Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministryně chce posílat nebezpečné slídily za mříže

  12:33aktualizováno  12:33
Začalo to pohledy a romantickými dopisy. Čtyřicátnice Marie ale nereagovala a zamilovaný soused ji začal pronásledovat. Denně na ni čekal u domu, zjistil si její číslo a psal jí oplzlé SMS. Marie se nakonec musela odstěhovat. Zákon jí žádnou podporu neposkytl. To by se mohlo změnit.
Klasifikovat nebezpečné pronásledování jako trestný čin se zatím brání ministerstvo spravedlnosti. Ilustrační foto.

Klasifikovat nebezpečné pronásledování jako trestný čin se zatím brání ministerstvo spravedlnosti. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Sousedovo chování bylo typickou ukázkou stalkingu neboli nebezpečného pronásledování. V některých zemích je takové pronásledování považováno za trestný čin. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková chce stalking dostat i do našeho právního řádu.

"Všechno, čeho se pronásledovatel dopouští, dosud spadá do kategorie přestupků, což je špatně, protože to neumožňuje takového násilníka pořádně potrestat a zabránit mu v dalším ubližování," řekla včera ministryně Stehlíková po prvním zasedání nového výboru pro prevenci domácího násilí.

Násilníky by měli převychovat psychologové
Podle slov ministryně bude zapotřebí speciálně vyškolit policisty, aby dokázali pronásledování rozpoznat. "A také, aby uměli pracovat s oběťmi. Teď od nich třeba slyší, ať jsou rády, když jim někdo přinese kytku," vysvětluje Stehlíková.

Klasifikovat nebezpečné pronásledování jako trestný čin se zatím brání ministerstvo spravedlnosti. V novém trestním zákoníku s ním nepočítá.

Výbor Džamily Stehlíkové se chce také zabývat takzvanými "bílými" místy zákona o domácím násilí. Ten platí od ledna a umožňuje policistům vykázat agresivního partnera z domu.

"Zákon funguje, ale pořád zůstává otázka, co dělat s agresivními osobami dál," upozorňuje předsedkyně výboru Branislava Marvánová Vargová. Zvažuje se například, aby se začali školit psychologové zaměření přímo na domácí násilí. "Ve světě jsou časté také skupinové terapie určené násilníkům," navrhuje Marvánová Vargová.

Například v Rakousku i Německu je přímo v zákoně, že násilník vykázaný z domu musí spolupracovat s psychology. "Chceme s touto situací něco dělat, je zapotřebí se zabývat i násilníky, aby se extrémní situace neopakovaly," říká Marie Šusterová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková se vrací do vysoké politiky.. Lidé nepochopili naše hesla, říká

Přes volební mizérii ČSSD zažívá Alena Gajdůšková velký návrat do vysoké politiky. Bývalá senátorka přeskočila z druhého místa kandidátky ve Zlínském kraji...  celý článek

Satelitní pohled na vepřín v Letech na Písecku
Vláda oznámila cenu za vepřín v Letech, stát ho koupí za 450 milionů

Za odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, stát zaplatí zhruba 450 milionů včetně daně z přidané...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.