Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mír mezi Egyptem a Izraelem prochází zatěžkávací zkouškou

  8:31aktualizováno  8:31
Raketové údery, jež militantní islamistické skupiny nedávno odpálily z egyptského Sinaje na izraelské město Eilat, posloužily jako další z řady připomínek toho, jak křehké zůstávají bilaterální vztahy, dva roky od revoluce v Egyptě. Činnost teroristů na této hranici by snadno mohla vyvolat krizi s potenciálem zažehnout nechtěnou konfrontaci ohrožující mírovou dohodu, která v roce 1979 normalizovala bilaterální vztahy. Aby se takovému výsledku předešlo, Izrael a Egypt teď musí udělat přesvědčivé kroky k potvrzení dohody.

Moře oceli. Izraelské jednotky na hranicích Pásma Gazy (21. listopadu 2012) | foto: AP

Když loni v listopadu propukly v Gaze projevy nepřátelství, egyptský prezident Muhammad Mursí zprostředkoval rychlé řešení situace, a za příměří s Hamásem, jenž Gazu ovládá, se dokonce zaručil. Mursí tak implicitně znovu Egypt zavázal k prosazování míru na hranici a naplňování konstruktivní role v palestinsko-izraelském konfliktu. To v Izraeli pozvedlo důvěru, že Muslimské bratrstvo, egyptská vládnoucí strana, potvrdí mírovou dohodu z roku 1979. Mursí však míru s Izraelem výslovně nepřitakal a přímému styku s izraelskými vůdci se vyhýbá.

Důvěry není nadbytek

Zachování míru je v zájmu obou zemí. Útok proti egyptskému vojenskému stanovišti na Sinaji loni v létě, při němž ozbrojení militanti zabili 16 vojáků, názorně předvedl, že terorismus ohrožuje Egypt stejně jako Izrael. Návrat ke konfrontačnímu vztahu s Izraelem by byl v tomto nestabilním prostředí mimořádně nebezpečný a vzbudil by riziko další katastrofální války. Potvrzení mírové dohody s Izraelem by mělo opačný účinek a umožnilo by Egyptu uskutečňování jeho cílů spočívajících v konsolidaci vojenské moci doma a upevnění jeho vlivu napříč Středním východem.

Noční nálety izraelské armády na Pásmo Gazy  (21. listopadu 2012)

Noční nálety izraelské armády na Pásmo Gazy (21. listopadu 2012)

Egyptští a izraelští lídři si musí uvědomit, že probíhající zápas o zajištění bezpečnosti na Sinajském poloostrově – jejž dohoda stanovila za demilitarizovanou zónu – je každodenním testem míru. Izrael prozatím toleruje egyptské vojenské aktivity a rozmisťování jednotek, jež formálně porušují bilaterální smlouvu, a retroaktivně je schvaluje v naději, že Egypt udělá pro ochranu hranice víc a tvrdě zasáhne proti pašování zbraní do Gazy. Izrael však nemá mnoho důvěry, že uskutečňované rozmisťování jednotek posílí jeho bezpečnost, a izraelské vůdce čím dál víc znepokojuje předem neohlašovaná mobilizace sil egyptské armády.

Ve dvojím ohni

V Egyptě je dohoda v ještě zřetelnějším ohrožení. Muslimské bratrstvo už dlouho volá po referendu o dohodě a omezení egyptských sil na Sinaji považuje za potupu národní suverenity. Loni Bratrstvo odsoudilo Mursího angažmá při řešení krize v Gaze a vykreslilo jej jako pochlebníka Izraele. Mursí je ve skutečnosti pod palbou zleva i zprava za to, že se drží úslužného přístupu bývalého prezidenta Husního Mubáraka k Izraeli, jakož i za opětovné uzavření Mubárakova autoritářského obchodu se Spojenými státy – výměny diplomatické a finanční podpory za „stabilitu“. Tváří v tvář kolabující ekonomice a blížícím se volbám bude Mursí v čím dál silnějším pokušení rozdmýchávat nacionalistické, protiizraelské nálady. Významný incident na hranici by jej mohl zatlačit do krajnosti.

Graffitti znázorňující Muhammada Mursího na venkovní zdi prezidentského paláce

Graffitti znázorňující Muhammada Mursího na venkovní zdi prezidentského paláce v Káhiře (8. prosince 2012)

S cílem udržet mírovou dohodu by Egypt a Izrael měly nově dojednat její vojenskou přílohu tak, aby měl Egypt možnost rozmisťovat síly v dříve omezených zónách a obnovit plnou suverenitu nad Sinajem. Takový krok by posílil bilaterální vztahy, vyvolal dobrou vůli v Egyptě a posílil důvěru Izraele v zájem Muslimského bratrstva o mír.

Během vyjednávání takové úpravy by obě země podrobně prodiskutovaly nejúčinnější přístup ke zvládání společných výzev vztahujících se k terorismu a nadnárodní kriminalitě, aby se zajistilo, že posílení egyptské vojenské přítomnosti na Sinaji zvýší rovněž bezpečnost Izraele. Nová demokratická vláda Egypta by nesla výrazně větší zodpovědnost za dodržování podmínek dohody, kdyby při jejich domlouvání sehrála aktivní roli. Současně by dohoda povzbudila domácí podporu egyptské vlády a upevnila její regionální postavení.

Trička s jasnými nápisy a portréty novopečeného prezidenta symbolizují změnu

Trička s jasnými nápisy a portréty novopečeného prezidenta symbolizují změnu

USA by měly být u toho

Obdobně by všem stranám prospěla účast USA při jednáních. Egyptským armádním představitelům by proces přinesl příležitost diskutovat s USA, což by jim pomohlo odůvodnit potřebu pomoci v nelehkém prostředí.

Nadto by USA mohly stanovit jasné, úzce vymezené podmínky pro rozhovory a dát záruku, že se výsledek nedotkne stěžejních izraelských zájmů, což by zmírnilo obavy izraelských představitelů, že otevření vojenské přílohy bilaterální dohody k dojednání úprav by mohlo zpochybnit i další její podmínky. Konečně, úspěšným splněním úlohy při upevnění izraelsko-egyptských vztahů by americký ministr zahraničí John Kerry mohl dosáhnout pokroku ve svých diplomatických iniciativách na Středním východě.

V regionu natolik nestálém jako Střední východ si žádná země nemůže dovolit brát mír za samozřejmost. Aktualizací bilaterální dohody by teď však Egypt a Izrael maximalizovaly naděje na prodloužení ujednání, které je už více než tři desítky let nepřivedlo k vzájemným bojům.

Itamar Rabinovič, bývalý velvyslanec Izraele ve Spojených státech (1993-1996), v současnosti působí na Telavivské univerzitě, Newyorské univerzitě a v Brookingsově institutu. Tamara Wittes je ředitelkou Sabanova centra při Brookingsově institutu.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil David Daduč.



Autor:


Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.