Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mise Kamikaze - Armstrong nemusel být první

  15:52aktualizováno  15:52
Neil Armstrong nemusel být prvním člověkem na Měsíci. Američané chtěli překonat Sověty i za cenu, že se jejich astronaut nebude moci vrátit živý. Američané byli sovětským náporem do vesmíru na přelomu padesátých a šedesátých let opravdu velmi vystrašeni. První družice, první živý tvor v kosmu, první automat k Měsíci, první člověk na dráze okolo Země, první den kosmonauta ve vesmíru...

Vzhledem k tomu, že v 60. letech neexistovaly žádné právní podmínky pro vesmír, hrozilo nebezpečí, že když Sovětský svaz vyšle na Měsíc své lidi, prohlásí toto nebeské těleso za své výsostné území.

Wernher von Braun: Američané najdou na Měsíci Rusy
l Wernher von Braun, který zachránil prestiž USA vypuštěním první americké družice, byl skeptický. Po společném letu Vostoku 3 a Vostoku 4 v srpnu 1962 odpověděl na otázku, co najdou američtí astronauti na Měsíci, stručně: ''Rusy!''

Agentura NASA počítala s vysazením lidí na Měsíci v dlouhodobé perspektivě - až v sedmdesátých Ietech. Třebaže prezident John Kennedy vyzval v květnu 1961 - krátce po startu Jurije Gagarina - Američany, aby vyslali lidi na Měsíc a bezpečně je vrátili na Zemi do konce desetiletí, nikdo netušil, jestli to Spojené státy dokáží. Všechno totiž naznačovalo, že sovětská raketová technika je dál než americká.

Nikdo však nevěděl, v jakých obrovských finančních, organizačních, personálních a technických potížích se Rusové zmítají. Někteří západní odborníci prorokovali, že když bude komunistická velmoc stejným tempem pokračovat dál, může vysadit první lidi na Měsíci už v roce 1965, nejpozději však na podzim 1967 u příležitosti 50. výročí bolševické revoluce.

Navíc výřečný sovětský vůdce Nikita Chruščov přičítal úspěchy sovětské kosmonautiky socialistickému systému, který tím prokazuje své přednosti ve srovnání se "zahnívajícím kapitalismem''. A těmito prvenstvími Sověti utvrzovali levičáky po celém světě, že myšlenky socialismu nakonec zvítězí.

Hazardní myšlenka
V době největšího pesimismu mezi Američany, v roce 1962, navrhli dva inženýři od firmy Bell Aerosystems Company v Buffalu ve státu New York možné řešení: Vyšleme na Měsíc jednoho člověka pomocí existující techniky, který tam jeden až tři roky počká, než se podaří postavit stroje, které ho dopraví zpátky na Zemí.

Vedoucí leteckých projektů John M. Cord a vedoucí oddělení kosmických systémů dr. Leonard M. Seale odůvodňovali svůj záměr jednosměrné pilotované expedice takto: "Přednosti jednoduché pilotované míse na počátku lunárního výzkumu by byly jak politické, tak vědecké.'' Tento způsob by připomínal polární expedice z počátku 20. století, kdy podpůrný tým připravoval v jednotlivých táborech zásoby pro hlavní výzkumnou skupinu.

Už dřív, v červenci 1961, se pokusil získat E. J. Daniels ze společnosti Lockheed Aircraft pro představu vypuštění jednoho člověka na Měsíc zástupce NASA. Avšak ti jeho návrh na vypracování úvodního projektu odmítli. Cord a Seale vystoupili se svým projektem v červnu 1962 na zasedání Institutu aeronautických věd (IAS). V prosinci ho přetiskl časopis Aerospace Engineering, ale opět s ostrým odsudkem - je to příliš hazardní.

Nejdřív dostatek zásob
Ovšem projekt jednosměrné pilotované výpravy na Měsíc by vyžadoval sérii startů. Používaly by se k nim nejsilnější americké rakety Titan IIIC anebo Saturn 1.
1. Nejdřív se k Měsíci vydá několik automatů, které budou kroužit okolo něho, zkoumat terén a na základě toho odborníci vyberou místo přistání.
2. Mezitím se odzkouší pilotovaný stroj v blízkosti Země.
3. V přesně určeném prostoru přistanou 4 nákladní lodě, každá se 400 kg zásob a materiálu.
4. Teprve potom tam odletí jeden odvážlivec ve zvětšené kabině Mercury. Původní Mercury měla tvar kužele o průměru 1,8 metru a výšce 2,7 metru. Lunární loď měla mít průměr tři metry (na základě průměru nosné rakety) a výšku dva a půl metru. Třebaže ji proponovali pro přistání na Měsíci, měla mít rovněž možnost vrátit se v případě poruchy na Zemi, musela by tedy být vybavena tepelným štítem. Astronaut si měl vézt zásoby jídla a pití na 12 dnů, kyslíku dokonce na třicet dnů.
5. Bude následovat dalších devět nákladních lodí, které na lunární základnu dopraví nejen nové zásoby potravin, vody a kyslíku (na rok by bylo zapotřebí asi 4,5 tuny), ale rovněž obytné prostory, spojovací centrálu a podobně. Pokud by se za prvním astronautem vydal ještě druhý, o čemž se rovněž uvažovalo, pak by potřebovali ročně 30-35 nákladů. Dvojice by tam nakonec mohla vybudovat stálou základnu.

