Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mise českých gripenů na Islandu končí. Stropnický slyšel chválu

  19:14aktualizováno  19:14
Mise českých letců s letouny Gripen na Islandu končí. Během uplynulých týdnů podnikli piloti nad ostrovem přes 70 cvičných letů. K ruským vojenským strojům startovat nemuseli, i když několikrát měli vyšší stupeň pohotovosti.

Ještě do úterní půlnoci budou čtyři letouny Gripen českých vzdušných sil střežit ze základny v Keflavíku vzdušný prostor Islandu a zhruba dvousetkilometrový pás kolem něj. Pak mimořádná mise, o kterou požádala Severoatlantická aliance, skončí a vojáci se přesunou na mateřskou základnu do Čáslavi.

Česká mise na Islandu

V dobách studené války odsud americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek. Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.
Vzdušné síly Armády České republiky držely nepřetržitou pohotovost ve dvou zemích najednou. Podobně jako v letech 2009 a 2012, kdy letci chránili vždy po několik měsíců vzdušný prostor nad trojicí pobaltských republik - Litvou, Lotyšskem a Estonskem a pak loni na Islandu.
Na Islandu působí pětice gripenů JAS-39 C (z toho jeden záložní). Na ochranu vzdušného prostoru nad Českou republikou tak zůstává devět strojů, z toho dva dvojmístné JAS-39 D.

Za letci se v pondělí proto vypravil ministr obrany Martin Stropnický, aby jim podle svých slov osobně poděkoval za odvedenou práci. „Na přípravu mise od žádosti do odletu neměli příliš mnoho času, přesto dokázali vše perfektně připravit,“ uvedl Stropnický.

Během příletu na ostrov armádní speciál s ministrem na palubě doprovodila dvojice gripenů. Stejně jako loni na podzim, kdy Island chránili poprvé, čeští letci nezaznamenali žádný ostrý start. Několikrát však byli uvedeni do vyššího stavu pohotovosti kvůli ruským vojenským strojům u Norska.

„Měli jsme vyšší pohotovost, ale startovat jsme nakonec nemuseli. Od Norska to sem jsou ještě tři čtyři hodiny letu,“ řekl zástupce velitele české jednotky na Islandu a zároveň jeden z pilotů Milan Nykodym.

Po zkušenostech z loňska podle svých slov neočekával, že by mise byla tentokrát nějak dramatická. Navíc flotilu ruských dálkových bombardérů, se kterými by se mohli ve vzduchu čeští piloti setkat, trápí technické problémy a nelétají. (Několik ruských bombardérů v uplynulých týdnech havarovalo, pozn. red.)

„Fotku s ruským bombardérem Tu-95 tak asi zase nebudu mít,“ žertoval Nykodym. Upozornil ale, že na všechny eventuality byli přesto čeští letci v maximální míře připravení.

V případě startu k ruskému letadlu by se podle něj dvojice gripenů k stroji přiblížila, identifikovala ho, snažila se navázat komunikaci a let obrazově zdokumentovala. 

„Kvůli tomu má jeden z pilotů u sebe malý fotoaparát a druhý malou videokameru,“ popsal praxi Nykodym s tím, že obrazové materiály takto zdokumentovaných ruských strojů putují na velitelství NATO k dalším analýzám.

Piloti sbírají cenné zkušenosti

Na někdejší americké základně v Keflavíku působí celkem pět českých strojů Gripen (z toho jeden záložní) a 70 vojáků. Islandský vzdušný prostor a strategické letové trasy střeží od 29. července. 

Od té doby osmička českých pilotů podnikla přes 70 cvičných letů a nalétala dohromady přes 140 hodin. „Je důležité udržet všechny v tempu. Šlo o jeden dva lety denně,“ popsal Nykodym.

Fotografie

Ministr obrany Martin Stropnický u českých vojáků během mise na Islandu
Gripen českých vzdušných sil na základně v Keflavíku na Islandu
Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým nad Islandem
Gripen českých vzdušných sil doprovází armádní speciál s ministrem Stropnickým nad Islandem

Češi tentokrát tak trochu „zaskakují“ za kanadské letectvo, které mělo Island v této době chránit. Kanaďané jsou však operačně vytíženi údery proti Islámskému státu.

Celkové náklady na misi jsou zhruba 20 milionů korun. Část však hradí islandská strana a ta si české ochrany váží. 

Ostrovní země je i přesto, že nemá vlastní armádu, považována za váženého zakládajícího člena Aliance především kvůli své strategické poloze. Island je rovněž přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem. Nad oblastí ročně eviduje přes 90 tisíc letů.

„Slyšel jsem slova chvály a nebyla jen zdvořilostní,“ řekl po setkání s islandskými představiteli Stropnický. Jak dodal, pro české letectvo jde o cvičení a testování pilotů ve zcela rozdílném prostředí.

„I vzhledem k tomu, že ruské aktivity, ne během tohoto měsíce, ale během letošního jara, byly poměrně znepokojující, co se týká narušování vzdušného prostoru i výsostných vod, je to věc nutná a Island ji kvituje,“ konstatoval.

Už nyní se podle něj začne plánovat další mise českých letců na Islandu, která by měla začít na podzim roku 2016. V dalších letech by měly gripeny střežit opět Pobaltí.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Gripen, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.