„Silné NATO je dobré pro Evropu a silné NATO je dobré i pro Severní Ameriku,“ prohlásil Stoltenberg před začátkem dvoudenního jednání v Bruselu. Schůzka šéfů obrany osmadvacítky má podle něj přinést rozhodnutí, která zajistí, že NATO zůstane silné a flexibilní tváří v tvář vyvíjejícím se hrozbám.
Poprvé se jednání účastní zástupce nové americké administrativy - ministr obrany James Mattis. Obecně se očekává jeho ujištění spojenců, že závazky Washingtonu o ochraně evropských zemí platí.
„Severoatlantická aliance zůstává pro Spojené státy základním kamenem transatlantické vazby,“ prohlásil před jednáním Mattis. Požadavek, aby všichni, kteří z nejlepšího systému obrany na světě profitují, ale také nesli odpovídající podíl nutných výdajů, označil za oprávněný. „Nikdy nezapomínejme, že je to koneckonců svoboda, kterou v NATO bráníme,“ řekl šéf Pentagonu.
Aliance je podle Mattise uprostřed transformace, když se vždy přizpůsobovala bezpečnostním výzvám. „To není nic nového. Možná jen, že tempo změn se trochu zvedlo,“ dodal.
Výdaje na obranuKromě USA dávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP jen Británie, Řecko, Estonsko a Polsko. Česko je s podílem 1,04 procenta HDP na sedmém místě od konce. Před schůzkou ministrů obrany v Bruselu slíbila Litva, že hranici splní v roce 2018. |
Evropu v uplynulých týdnech znepokojila kritika nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Alianci označil za zastaralou. Trump dal také najevo, že by USA nemusely plnit své spojenecké závazky vůči zemím, které samy na vlastní obranu vynakládají málo.
Právě zvyšování výdajů na obranu bude jedním z klíčových témat dvoudenního jednání. Alianci se po letech rozpočtových škrtů podařilo zastavit propad obranných výdajů, jen hrstka evropských zemí ale na obranu dává dvě procenta hrubého domácího produktu, jak se státy zavázaly se vstupem do Aliance.
„Zdůrazníme důležitost spravedlivého sdílení zátěže a vyšších výdajů na obranu,“ konstatoval Stoltenberg.
Stoltenberg připomněl, že spojenci čelí celé řadě složitých problémů - od terorismu a nepokojů na Středním východě, přes agresivnější Rusko, kybernetické útoky až po šíření zbraní hromadného ničení a technologií pro balistické střely.
„Ani Evropa, ani Severní Amerika se nemůže efektivně vypořádat s těmito výzvami na vlastní pěst. To je důvod, proč je silné NATO stejně důležité jako v minulosti a proč musíme i nadále investovat, aby byla naše Aliance silná,“ řekl.
Mezi další důležitá témata má patřit diskuze o tom, co více může NATO jako celek udělat v boji proti terorismu a potažmo takzvanému Islámskému státu. Aliance podle Stoltenberga plánuje vytvořit na svém velitelství v Neapoli centrum, které by koordinovalo sdílení zpravodajských informací a zajišťovalo v případě potřeby rychlou reakci na hrozby přicházející z jižního směru a Blízkého Východu.
NATO řeší 500 velkých kyberútoků měsíčně
Za prioritu označil šéf NATO také posílení kyberobrany. „Loni NATO zjistilo měsíčně průměrně 500 kybernetických incidentů, na které museli reagovat naši experti. To představuje nárůst o 60 procent oproti roku 2015,“ konstatoval Stoltenberg. Ministři proto mají schválit aktualizovaný plán obrany proti kybernetickým hrozbám.
Součástí debat v Bruselu bude také bezpečnostní situace v Gruzii a posouzení, jaký pokrok země učinila v reformách.
Za Českou republiku se schůzky účastní ministr obrany Martin Stropnický. Ten na okraj jednání podepsal se svým slovenským protějškem Peterem Gajdošem smlouvu o spolupráci při ochraně vzdušného prostoru a s německou ministryní Ursulou von der Leyenovou dohodu o velmi úzké spolupráci české 4. brigády rychlého nasazení s německou 10. obrněnou divizí.
