Neformální schůzka ministrů NATO v Nizozemsku má najít odpověď na tlak USA a Nizozemska, aby spojenci dostáli svým slibům a posílili své jednotky ve společné misi ISAF v Afghánistánu.
Především Spojené státy kritizují spojence, že zatím nedostáli svým závazkům, a v Afghánistánu proto chybí více než 3000 instruktorů, kteří by vycvičili místní bezpečnostní síly.
Posily pro Afghánistán přitom už přislíbilo několik zemí, včetně České republiky, která navýší počet vojáků v zemi ze současných 224 až na 415. - více zde
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer potvrdil, že několik potencionálních nabídek na vyslání dalších vojáků během jednání za zavřenými dveřmi už Aliance dostala. Zatím však odmítl říci, které země posily vyšlou. "Jsou to malé počty, ale politicky významné, " řekl pouze.
Nejčastěji se přitom hovoří o Francii, Německu a několika nečlenských státech. Pomoc NATO v Afghánistánu například nabídly země jako Gruzie, Albánie a Chorvatsko, které věří, že se tím zvýší šance na jejich přijetí do Aliance.
Nizozemsko zvažuje stažení
Zatímco Francie uvažuje o vyslání dalších 50 výcvikových instruktorů do provincie Uruzgan a Slovensko potvrdilo, že svůj kontingent zdvojnásobí, Nizozemsko po sílícím tlakem veřejnosti zvažuje o stažení svých sil. V Afghánistánu přitom v současnosti operuje 1600 nizozemských vojáků.
"Všechny možnosti jsou zatím stále otevřené," řekl nizozemský ministr obrany Eimert van Middelkoop. Ten kritizoval těžkopádné rozhodování jednotlivých zemí NATO o tom, jak se na afghánské misi budou podílet. Podle něj by mělo být riziko rozděleno spravedlivě mezi jednotlivými členy NATO.
Rozhodnutí Nizozemska by přitom mohlo ovlivnit Kanadu, zda sama ponechá v Afghánistánu 1700 svých vojáků, jejichž současný mandát vyprší počátkem roku 2009.
Právě kanadské a nizozemské oddíly spolu s americkými a britskými jednotkami jsou hlavní údernou silou proti povstalcům Talibanu na neklidném jihu a východě Afghánistánu.
Skepticky se k posílení mise staví zatím Německo. Ministr obrany Franz Jozef Jung připustil, že je jeho země připravena až ztrojnásobit počet svých instruktorů v zemi, odmítl však, že by němečtí vojáci sloužili na nebezpečném jihu.
"Potřebujeme bezpečnost, obnovu a rozvoj, to je širší koncepce. Proto si myslím, že tyto výzvy prostě jen pro více a více vojenské angažovanosti jsou zavádějící," uvedl s tím, že Německo má v Afghánistánu v současnosti 3500 vojáků.
Kritici však poukazují na to, že vojáci Bundeswehru působí na relativně klidném severu Afghánistánu, zatímco přímé boje na jihu země svádějí Nizozemci, Britové, Kanaďané a Američané.
USA kritizují spojence
Vojenští plánovači NATO uvádějí, že aliančním jednotkám v Afghánistánu stále chybí zhruba 10 procent potřebných kapacit, včetně vybavení. Velitelům se nedostává především vrtulníků.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer nastínil, že receptem na to, jak najít chybějící posily, by mohlo být častější střídání vysílaných kontingentů do Afghánistánu. To by podle něj zmírnilo zátěž nejangažovanějších zemí.
Americký ministr obrany Robert Gates uvedl, že pokud Evropa nepodpoří misi v Afghánistánu, Spojené státy mohou stáhnout svých asi 1600 vojáků ze srbské provincie Kosovo.
Gates počátkem týdne ostře kritizoval NATO, že neplní své sliby o posílení jednotek v Afghánistánu. "Nejsem spokojen s tím, že Aliance, jejíž členové mají přes dva miliony vojáků, námořníků, příslušníků námořní pěchoty a letců, není schopna nalézt skromné, dodatečné zdroje, které přislíbila nasadit v Afghánistánu," řekl Gates.
Právě vyslání potřebného počtu vojenských instruktorů pro výcvik afghánských bezpečnostních složek by podle něj v budoucnu umožnilo rychlejší stahování mezinárodních sil z oblasti.
Po prvním dni jednání v nizozemském Noordwijku už bylo jeho vyjádření smířlivější. "Neřekl bych, že jsem zcela spokojen, ale dnešek byl mnohem více pozitivním, než jsem předpokládal."
