírem Putinem ještě před samotným summitem Rusko-NATO.

"Rusko je dnes jiné a uvědomuje si, že se musí podílet na společné bezpečnostní politice. To povede k dalšímu přibližování k NATO," dodal politolog Suchý.

Napjaté vztahy mezi aliancí a Ruskem se ochladily zvláště poté, co se do procesu rozšiřování Severoatlantické aliance zapojily pobaltské země - Litva, Lotyšsko a Estonsko. Rozšíření aliance tímto směrem bralo Rusko od počátku jako možnou hrozbu a rezolutně tento záměr odmítalo.

"Dnešní Rusko se pomalu smířilo s tím, že se pobaltské země pravděpodobně stanou členy NATO. K protestním nótám zřejmě dojde až při samotném rozšíření aliance," konstatoval politolog Suchý.


Video