Místopředseda Špidla naznačil, že tyto úvahy jsou součástí taktiky ministrů před hlasováním parlamentu: "Politika je složitá a musíme hledat takové cesty, které povedou k cíli." Dále odmítl cokoliv komentovat, dokonce i svou případnou demisi. "Z taktického hlediska není správné rozebírat všechny varianty, které mohou přijít." Čáru přes "rozpočet" však všem ministrům, kteří hovořili o hlasování o důvěře, včera udělal sám jejich předseda Miloš Zeman. "Nepovažuji za vhodné, aby byla otázka rozpočtu spojována s vyjádřením důvěry vládě. Bylo by to porušení smlouvy s ODS," řekl Zeman. V takzvané opoziční smlouvě, díky níž mohla vůbec menšinová jednobarevná vláda vzniknout, se totiž ČSSD i ODS zavázaly, že během čtyřletého volebního období nevyvolají opakované hlasování o důvěře vládě. Výhrůžky některých ministrů adresované ODS se míjely účinkem nejen kvůli Zemanovu výroku, ale i z jednoho pragmatického důvodu: jednací řád sněmovny a ústava totiž ani neumožňují, aby parlament hlasoval v takzvaném prvním čtení o státním rozpočtu a společně s tím rozhodoval i o důvěře vládě. Tuto základní neznalost včera svým stranickým kolegům z vlády vytkl šéf poslanců ČSSD Stanislav Gross. "Dovedu sice pochopit některé ministry, že přijetí navrženého rozpočtu považují za otázku bytí či nebytí ve vládě, ale měli by vědět, co jim zákon umožňuje, a co nikoliv," prohlásil Gross. ODS včera potvrdila, že ji řeči ministrů o hlasování o důvěře - neboli o vypovězení opoziční smlouvy - nechávají v klidu. "Říkají to spíš ministři, kteří opoziční smlouvu zřejmě neznají. Asi by si to měli ujasnit," uvedla místopředsedkyně ODS Libuše Benešová. "Smlouva vznikla na základě toho, že obě strany předpokládaly, že se dá věřit slovu druhé strany. Kdyby teď chtěli hlasovat o důvěře, znamenalo by to, že ČSSD se věřit nedá." Místopředseda ODS Ivan Langer včera zopakoval, že vláda do druhého čtení přijde s rozpočtem, který bude pro parlament přijatelnější: "Věřím, že si vláda uvědomí, co má ve sněmovně šanci projít." Politici ODS, ale i někteří poslanci ČSSD počítají s tím, že vláda v případě neúspěchu v prvním čtení navrhne do druhého rozpočet s mnohem menším deficitem. Není však jisté, že by se pod takový návrh chtěli podepsat všichni ministři, jestliže někteří z nich už i deficit ve výši 27 miliard považují za příliš nízký. Například ministr zemědělství Jan Fencl včera zdůraznil, že Zemanův kabinet nemusí vládnout za každou cenu. "Nebude-li rozpočet schválen a vláda se rozhodne podat demisi, budu pro. Nemyslím, že bychom měli vládnout za každou cenu," uvedl Fencl. Podpořil ho i vicepremiér Pavel Mertlík: "Ať sněmovna tedy řekne, které programy má vláda škrtat a které veřejné služby má zrušit. Možná by pak ale bylo pro sociální demokracii lepší zvážit, jestli má setrvávat v pozici vládní strany." I ministr vnitra Václav Grulich dal včera najevo, že v případě neúspěchu vlády při schvalování rozpočtu ve sněmovně by spíš než sólovou rezignaci navrhoval kolektivní rozhodnutí celého kabinetu. "Osobně bych z toho sice mohl vyvodit důsledek, že bych odstoupil. Ale já nejsem sólista. Já v takovém případě budu s kolegy ve vládě hledat cestu, jak na to najít kolektivní přístup," prohlásil Grulich. Jenže ministry, kteří počítají s tím, že si menšinová vláda hned po první porážce ve sněmovně sbalí kufry a podá demisi, včera vyváděl z omylu opět premiér Miloš Zeman: "Chtěl bych připomenout, že o této otázce rozhoduje výlučně premiér. Jednotliví ministři mohou maximálně rezignovat na své ministerské posty."
22. září 1998
