Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministři vymezili hlavní úkoly NATO

  1:12aktualizováno  1:12
Varšava - Především kvůli specializaci armád, připravovaným změnám Severoatlantické aliance a rozšíření o nové členy zasedali v polské metropoli Varšavě ministři obrany devatenácti členských zemí NATO. Právě varšavská schůzka byla posledním setkáním k projednání klíčových záležitostí důležitých pro další budoucnost NATO ještě před listopadovým vrcholným summitem v Praze.

Evropští členové Aliance připravují změny ve strukturách NATO. Hlavní plánovači ozbrojených sil jednotlivých armád měli zhruba před měsícem předložit podklady pro specializace svých armád.

Právě specializací na různé typy obrany a ochrany chtějí evropské členské státy vyrovnat rozdíl mezi armádami USA a Evropy. Česká republika měla v tomto ohledu jasno již před několika měsíci: Alianci nabízí elitní jednotku chemiků, polní nemocnici a sledovací systémy.

Ministři obrany členských zemí Aliance ve Varšavě projednali připravené podklady, aby na summitu v Praze mohly být schváleny již konkrétní dokumenty a stanoveny termínované úkoly pro zdokonalení ozbrojených sil, aby byly schopny čelit novým hrozbám a především terorismu.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld předem vyložil, že Spojené státy čekají od spojenců  zaměření na specifické oblasti, spojování prostředků, investice do technologií, které  umožní čelit zbraním hromadného ničení.

Upozornil, že úkol není vůbec lehký: "Není snadné se ubránit kdykoli, kdekoli a proti čemukoli - tak totiž vypadá teroristická hrozba." Jedinou cestou je podle něj preventivní obrana proti skupinám, jednotlivcům nebo státům, o nichž se zjistí, že těmito zbraněmi disponují.


Jerzy Szmajdziński:
"Nejde o válečnou
poradu před
zahájením
kampaně proti
režimu v Iráku."

"Cílem je prodiskutování otázek, které se později stanou rozhodnutími. Rozhodnutí padnou během summitu v Praze," uvedl polský ministr obrany Jerzy Szmajdziński. Zdůraznil zároveň, že schůzka ministrů aliance nebude "válečnou poradou" před zahájením kampaně proti režimu iráckého vůdce Saddama Husajna.

Zřejmě nejdůležitějším tématem dvoudenního jednání ministrů bylo hledání cest ke zvětšení vojenských možností aliance. Jednou z diskutovaných možností přitom byla modernizace sil NATO. "To jsou oficiální témata. Ale pravděpodobně se nevyhneme ani diskusi o současném stádiu války s terorismem," řekl Szmajdziński.

Americký ministr Donald Rumsfeld nakonec setkání oznámil, že Spojené státy získaly podporu v kampani proti Iráku. Jakou podporu a od kterých členských zemí Aliance ji USA získaly, však neupřesnil....více z oznámení ministra Rumsfelda ZDE

Ministři obrany zemí NATO ve Varšavě jednali 24. a 25. září. Během druhého dne se k rozhovorům připojil rovněž ruský ministr obrany Sergej Ivanov. Ten označil irácký režim Saddáma Husajna za daleko menší hrozbu, než čečenské povstalce ukrývající se v Gruzii....více o stanovisku Ruska najdete ZDE

Komentáře:
Radek Khol - Schůzka poslouží
k dosažení konsenzu

Petr Vančura - Naše pomoc spojencům je hanebná

"Z neformálního setkání ministrů nevzejdou žádná zásadní rozhodnutí. Ministři však budou moci apelovat na doposud nerozhodné země a prodiskutovat zásadní otázky existence NATO, aby na summitu v Praze bylo dosaženo požadovaného konsensu všech zúčastněných," předeslal politolog Radek Khol z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. 

Rumsfeld a podpora proti Iráku
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld přijel podle některých expertů do Varšavy i s dalšími plány. "Šéf obrany chce najít podporu u evropských členů NATO pro úder na Irák," konstatoval před odjezdem ministra americký deník Washington Post.

Rumsfeld se v pondělí setkal s polským prezidentem Aleksanderem Kwasniewskim.


Donald Rumsfeld:
"Není snadné se
ubránit kdykoli,
kdekoli a proti
čemukoli - tak
totiž vypadá
teroristická hrozba."

Po schůzce potvrdil, že o Iráku s prezidentem hovořil, vyloučil však, že by přijel na setkání ministrů lobbovat za podporu tvrdé ozbrojené intervence vůči režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna. "Otázka Iráku bude jistě tématem, ale je to problém především pro OSN," prohlásil Rumsfeld. Jak dodal, USA chtějí s aliančními partnery najít vhodný způsob, jak získat rezoluci OSN na lividaci íráckých zbraní hromadného ničení.

