Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mise poslance Ambrozka na Antarktidě: místo hlasování sčítal ptáky

  22:05aktualizováno  22:05
Česká politika už má svého druhého polárníka. Po pražském primátorovi Pavlu Bémovi navštívil Antarktidu i lidovecký poslanec a bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Pozoroval jsem tam ptáky a zapisoval nová hnízda, uvedl v rozhovoru pro MF DNES.

Expedice českých polárníků na ostrově Jamese Rosse - Skupinová fotografie členů expedice na českou vědeckou stanici J.G.Mendela, ostrov Jamese Rosse, Antarktida. V první řadě (zleva doprava): Bedřich Mlčoch, Martin Hrubý, Petr Mixa, Jan Pobořil, Miloš Barták, Peter Pálka, Jakub Sakala. V druhé řadě (zleva doprava): Radek Vodrážka, Zbyněk Engel, Libor Ambrozek, Daniel Nývlt, Kamil Láska, Vojtěch Erban, Peter Váczi. | foto: Peter Váczi.

Na Antarktidu se politik vydal s vědeckou expedicí. Strávil tam šest týdnů, i když plánoval jen třítýdenní pobyt. Ambrozek chyběl na několik klíčových schůzích Poslanecké sněmovny, ale nelze mu to příliš klást za vinu.

Nemohl odletět, protože argentinská vláda poslala vojenská letadla schopná přistát na Antarktidě, na Haiti. Cesta ho ale vyšla podstatně levněji, než kdyby tam jel jako turista.

Co to konkrétně znamenalo, že jste na Antarktidě ověřoval hnízdění ptáků?
Tam probíhá velký několikaletý projekt, který má i kapitolu "monitoring ptáků a savců". V minulých letech tam ptáky pozorovali vědci z Jihočeské univerzity, ale letos se tam nedostali, tak já jsem se podílel na této části projektu za ně.

Jako takový náhradník?
Ano, jako náhradník, protože jsem vystudovaný biolog. Tam hnízdí několik druhů ptáků, rybák antarktický a chaluha antarktická. Rybák tam má kolonii o několika desítkách párů a početnost chaluhy se odhaduje jenom na několik tisíc párů celkem. Je to teritoriální druh, hnízdí jen v této oblasti a je to takový spíš dravec, který tučňákům a rybákům žere mláďata a vejce. Občas se tam objevuje i bouřňák obrovský.

Jednak jsem ověřoval, jak jsou obsazená hnízda nalezená v minulých letech, a zapisoval i nová hnízda. Všímal jsem si i savců. Pozoroval jsem samici rypouše sloního, bylo to druhé pozorování v historii stanice.

Já jsem ve vašem životopisu našel, že jste vystudovaný botanik, a ne ornitolog...
To je pravda, ale to nevadilo, těch deset druhů živočichů se dá zvládnout. Konkurovat ornitologům nemohu, ale znalosti fauny mám určitě lepší než většina populace. Ochraně přírody se věnuji odmalička.

Mě ještě zaujal způsob, jakým jste se tam dostal. Vypadá to, že jste měl u geologické služby trochu protekci, když jste politik.
Trochu jsem využil té dřívější angažovanosti v této oblasti. Já jsem s touto problematikou přišel do styku už jako ministr. Prosadil jsem Zákon o Antarktidě. Pak jsem se tam chystal na otevření stanice (už v roce 2007 – pozn.red.), ale tehdy byla důležitá hlasování ve Sněmovně a cestu jsem musel zrušit. Provoz naší stanice je ekologicky docela unikátní.

Co obsahuje zákon o Antarktidě?
Je podmínkou členství v Antarktické smlouvě. Každá země musí mít v zákonech, že bude dodržovat přísný ekologický režim na tomto kontinentu. Když se tam stavěla stanice, samozřejmě proběhlo přísné posuzování jejího vlivu na životní prostředí. Regulovala se kvůli tomu i výška stožárů pro vrtule.

Ale když odhlédneme od politiky a ornitologie, vy jste se tam chtěl podívat i jako cestovatel?
Já cestuji rád a pro přírodovědce je to obrovské lákadlo. Je to poslední biologická laboratoř, kde chodíte po místech, kde před vámi třeba ještě žádný člověk neprocházel. Tím jak tam chybí rostlinný pokryv, tak tam hodně věcí v souvislostech vidí i geolog. Je to poslední místo, které člověk ještě nedokázal nějak ovlivnit nebo poškodit.

Vy jste už říkal, že vás cesta přijde na asi 100 tisíc. To je mnohem levněji, než za kolik se tam může dostat běžný turista?
U našeho ostrova se jedna taková loď s turisty objevila. Ale to byla loď na úrovni několikahvězdičkového hotelu. My jsme na tu výletní loď na chvíli vystoupili a viděli tam vyhřívané bazény.

Jasně, že díky tomu, že jsem jel s expedicí, tak jsem platil hlavně za dopravu, ale nebydlel jsem v žádných hotelech a neměl jsem žádné extraslužby. Pár dní jsem strávil ve stanu a je to zážitek stanovat na Antarktidě a ráno se probudit ve stanu zapadaném sněhem.Taky by každého nebavilo jenom běhat kolem stanu a vařit čaj.

Mimochodem, je v Antarktidě i v létě zima, nebo se to dá snést?
Ta stanice leží na 64 stupni jižní šířky, ještě nad polárním kruhem na samém cípu poloostrova, který z Antarktidy vybíhá směrem k Jižní Americe. Na stanici Vostok naměřili mínus osmdesát (ta leží na antarktické pevnině – pozn.red.), ale na české stanici bylo v zimě maximálně -37 stupně (na jižní polokouli mají zimu v době, kdy je u nás léto).

Teď se tam teploty pohybují běžně od mínus pěti do plus pěti. Ve sněhové vánici ale mohou náhle klesnout na -25 stupně. Když svítí slunko, člověk se tam může klidně opalovat, i když pozor na ozónovou díru.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Prezident Miloš Zeman na návštěvě v Horšovském Týně. (19. 10. 2017)
Andělé nebudou, andělé došli, když nechcete ďábla, jděte volit, vybídl Zeman

Rozhodujete se mezi špatným a ještě horším, přesvědčoval ve čtvrtek voliče, ať jdou volit, prezident Miloš Zeman. „Andělé nebudou, andělé došli, ale...  celý článek

Jana Nečasová (dříve Nagyová) u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nečasová doplatila statisíce, které dlužila na daních za luxusní dárky

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová, dříve Nagyová, už doplatila daně z luxusních darů, kvůli kterým čelí žalobě z krácení daně. Cenu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.