"To nebude žádný problém. Paní ministryně vám zítra dopoledne sama zavolá," ochotně odpověděla její mluvčí.
Jenže druhý den nic. Po obědě jsem čekání nevydržela a zavolala na sekretariát Kopicové. Paní ministryně má práci, ale s vámi počítáme a ozveme se," slibovala i sekretářka.
A znovu nic. Když jsem jí o pár hodin později opět zavolala, řekla už sekretářka to, co obvykle: "Paní ministryně nemá čas. Zkuste to u pana náměstka."
Zatímco ostatní ministři odpovídají na otázky celkem kdykoli i po telefonu, ministryně Kopicová svůj mobil obvykle nebere. A když má člověk hodně štěstí a přece jen se v něm ozve ženský hlas, slíbí, že na všechno odpoví, ale e-mailem.
Odpověď pak jak jinak nedorazí. Už jsem začínala věřit, že žádná ministryně Kopicová ve skutečnosti neexistuje.
Ale po víkendu je všechno jinak. Kolegové ji totiž alespoň zahlédli: nestranická ministryně byla královnou parketu na večírku ODS.