Na programu zasedání ministrů členských zemí NATO bude podle Rumsfelda rovněž otázka hledání nástupce, který by vystřídal Turecko ve velení aliančních sil ISAF v Afgánistánu.

Turecký mandát vyprší letos v prosinci. Rumsfeld prohlásil, že Spojené státy by na velitelském postu rády viděly evropskou zemi. "Snad by to mohlo být Německo," nastínil Rumsfeld.

Americký ministr svým kolegům ve Varšavě navrhnul vytvoření nové jednotky rychlé

Hlavní body jednání:
Terorismus:
Ministři zdůraznili podporu v boji proti terorismu. Shodli se na tom, že by NATO mělo v boji proti novým hrozbám hrát důležitou roli.
Schopnosti:
Operační schopnosti Aliance byly hlavním tématem diskuzí. Ministři se dohodli na zvýšení akceschopnosti ozbrojených sil NATO a specializaci ve specifických oblastech jako je protichemická, protibiologická a antinukleární obrana. Soubor závazků pro jednotlivé členy Aliance by měl být schválen na summitu v Praze.
Nové speciální síly:
USA navrhly vytvoření speciálních sil rychlé reakce, které by byly schopny účinně a především rychle zasáhnout kdekoliv na světě. Návrh by měla nyní posoudit bruselská centrála NATO.
Změny ve velení:
Ministři diskutovali o zefektivnění velitelských struktur NATO.
Operace:
Ministři se shodli na důležitosti role, kterou NATO zastává v mírových misích, například na Balkáně.
NATO-Rusko:
Po středečním setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Ivanovem se ministři členských států shodli na spolupráci s Ruskem především v boji proti terorismu a v mírových misích na Balkáně.

reakce NATO. Podle představ Pentagonu by tato zvláštní jednotka mohla mít až 20 tisíc vojáků.  Speciální jednotka by byla schopna operovat v celém světě a byla určena především pro boj s terorismem...více o americkém plánu ZDE

Kanada a Norsko vítají plán USA
Kanada vítá plán USA na vytvořeních nových speciálních sil rychlé reakce NATO, které by byly schopny bleskově a účinně zasáhnout kdekoliv na světě. Podobně přivítalo návrh USA i Norsko....více o postojích Kanady a Norska ZDE

Německo souhlasí s převzetím ISAF
Německo je ochotno počátkem příštího roku přijmout velení aliančních jednotek mise ISAF v Afgánistánu. Na zasedání ministrů obrany členských států NATO ve Varšavě to oznámil německý ministr obrany Peter Struck.

Jak podotkl, společná německo-nizozemská jednotka by se mohla ujmout velení v lednu. Tehdy totiž Turecku vyprší velitelský mandát....více z prohlášení ministra Strucka ZDE

Česká republika má jasno
Vojenští stratégové české armády hovoří jasně: Česká republika se nyní specializuje na protichemickou, protiradiační a protibiologickou obranu a zdravotnictví. Takové poznatky bude na setkání ministrů obrany ve Varšavě obhajovat šéf resortu Jaroslav Tvrdík.

První specializaci zastupuje posílená protichemická rota, kterou spojenci chválí za účast v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu.

Druhou oblastí specializace, kterou Česká republika již alianci nabízí, je 6. polní nemocnice, která má za sebou několik misí, působila mimo jiné na Balkáně a v Turecku a nyní je v mezinárodních silách ISAF v Kábulu. Třetí oblastí, kterou hodlá česká armáda v blízké době spojencům nabídnout, je mobilní jednotka pasivních sledovacích systémů....více z prohlášení ministra Tvrdíka ZDE


George Robertson:
"Aliance musí umět
čelit novým hrozbám.
Musíme zvýšit
naší akceschopnost"

Robertson: Musíme posílit naše schopnosti
Zasedání ministrů obrany předsedá generální tajemník Severoatlantické aliance Geroge Robertson. Podle něj kroky jednotlivých zemí musí směřovat k jedinému cíli - posílit  schopnost aliance čelit teroristickým útokům.

Právě proto se pozornost soustřeďuje jednoznačně na obranu proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným útokům, na dokonalejší komunikační a informační toky, na lepší koordinaci a sladění sil a na schopnost rychle rozmísťovat a účinně používat bojové jednotky....více z projevu George Robertsona najdete ZDE


Polský ministr obrany Jerzy Szmajdzinski (vlevo) a generální tajemník NATO George Robertson na tiskové konfrenci v předvečer schůzky ministrů obrany ve Varšavě.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.