| Volební obvod číslo 44 - Chrudim |
Šlouf se původně ke zjištění, že byl takzvanou mrtvou duší, odmítl vyjádřit. Teprve když v úterý na předvolebním mítinku v Hrochově Týnci dostal otázku k tomuto případu, prohlásil: "Dostal jsem naprosto nepřiměřené otázky, na které jsem neodpovídal a už Mladé frontě nebudu odpovídat do konce voleb. Tento případ je celý o tom - byl jsem zaměstnán, dokonce napsali, že za tak horentní částku tři tisíce korun. Pracoval jsem pro firmu Hawle, nebyl to jenom Munzar, pro jiné pány, než tam nyní jsou. Jenom takovou drobnost, celou tu dobu jsem byl zaměstnanec pana Zemana ve sněmovně. Je příliš blízko před volbami, než abych na to mohl přistoupit. Samozřejmě to budu řešit právně."
Co přesně hodlá řešit právně, když sám přiznal své zaměstnání v Hawle, Šlouf na mítinku nevysvětlil. Naopak potvrdil, že v jednu dobu měl dvě zaměstnání, v Hawle i u Zemana - v obou případech přitom šlo o plný úvazek.
Bývalý Šloufův šéf ve firmě Hawle Zdeněk Munzar si stále na nic nepamatuje. Na Šloufovo "doznání" ve čtvrtek reagoval slovy: "Vaše psaní je naprosto zavádějící. Už se s vámi nebudu bavit."
Munzar musel z Hawle v polovině roku 1997, půl roku po výpovědi Šloufů, na hodinu odejít, když většinový vlastník zjistil, že z firmy záhadně mizí desítky milionů korun. V době, kdy Šlouf opouštěl Hawle, poslal firmě faktury na dva miliony korun za analýzy, které údajně vypracovala jeho společnost Pro Sanum. "Nikdy za to žádnou práci neodvedli," uvedl nynější jednatel Hawle Josef Jánský.
Zdeněk Munzar se před svým odchodem zavázal, že Hawle zaplatí zpronevěřených 25 milionů korun. Nikdy je nezaplatil, a proto mu soud před rokem zkonfiskoval majetek. Munzar pak začal poskytovat rady ministru pro místní rozvoj Petru Lachnitovi.
