V roce 1923, 25. května, odjel bretaňský obchodník s dřevem Seznec autem s místním poslancem Pierrem Quéméneurem sjednávat obchody do Paříže. Quéméneur se však už nevrátil. Seznec tehdy tvrdil, že s ním nechtěl jet poruchovým automobilem a raději jel vlakem. Byl zatčen a odsouzen, přestože neustále tvrdil, že je nevinen, a přestože tělo oběti se nikdy nenašlo.
Inspektor Pierre Bonny, který případ vyšetřoval, později přiznal, že některé materiální důkazy vyrobil sám. Seznec byl odsouzen k doživotí a strávil 20 let na galejích ve Francouzské Guyaně, odkud se vrátil po milosti, Kterou mu roku 1946 udělil Charles de Gaulle. Zemřel v roce 1954.
Jeho rodina tvrdí, že jde o jeden z největších justičních omylů ve Francii a bez ustání usiluje o jeho rehabilitaci. Podle Denise Sezneka jeho dědečka už rehabilitovalo veřejné mínění, protože jeho jméno nesou v některých bretaňských obcích ulice a několik lodí.
