Míří Kasalová do čela ČT?

  • 19
Viditelná nervozita a velké zákulisní tahy doprovázejí právě probíhající konkurz na generálního ředitele České televize. Radní by ho měli vybrat přesně za tři týdny, na mediální scéně i mezi politiky to už nyní vře. Hned několik dobře informovaných zdrojů z Rady České televize a také z řad politiků včera potvrdilo informaci MF DNES, že horkým favoritem je bývalá programová ředitelka TV Prima Jana Kasalová.

O devětatřicetileté Kasalové se v úterý mluvilo například na zasedání poslaneckého klubu Unie svobody. "Musím říci, že mezi námi tato kandidátka nebudí žádné velké nadšení," říká poslankyně unie Taťána Fischerová. "Zdá se nám až příliš spjatá s komerční sférou."

Jinými slovy: mezi některými politiky i mezi radními už získala Kasalová pověst "trojského koně", který by veřejnoprávní televizi řídil podle představ Vladimíra Železného a dalších firem, ovládajících český televizní trh.

Kasalová, která před svým působením na Primě pracovala také v televizi Nova, takové obavy označuje za nesmysl. "Nejsem spojena s doktorem Železným ani s nikým jiným a ti, co to o mně šíří, to velmi dobře vědí," říká Jana Kasalová.

K debatě o Kasalové si unionisté přizvali i dva významné protagonisty televizní krize z roku 2000: moderátora a herce Jana Krause a režiséra Břetislava Rychlíka. "Informovali jsme poslance o tom, co se v televizi děje v souvislosti s konkurzem i několika jmény, k nimž rada sáhla," připouští Rychlík.

O svou pověst se ale Kasalová "zasloužila" částečně i sama: ve své přihlášce do konkurzu například uvedla, že kladné reference o ní může podat Vladimír Železný nebo šéf Primy Martin Dvořák. "Někteří kolegové jsou přesvědčeni, že by si takhle do křesla generálního ředitele ČT mohl sednout rovnou Vladimír Železný," říká člen Rady ČT Petr Kučera.

"Oba ředitele jsem uvedla zkrátka proto, že jsem v jejich podnicích pracovala," namítá Kasalová, která loni Primu opustila právě po konfliktu s ředitelem Dvořákem. "A věřím, že pan Železný je schopen objektivně referovat i o lidech, s nimiž se v minulosti rozešel." 

"Případ Kasalová" jen dokumentuje, v jaké atmosféře konkurz na generálního ředitele probíhá. Radní, kteří loni v listopadu odvolali z funkce Jiřího Balvína, mají rozhodnout už 26. února. Výběrové řízení ale od počátku provází řada nejasností a nečekaných zvratů.

To nejhorší, co se může kandidátovi na ředitelský post v ČT stát, je nálepka "favorita". Rada minulou středu v prvním kole bez veřejné debaty a v tajném hlasování zúžila seznam 41 kandidátů na šestici finalistů. Ze hry přitom překvapivě vypadli dva favorité: prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš a ředitel společnosti Newton IT Petr Kraus.

Právě Krause přitom označila za nejlepšího kandidáta konzultantská firma Hofírek Consulting, kterou si Rada ČT na přípravu celého konkurzu vybrala. "Když oba vypadli, bylo jasné, že se děje něco divného," říká pod slibem anonymity jeden z radních. "Byl to totiž příliš velký zlom. Ještě v pondělí jsme s kolegy mluvili o tom, že by oba měli postoupit."

Kromě Kasalové se do finálové šestice dostal bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek, režisér Otakar Kosek, manažer Jiří Franc, někdejší politik a moderátor Michal Prokop a dramaturg ČT Jan Štern.

V zákulisí se mluví o tlaku některých významných "vlivových" agentur pracujících pro politické strany či přímo politiků. Je tu ale háček: nikdo z radních není ochoten něco zveřejnit pod svým jménem. "Má to podobu telefonů, esemesek, v nichž nám nejrůznější lidé radí, kterému kandidátovi bychom měli věnovat pozornost," popisuje způsob lobbingu jeden z radních.

Někteří členové rady nevylučují, že se jim ale nakonec vůbec nepodaří dát dohromady deset hlasů, které jsou ke zvolení nového ředitele třeba. V to, že se radě nakonec vůbec nepovede Balvínova nástupce najít, doufají i někteří politici. Poslanci Unie svobody se včera shodli na tom, že by bylo lepší, aby nového ředitele vybírala až příští rada, s níž počítá nový zákon o ČT připravovaný vládou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video