Kde vládne mír1. Island |
Jeden z největších propadů oproti minulému roku zaznamenaly Spojené státy. USA mají nyní 114. příčku, což je o jedenáct pozic horší výsledek než v roce 2016. Nejvíce míst, a to 28, ztratilo jihoafrické království Lesotho, které je na 90. příčce.
V Evropě se situace nejvíce vyhrotila v Bosně a Hercegovině, která se na 84. místo propadla o 21 pozic (souhrn v angličtině i s interaktivní grafikou najdete zde, celou zprávu zde).
Evropa obecně vychází z hodnocení jako region s velmi vysokou či vysokou mírou bezpečí – výjimkou jsou jen Moldavsko, Řecko a balkánské státy Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo a Makedonie, kde panuje střední úroveň mírumilovnosti. Zcela na chvostu je pak Ukrajina (154. místo), která je zasažena konfliktem na východě země, a Rusko (151. místo). Oba tyto státy mají podle indexu velmi nízkou úroveň bezpečí a klidu.
Zelené odstíny ukazují na bezpečné země, žlutá značí středně bezpečné a červené odstíny pak ty nejméně bezpečné:
Global Peace Index 2017 finds that world slightly improved in peace last year but over the decade it has become significantly less peaceful. https://t.co/Y5tkGaU0AV
Od roku 2008, kdy je index sestavován, je každoročním vítězem Island. Česko bylo v roce 2008 na 21. místě, následně si ale s výjimkou roku 2012 meziročně o několik příček polepšilo.
Hodnotí se přes dvacet kategorií
Index míru je výsledkem hodnocení ve 23 kategoriích, jako jsou například míra kriminality, snadnost přístupu ke zbraním, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.
Kde chrastí zbraně150. Severní Korea |
Institut pro hospodářství a mír v tiskové zprávě uvedl, že situace ve světě se oproti loňsku mírně zlepšila, ačkoli rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími státy se zvětšil. Vyššího bodového ohodnocení dosáhlo 93 zemí, 63 států si naopak pohoršilo.
Zpráva také konstatuje, že svět pokračuje v enormním plýtvání zdroji na „vytváření násilí“, ale jen velmi málo vynakládá na mír.
Výzkumníci zároveň varují před nástupem populistických politických hnutí a stran v Evropě, jejichž podpora v poslední době stoupá. V Evropě se také podle zprávy zvyšuje vnímání korupce mezi politickými elitami, rostou ekonomické nerovnosti a zhoršuje se svoboda tisku zásluhou koncentrace médií v rukách několika málo vlastníků. I to hraje populistům do karet, konstatuje zpráva.
