Výsledky hlasování poslanců k zákonu o střetu zájmů, který omezuje členy vlády,...

Výsledky hlasování poslanců k zákonu o střetu zájmů, který omezuje členy vlády, kterému se říká také „lex Babiš“. (29. listopadu 2016) | foto:  Petr Topič, MAFRA

GLOSA: „Lex Babiš“ je dalším varováním pro šéfa ANO

  • 47
Po nedávném skládání krajských koalic nezřídka na principu „všichni proti ANO“ si budoucí možná protibabišovská koalice v úterý ve Sněmovně vyzkoušela svaly na zákonu o střetu zájmů, píše v glose komentátor MF DNES Miroslav Korecký.

Definitivně poslední hlasování o novele zákona o střetu zájmů, která se pilovala celé dva roky, bylo nakonec méně vypjaté, než se čekalo. Karty byly předem rozdány a vlastně už nebylo o co hrát.

„Lex Babiš“ prošel i napodruhé, pro omezení ministrů bylo 125 poslanců

Ze zákona, jehož původním cílem bylo ztransparentnit majetková přiznání politiků, se dvouletým putováním politickými kuloáry stal zákon, podstatně omezující politiky v podnikání a vlastnictví médií. A fakticky se z něj stal zákon o jednom člověku, „lex Babiš“. A úterní závěrečné hlasování o vrácené senátní verzi jen ukázalo, že zájem stran zprava doleva na omezení politicko-ekonomicko-mediální moci Andreje Babiše je obrovský a spojující.

O faktický efekt zákona zase tolik nejde. Babišovi znepříjemní život, ale i pokud se u Ústavního soudu nedomůže zrušení zákona pro jeho možný diskriminační efekt, s týmem právníků si s jeho následky nějak poradí, ať už zvolí cestu přepisu majetku na rodinné příslušníky nebo různé svěřenecké fondy.

Mnohem více varující je pro Babiše onen test síly eventuální budoucí protibabišovské koalice, pokud by jí vydržel společný zájem vytěsnit ANO a zabránit případné Babišově vládě. Ukázalo se, že ta síla je značná – vedle opoziční pravice zahrnuje i koaliční socialisty a lidovce a opřít se může dokonce i o komunisty a populisty z Úsvitu.

Model „všichni proti ANO“ nese ovoce

Je to další varování pro Babiše poté, co se nedávno na principu „všichni proti ANO“ v několika krajích skládaly povolební koalice, když si tento princip partaje vyzkoušely už dříve v komunálních volbách. Na úrovni menších měst, statutárních měst a naposledy i krajů tento model nesl ovoce, tak proč ho nezkusit i po parlamentních volbách?

Varující je pro Babiše zejména to, že si v městech, krajích ani nyní nad zákonem o střetu zájmů s touto pastí jako politický hráč poradit nedokázal. I když připusťme, že to byl těžký oříšek, protože odhodlání protibabišovské koalice bylo velké a přijetí zákona podporovala i Rekonstrukce státu, která jde jinak Babišovi hodně na ruku. Zastavit „lex Babiš“ by znamenalo shodit celý zákon, jeden z pilířů protikorupční vlny, která vynesla ANO do vlády.

Babiš se moc nemůže spoléhat na to, že v parlamentních volbách dostane tolik hlasů, že bez něho nepůjde sestavit jakákoliv vláda. Tak optimistické k němu zase dosavadní průzkumy nejsou. Proto musí spoléhat na to, že sestavování vlády je vzhledem k ústavní proceduře úplně jiná hra než skládání městských nebo krajských koalic.

Pokud vydrží zatím bezpečně fungující linka Babiš-Zeman, může šéf ANO věřit, že v případě volebního vítězství dostane první šanci na sestavení vlády. A pak zbývá jen doufat, že vědomí, že žádná další šance už následovat nemusí, celou eventuální protibabišovskou koalici rozmetá předem na kusy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video