Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministři jednají o vojenských misích

  10:30aktualizováno  10:30
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld na mnichovské schůzce se svými resortními kolegy v Mnichově ujistil, že i když NATO posílí svou přítomnost v Afghánistánu, USA nepřestanou hledat v zemi údajného organizátora útoků na USA, nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina.

Při neformálních rozhovorech předcházejících víkendové konferenci o bezpečnosti v Mnichově, se ministři obrany zemí NATO shodli na potřebě posílit přítomnost NATO v Afghánistánu. Rumsfeld řekl, že si to umí představit, včetně nasazení jednotek NATO k hranici s Pákistánem, kde jsou "mnohé problémy".

„Ale úkol zabývat se jakoukoliv možnou obnovou hrozeb Talibanu nebo Al-Káidy nebo jednat na základě zpravodajských informací o tom, kde by mohly být takzvané vysoce důležité cíle, to by mělo zůstat koalici, která je na to organizovaná, školená a vybavená," prohlásil Rumsfeld. Americká armáda a zpravodajské zdroje věří, že bin Ládin se skrývá v hornaté oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem. Zároveň se Rumsfeld vyslovil pro posílení úlohy NATO v Iráku.

Rumsfeld také varoval, že převzetí nynější alianční vojensko-policejní akce v Bosně a Hercegovině Evropskou unií bude testem budoucnosti transatlantických vztahů. "Je nutné jednat tak, aby se vztah mezi NATO a EU spíše posílil než oslabil," upozornil ministr. EU a NATO začaly o převzetí bosenské mise jednotkami unie jednat v lednu. Převzetí by se mohlo uskutečnit koncem letošního roku.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer řekl, že rozhodnutí ukončit mandát jednotek SFOR v Bosně by mohlo být oznámeno na červnovém "rozšiřovacím" summitu NATO v Istanbulu.

Rumsfeld se vyjádřil také o evropských základnách USA. Washington podle něj ještě nerozhodl, jak je bude reorganizovat. Uznal, že americká vojenská přítomnost v Evropě se sníží, ale zdůraznil, že zatím se nerozhodlo, o kolik. Ujišťoval ale Německo, že USA nemají v úmyslu je "trestat" za odmítavý postoj vůči válce v Iráku odchodem svých vojáků.

Podle některých médií chce USA přesunout třetinu ze svých 110.000 vojáků ze západní Evropy na východ. Americký ministr obrany připomněl, že americké síly byly v Evropě rozmístěny za studené války na obranu proti východní Evropě.

Německý ministr obrany Peter Struck po setkání s Rumsfeldem prohlásil, že plán snižování stavu amerických základen v Německu, kde je dosud asi 80.000 amerických vojáků, by měl být společně vypracován do konce letošního roku a postupně realizován do roku 2010.

Na dotaz novinářů Rumsfeld vyloučil, že by se mohl omluvit za své loňské rozdělení Evropy na "starou" a "novou". "Jsem už příliš starý na to, abych něčeho litoval," řekl.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.