Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skončí půlstoletí krveprolití? Kolumbie jedná s gerilou FARC o smíru

  18:24aktualizováno  19:27
Zástupci kolumbijské vlády a levicových povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie v Norsku oficiálně zahájili mírový proces. Nový pokus o smíření má ukončit skoro půlstoletí trvající krvavé boje, které jsou nejdéle trvajícím povstáním v Latinské Americe a stály život více než 120 tisíc lidí.

Členové Revolučních ozbrojených sil Kolumbie Jesus Santrich a Ivan Márques před zahájením mírových hovorů s kolumbijskou vládou v Oslu (18. října 2012) | foto: AP

Znepřátelené strany ve společném prohlášení oznámily, že zahájily dialog s cílem nastolit pevný a trvalý mír v Kolumbii. Prohlášení přečetl novinářům v hotelu obce Hurdal severně od Osla představitel Kuby, která je spolu s Norskem garantem tohoto mírového procesu. Šéfové delegací se setkali, aniž si podali ruce, poznamenala agentura AFP.

Mírový proces má ukončit nejdéle trvající povstání v Latinské Americe, které začalo v roce 1964. Vláda a rebelové se rozhodli sejít, aniž uzavřeli příměří. Zástupci Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) už dříve dali najevo, že se budou snažit dojednat klid zbraní co nejrychleji.

Pokusili se o to i při jednáních v Norsku, ale vláda to opět odmítla z obavy, že by vzbouřenci jako v minulosti mohli využít klidu zbraní k posílení svých řad. "Nebudeme hovořit o příměří, dokud úspěšně neskončí mírový proces," zdůraznil šéf vládní delegace Humberto de la Calle na společné tiskové konferenci. Ocenil přitom, že síly FARC splnily veškeré své dosavadní závazky umožňující zahájení mírového procesu.

Vedoucí delegace FARC Ivan Márquez na tiskové konferenci ujistil, že jeho organizace je ve svém úsilí o mír upřímná. Dodal však, že mírový proces je křehký a nesmí být pod časovým tlakem. Delegace se dohodly, že mírový proces bude zahrnovat pět jednacích bodů - rozvoj chudého venkova, účast budoucích formací rebelů na politickém životě země, definitivní ukončení nepřátelské aktivity, ukončení pašování drog, kterým se rebelové financují, a pomoc obětem bojů.

Z Norska se vyjednávání přesune do kubánské metropole Havany, kde bude pokračovat od 15. listopadu. Bogota do rozhovorů podle prezidenta Juana Manuela Santose vyrazila s mírným optimismem, že se podaří dosáhnout mírové dohody.

Podobné tři předchozí rozhovory v minulosti zkrachovaly a ani tentokrát není výsledek procesu jasný. Nyní jsou však povstalci oslabení, protože vládní síly jim v uplynulých letech zasadily citelné rány. Podle úřadů ovšem stále mají na 9 200 bojovníků.

Ideje radikálního komunismu a unesená Betancourtová

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC), jsou nejsilnější kolumbijskou gerilovou organizací a ovládají asi třetinu země, zejména na jihu a jihovýchodě. Založil ji v roce 1964 jako Jižní blok Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ji vedl do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovala na FARC.

FARC bojují za ideje radikálního komunismu; tvrdí, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v zemi. Tento boj stál život už přes 120 tisíc lidí. FARC má nyní přes devět tisíc ozbrojených bojovníků a dalších devět tisíc mužů v záloze. Asi pětina bojovníků FARC je mladších 18 let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.

Fotogalerie

Finance získávají FARC, které v roce 2002 zařadila po USA i Evropská unie na seznam teroristických organizací, z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Povstalci například vybírají podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímají svá letiště a poskytují drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.

Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Senátorka, unesená v únoru 2002, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, během níž armáda díky infiltraci agentů z džungle odvezla patnáct rukojmí bez jediného výstřelu.

Letos na jaře FARC propustily po 12 letech v zajetí šest policistů a čtyři vojáky, zřejmě poslední rukojmí z řad armády a policie. Podle kolumbijského ministerstva obrany však zůstává v zajetí FARC na 400 civilistů unesených v letech 2002 až 2011.

Kolumbie

Kolumbie

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.