Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi se na Islandu vyřádili, v gripenech létali třicet metrů nad zemí

  17:13aktualizováno  17:13
Začínají brzké ranní porady techniků a pilotů o plánovaných letech. Stejná rutina jako v uplynulých pěti týdnech, kdy čeští letci s gripeny chránili vzdušných prostor Islandu. "Nahoru půjdou tři mašiny, na hodinu," nese se štábem. Bude to poslední cvičný let, mise končí.

Letoun Gripen českých vzdušných sil nad Islandem | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Úterní ráno je pro české letce na Islandu výjimečné. Čeká je poslední den, kdy drží nepřetržitou pohotovost nad ostrovem daleko na severu. Ještě do půlnoci.

Do té doby je může velitelství NATO kdykoliv zalarmovat. Třeba aby pomohli civilnímu letounu na cestě napříč Atlantikem nebo k identifikaci „neznámého“ nekomunikujícího stroje, který by se vyloupl blízko vzdušného prostoru Islandu.

Je sedm hodin a v jedné z budov na základně v Keflavíku začíná každodenní porada technického personálu. Po celých pět týdnů se takto pokaždé pravidelně rozbíhal pracovní den českých letců v misi.

„Letouny 34, 35 a 39 musíme dneska dostat do vzduchu. Záložní 36. Pátý letoun nechystat,“ shrnuje šéf pozemního personálu Jan Ďucha. Připomíná, že na základně bude v poslední den mise trochu rušněji. Za českými vojáky se dopoledne podívá v rámci své cesty na Island velitel amerických vzdušných sil v Evropě a Africe generál Frank Gorenc.

O pár chvil později v budově o několik metrů dál začíná další porada. Ta patří pilotům, kteří dostávají kompletní přehled aktuálních údajů o klimatických podmínkami, sopečné činnosti, výšce vln a teplotě moře nebo o pohotovosti záchranářských vrtulníků islandské gardy.

Ty by jim odstartovaly na pomoc v případě, že by se z nějakého důvodu museli katapultovat. Nad mořem i nad pevninou. Do vnitrozemí ostrova totiž vede minimum zpevněných cest a rozsáhlé oblasti jsou tak pro záchranná vozidla prakticky nedostupné.

„Tady potřebujeme mít k dispozici vrtulníky i pro létání nad vnitrozemím. Záchrana pozemní technikou by trvala hodně dlouho,“ konstatoval jeden z pilotů Vladimír Málek.

Do vzduchu jen v neoprénu

Na jeho kolegy, kteří dnes poletí, teď čeká příprava před samotným letem. Oblékají se do speciální výstroje, včetně výškového obleku proti přetížení a do neoprénu. Ten je tady nutný kvůli přežití pilotů v chladných vodách Atlantiku.

„Doba vědomí a možná i přežití člověka v chladné vodě v moři, jako je tady kolem deseti stupňů a v některých místech i méně, je velmi krátká. Neoprén několikanásobně prodlužuje dobu, kdy je člověk schopen v chladu přežít. Jen je trochu víc těsno v kabině,“ vysvětlil Málek.

Mise českých gripenů na Islandu končí. Stropnický slyšel chválu

Na přežití v moři se podle něj piloti pečlivě připravují. Od seskoku do vody, přes nasoukání se ve výstroji do člunu, který se automaticky nafoukne při dopadu na hladinu až po vybavení ve speciální vestě. V té mají kromě nafukovacího límce piloti radiostanici, balíčky s léky, pitnou vodu a další. „Výbava je v tomto ohledu téměř dokonalá, aby pilot měl co největší šanci přežít,“ dodal Málek.

Nízké lety v Česku nejdou

Je krátce před desátou dopoledne a z hangárů po předletové přípravě míří na start trojice gripenů. Piloty čeká poslední cvičný let. Potrvá asi hodinu, během které si letci chtějí vyzkoušet vzdušné souboje.

V případě ostrého startu musí gripeny odstartovat do patnácti minut. Stejně jako při podobné misi vloni ani tentokrát na takzvaný „Alpha Scramble“ nedošlo.

„Neočekávali jsme nějaký dramatický průběh mise. Startovali jsme většinou dvakrát denně, dopoledne a odpoledne k cvičným letům,“ konstatoval velitel české mise Martin Nezbeda.

Piloti si podle něj vyzkoušeli třeba velmi nízké lety třeba i pouhých 30 metrů nad mořem či pevninou. To si nad hustě obydleným území České republiky a prakticky celé kontinentální Evropy dovolit nemohou.

Gripeny českých vzdušných sil na Islandu

Gripeny českých vzdušných sil na Islandu

Hodina je pryč a gripeny přistávají. Odpoledne si piloti ještě vyhodnotí, jak byli ve vzájemných soubojích na nebi úspěšní a pak už je čeká jen balení a přípravy na cestu domů.

Zatímco přelet všech pěti strojů Gripen v doprovodu italského tankeru je plánován na pátek, pozemní personál se dostane do Česka během víkendu. V pondělí pak ještě poputuje přes moře několik desítek tun materiálu a vybavení, který si čeští letci na ostrov s sebou vzali.

Strategické místo je znovu v kurzu

Základna v Keflavíku je dnes vlastně jen stínem toho, co bývala v dobách studené války. Americké letectvo a námořnictvo odsud sledovalo pohyb sovětských ponorek.

Na ohromném území, kde dříve sloužilo na 15 tisíc amerických vojáků, je v provozu kromě zabezpečení civilního provozu mezinárodního letiště doslova jen pár budov.

Fotografie

Základna v islandském Keflavíku
Gripen českých vzdušných sil na Islandu
Přistání českých gripenů po posledním cvičném letu nad Islandem
Ranní porada technického personálu na základně v Keflavíku během mise českých letců na Islandu

Nyní se však zdá, že napětí mezi Západem a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině znovu základně přisuzuje daleko vyšší důležitost. A to především kvůli zvýšené aktivitě ruského letectva a dálkovým letům ruských strategických bombardérů napříč Atlantikem.

„Lokace Keflaviku stejně jako dalších základen na severu je důležitá pro budoucí ochranu spojeneckých zájmů. Hodně spojenců má ekonomické zájmy na severu, klima se mění a Arktida už nebude taková jako bývala,“ podotkl po setkání s českými letci velitel amerických vzdušných sil v Evropě Frank Gorenc.

Po českých letcích se na Island s odstupem několika týdnů podívají Dánové. Kromě ochrany vzdušného prostoru zde plánují i cvičení s dalšími státy. Čeští letci by se měli na Island znovu vrátit příští rok na podzim. Opět na několik týdnů.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Gripen, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.