Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válková podala stížnost v kauze Tykač. Vadí jí, že soud nezajistil majetek

  18:27aktualizováno  18:27
Ministryně spravedlnosti Helena Válková podala k Nejvyššímu soudu stížnost proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který odmítl zajistit majetek miliardáře Pavla Tykače. Podle Válkové měl soud zohlednit nahrávku rozhovoru, který údajně Tykače usvědčuje z tunelování CS Fondů.

Podnikatel Pavel Tykač | foto: ČTK

Ačkoliv Nejvyšší soud svým výrokem nemůže zvrátit předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, bude mít stížnost význam pro sjednocení přístupů soudů v souvisejících řízeních, uvedl mluvčí ministerstva Jiří Hovorka.

Na Nejvyšší soud se se stížností již v lednu obrátila tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Podle ní byly pro zajištění Tykačova majetku zákonné důvody. Nejvyšší soud ale její stížnost tento měsíc zamítl - konstatoval, že Vrchní soud v Praze nechyboval, když Tykačův majetek odmítl zajistit (více čtěte zde).

"Ačkoliv tuto stížnost z ledna letošního roku Nejvyšší soud zamítl, považuji za nutné podat v téže trestní věci z judikatorních důvodů novou stížnost pro porušení zákona týkající se dalších rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to z 27. 11. 2013. Soud měl v těchto rozhodnutích podle mého názoru zohlednit nové důkazy, které se v případu objevily," uvedla v pátek Válková.

"Stížnost pro porušení zákona je založena na argumentaci, že se na důkazy odmítnuté Vrchním soudem v Praze nevztahuje žádný zákaz nepoužitelnosti, a mohly být podkladem pro rozhodnutí státního zástupce o zajištění náhradní hodnoty," dodala ministryně.

Tykač svou vinu popírá

Vrchní soud v Praze měl podle Válkové zohlednit nový důkaz, totiž nahrávku rozhovoru mezi jedním ze svědků a redaktory časopisu Týden, z něhož vyplývá, že hlavním organizátorem vyvedení peněz z CS Fondů měl být právě Tykač, který prý z této trestné činnosti profitoval. Nynější stížnost pro porušení zákona opírá Válková i o výsledky šetření Nejvyššího státního zastupitelství, z nichž vyplývá, že Tykač měl z posuzované trestné činnosti obdržet podíl ve výši zhruba 341,7 milionu korun.

Z CS Fondů zmizela v 90. letech více než miliarda korun. Majetek v těchto třech fondech spravovala skupina Motoinvest, kterou Tykač řídil. Protože byl podezřelý z výše zmíněných machinací, policie se loni v červenci rozhodla zabavit část jeho majetku: nemovitosti zhruba za 100 milionů korun a bankovní účty, na nichž měl statisíce korun. Tykač se proto obrátil na Vrchní soud v Praze, který v srpnu rozhodnutí o zabavení majetku zrušil s tím, že chybí spolehlivé důkazy o tom, že Tykač spáchal trestný čin. Tykač obvinění proti němu vytrvale odmítá.

Benešová, předchůdkyně Válkové v čele resortu, podala v lednu kromě stížnosti v Tykačův neprospěch i stížnost v jeho prospěch. Pokud by jí Nejvyšší soud vyhověl, fakticky by to znamenalo konec Tykačova stíhání, které by muselo být zastaveno kvůli promlčení. Válková ale stížnost již dříve vzala zpět, což Tykač označil za další nestandardní krok ve vyšetřování kauzy.

Autoři: ,


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.