Zásah letecké záchranné služby na Vysočině. (Ilustrační snímek)

Zásah letecké záchranné služby na Vysočině. (Ilustrační snímek) | foto: Alfa Helicopter

ANO bojuje s Němečkem, kdo zajistí leteckou záchranku. Jde o miliardy

  • 41
Spor o vrtulníky pro leteckou záchrannou službu, kde jde o zhruba tři miliardy korun, cloumá vládou. Ministři za ANO se přou s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem z ČSSD, který chce vypsat výběrové řízení pro provozování záchranky. Babiš místo toho navrhuje, aby leteckou záchranku převzala nově založená nezisková společnost.

„Ta zakázka je velmi problematická, chceme třetí posudek. Chceme, aby byl z nějakého renomovaného ústavu v cizině, třeba v Londýně. Prostě musí být jasné, kolik tahle věc má stát a ne že se posudky tak liší, ještě v situaci, kdy tu minulou zakázku vyšetřuje policie. Nechápu, proč s tím ministr Němeček do vlády chodí,“ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO. Vláda nakonec verdikt o Němečkově návrhu odsunula zase o týden.

„Potřebujeme, aby už vláda nějak rozhodla. Aby se tato věc nestala obětí politických hrátek,“ řekl novinářům ministr zdravotnictví Němeček. „Dál už bych to nerad prodlužoval,“ uvedl. Ať už vláda rozhodne, že tendr má být vypsán, nebo že provozování letecké záchranky dostane na starost armáda či vnitro.

„Pokud to bude zajišťovat stát, není důvod, aby to stálo více, než když to zajišťují soukromé subjekty,“ reagoval Pelikán na jeho slova. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD se taky po středečním jednání vlády za řešení navržené jeho stranickým kolegou Němečkem nepostavil. „Uvítal bych, kdyby letecká záchranná služby byla poskytována státem,“ řekl premiér. „Bylo by to nejlepší řešení a nejvýhodnější pro daňové poplatníky,“ uvedl Sobotka.

Dva posudky s rozptylem ceny dvě miliardy korun

Němeček má pro tendr, který navrhuje, dva velmi rozdílné posudky. Od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT má odhad, že tendr na provozování letecké záchranky by stát vyšel na 3,788 miliardy korun, ale od Znaleckého ústavu VŠE na 1,739 miliardy korun bez DPH. Rozptyl mezi posudky je tedy 2 miliardy korun. Posudek s vyšší hodnotou napadlo ministerstvo financí.

Šéf hnutí ANO ministr financí Andrej Babiš kvůli chystané zakázce na vrtulníky napsal dopis Němečkovi a na vědomí premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a předsedovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi.

„Jsem velmi znepokojen vývojem kolem této zakázky, kdy máme informace, které svědčí o tom, že v souvislosti s předchozí zakázkou z roku 2008 mohlo dojít ke spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to ze strany tehdejšího vrcholného vedení ministerstva zdravotnictví. Přitom ministerstvo zdravotnictví pod vaším vedením nyní činí kroky, které mají vést k vypsání veřejné zakázky, která opět zajistí provoz osmi základen soukromými subjekty,“ napsal Babiš v dopise, který má iDNES.cz k dispozici.

„Cenu je ještě třeba objektivizovat,“ připustil už minulý týden po jednání vlády premiér, když se Němeček pokoušel prosadit záměr se zakázkou na vrtulníky pro leteckou záchrannou službu poprvé. A o týden později už mluvil o tom, že zajištění letecké záchranky státem - vnitrem či armádou - by bylo nejlepší.

Osm stanovišť záchranky řeší soukromí provozovatelé

Od roku 2008 jedno stanoviště letecké záchranky provozuje armáda, jedno policie, ale osm soukromí provozovatelé DSA a Alfa-Helicopter. Smlouvy z roku 2008 na zakázku za 3,128 miliardy korun vyprší ke konci letošního roku. Nové smlouvy by podle ministra zdravotnictví měly být osmileté.

Za vrtulníky dává stát půl miliardy ročně. Policie kvůli zakázce prošetřovala exministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Jeho stíhání i stíhání Julínkových podřízených bylo ale zastaveno. Začátkem letošního roku pražské vrchní státní zastupitelství ovšem rozhodnutí policie zrušilo, a tak je kauza stále živá.

„Je třeba si položit otázku, zda skutečně má být osm základen provozováno soukromými subjekty, respektive zda je takovýto stav ekonomicky efektivní. Dovoluji si Vám připomenout, že to byli právě představitelé České strany sociálně demokratické, kteří v minulosti opakovaně kritizovali skutečnost, že byla zakázka na provozovatele vrtulníků letecké záchranné služby zadána soukromým subjektům,“ napsal Babiš v dopise Němečkovi, který dostal také premiér a šéf ČSSD Sobotka a vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL.

Pro Němečka byl Babišův dopis překvapením. „Myslel jsem, že ta věc je už uzavřená. Jak vnitro, tak obrana řekly, že nemají zájem rozšiřovat svou kapacitu na více než tu jednu základnu,“ řekl ve středu Němeček a kritice hnutí ANO se brání i tím, že přípravu výběrového řízení měl dosud na ministerstvu zdravotnictví na starost Josef Vymazal, náměstek právě za Babišovo ANO.

Babiš: Místo byznysu pro dvě firmy neziskovou společnost

Babiš v dopise členům vlády vyjadřuje názor, že to, co se stalo za vlády ODS na ministerstvu zdravotnictví a v čem se snaží Němeček pokračovat, bylo výhodné pro někoho jiného, než pro stát.

„Mám obavu, že zde byl účelově vytvořen dobrý byznys pro dvě společnosti, které, i podle jejich účetních výkazů, jsou na něm existenčně závislé a mají z něj zisky v řádu desítek milionů korun ročně, aniž by kdokoliv řešil otázku, zda je takový koncept výhodný pro stát. Domnívám se, že z dlouhodobého hlediska nikoliv a že by provoz armádou a Policií byl smysluplnější, i za cenu prvotních nákladů na techniku a podobně,“ napsal vicepremiér Němečkovi i premiérovi.

A navrhl i jiný způsob, jak leteckou záchrannou službu do budoucna řešit. „Alternativně by bylo možné uvažovat o založení neziskové organizace, která by leteckou záchrannou službu provozovala. Inspirací může být například Německo, kde leteckou záchrannou službu zajišťují společně s ministerstvem vnitra nezisková organizace DRF a automobilový klub ADAC nebo Rakousko provozující leteckou záchrannou službu prostřednictvím nestátní neziskové organizace ÖAMTC,“ uvedl Babiš v dopise ministrovi zdravotnictví a Sobotkovi. Vláda by i o tom měla rozhodnout za týden.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video