Poslední rezerva NASA
Účastníci konference AIS tento návrh odmítli, označili ho za projekt lunárního kamikadze. Kamikadze se nazývali japonští piloti-sebevrazi, kteří se koncem druhé světové války vrhali ve svých letadlech plných třaskavin na americké válečné lodě. "Neexistují známky, že by se plánovači Apolla tímto návrhem seriózně zabývali,'' říkají dnes historici NASA.

Ani oba autoři se nemohli opřít o někoho, kdo by je podpořil. Nicméně tuhle myšlenku zpracoval do podoby vědecko-fantastického románu Projekt Poutník spisovatel Hank Searls a vydal ho knižně v roce 1964. O tři roky později ho převedl na filmové plátno režisér Robert Altman pod názvem Start.

V tomto příběhu našel americký astronaut na Měsíci ochranný přístřešek v havarovaném sovětském stroji, jehož posádka zahynula. Searls a Altman se snažili nalákat na svá díla čtenáře a diváky tvrzením, že vycházejí z tajného plánu NASA, který má vláda v záloze pro případ, že by ztroskotal projekt Apollo a Sověti mohli vkročit na Měsíc jako první. Ovšem Sověti mezitím beznadějně zaostali a první lidé, kteří chodili uprostřed července 1969 po Měsíci, tam vztyčili americkou vlajku.

Soutěž s Marsem
Snaha zabrat Měsíc dostala na konci devadesátých Iet nový impuls, když se zjistilo, že i na jeho povrchu jsou nemalé zásoby Iedu, a tedy i vody. Měsíc se tak znovu dostal do popředí jako kandidát na vybudování první Iidské základny na povrchu jiného tělesa.

Do té doby se nejčastěji mluviIo o Marsu, který je však od Země díky vzdálenosti mnohem více odříznut. Cesta na rudou planetu by se tak v některých ohledech podobala misi kamikadze. FiImaři, spisovatelé a malíři však byli na Marsu i na Měsíci od 60. let již nesčetněkrát.

Poklady z archivů
V zapomenutých papírech a knihovnách se stále objevují neznámé zajímavostí i z dob nedávno minulých. To se stalo před několika lety, kdy se našel náčrt smutečního projevu amerického prezidenta pro případ, že by první výprava na Měsíc ztroskotala. A opakovalo se to i v případě tohoto projektu, o němž zveřejnil důkladnou studii čtvrtletník pro historii astronautiky Quest.

Historie výzkumu Měsíce
140 př. n.l. Ptolemaios změřil vzdálenost Země - Měsíc
1610 G. Galilei pozoroval hory na Měsíci
1693 G.D. Cassini zjistil, že Měsíc má vázanou rotaci
1775 T. Mayer zavedl systém souřadnic na měsíčním povrchu
1837 - 8 W. Beer a J. H. Madler nakreslili první moderní mapu Měsíce
1869 Lord Ross změřil teplotu měsíčního povrchu
1946 Z. Bay získal radarový odraz od Měsíce
1959, 2. ledna Start Luny 1 k Měsíci
1959, 13. září Luna 2 jako první těleso vyrobené lidskou rukou dopadla na Měsíc
1959, říjen Luna 3 pořídila první fotografie odvrácené strany Měsíce
1964, 31. července Ranger 7 odvysílal první detailní snímky Měsíce
1966, 31. ledna Luna 9 jako první těleso přistála měkce
1966, 31. března Luna 10 se stala první umělou družicí Měsíce
1966 - 1967 pět sond typu Lunar Orbiter získalo obrazový materiál pro přípravbu přistání člověka na Měsíci
1966 - 1968 pět sond typu Surveyor přistálo na měsíčním povrchu, získalo 90 000 snímků měsíčního povrchu a studovalo vlastnosti měsíční půdy
1968, prosinec posádka Apolla 8 oblétla měsíc a vrátila se zpět na Zem
1968 - 1969 tři sondy typu Zond oblétly Měsíc a vrátily se zpět na Zem
1969, 21. července Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli na Měsíci
1970, 12. září odstartovala automatická stanice Luna 16, která po měkkém přistání odebrala vzorky měsíční horniny a vrátila se 24. září zpět na Zem
1970, 17. listopadu na Měsíci přistála sonda Luna 17, která vysadila první měsíční vozidlo Lunochod 1
1971, 30. července kosmonauti D. R. Scott a J. B Irwin poprvé použili měsíční vozidlo
1972, prosinec skončila první etapa výzkumu Měsíce kosmickými loděmi s posádkou
1995 detailní mapování povrchu Měsíce americkou sondou Clementine

zdroj: Astronomický informační WWW server astro.vsb.cz

N. Armstrong na povrchu Měsíce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.