Minulý týden si podobné vystoupení v Bruselu vyzkoušel Mirek Topolánek. Po projevu na plénu Evropského parlamentu odpovídal na nepříjemné dotazy europoslanců. Několikahodinové rozpravě se v unijním žargonu říká "grilling". - čtěte Chci jednat jako Karel IV. a Masaryk, řekl Topolánek europoslancům
Grilovat dnes europoslanci začali i jednotlivé české ministry. Ale v menším. Nevystupovali totiž před celým europarlamentem, ale jen v jeho jednotlivých výborech. Ve tři hodiny odpoledne měl prezentaci Jiří Čunek ve výboru pro regionální rozvoj, ve stejný čas Džamila Stehlíková ve výboru pro rovnost pohlaví. Promluvili i ministr kultury Václav Jehlička a ministr školství Ondřej Liška, po nich pak v dalších dnech vystoupí i ostatní jejich kolegové.
Když před týdnem premiér Topolánek lavíroval s tím, zda změny ve vládě uskutečnit či ne, lidovecký předseda tehdy tvrdil, že měnit ministry v době předsednictví by nebylo moudré. Nový ministr by se prý musel dlouho "rozkoukávat", aby se do problematiky předsednictví dostal, argumentoval Čunek.
Topolánka to ale příliš nepřesvědčilo a Čunka vyměnil. Na chod předsednictví totiž jednotliví ministři nemají zas až takový vliv. Vše je už domluveno a většinu agendy nesou na bedrech především úředníci, kteří zůstávají.
Cíle českého předsednictví: mnoho slov o ničem
V praxi navíc stejně o žádné priority Česka nejde. Jsou to totiž priority EU, sjednané v dohodě s předsednickými zeměmi před námi a po nás (Francie a Švédsko) a schválené celou Sedmadvacítkou. Tedy žádný velký prostor pro českou tvořivost. - čtěte Česko se chystá na předsednictví EU, v prioritách má i rybolov
I proto nemohou být ničím jiným než obecnými a nic neříkajícími proklamacemi. Čunek tak například dnes poslance informoval o tom, že "hlavní prioritou České republiky v oblasti politiky soudržnosti je pokračovat v jednání o budoucnosti politiky soudržnosti v období po roce 2013," tvrdí se v materiálech ministerstva pro místní rozvoj.
Priorita číslo dvě je stejně tak stěžejní - "Vedení a prohlubování diskuse o konceptu územní soudržnosti." A třetí není o nic méně překvapivá: "Třetí prioritou českého předsednictví je pokračování v realizaci závazků vyplývajících z Územní agendy EU a Lipské charty, které byly přijaty během německého předsednictví v květnu 2007 a posléze byly rozpracovány do podoby ´1. akčního programu o územní soudržnosti´ schváleného v listopadu 2007 v Ponta Delgada za portugalského předsednictví."
Rovnost podle EU: 37 žen a 3 muži
Džamila Stehlíková se ´nevytáhla´ o moc více. Vystoupila ve výboru FEMM. Pod podivnou zkratkou se skrývá výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, který má - poměrně nerovně - 37 členek a jen tři členy. Nepřekvapí příliš, že ekvivalentní výbor pro práva mužů neexistuje.
S vlastními úspěchy se Stehlíková sama příliš pochlubit nemůže. Gender agenda je sice v Evropě "in", v našich poměrech se ale nápady paní ministryně u české veřejnosti setkaly maximálně s posměšky.
Možná i proto spočívají české priority především v tom, že Česká republika bude předsedat různým setkáním a seminářům, které jsou beztak už dávno naplánovány a konaly by se i bez českého předsednictví.
"Mezi velmi důležité priority českého předsednictví patří projednávání návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň," představuje úřad pro ochranu menšin jeden z konkrétních cílů.
A kdyby náhodou veřejnost na pokrokové názory EU neslyšela, je potřeba uspořádat konferenci o tom, jak veřejné mínění změnit. Jedna taková konference o překonávání genderových předsudků se uskuteční v květnu v Praze.
"Je určena členským státům EU a jejím cílem je posílit výměnu zkušeností mezi členskými státy EU o inovačních postupech, nástrojích a způsobech, kterými lze v evropském kontextu docílit pozitivní změny veřejného mínění," tvrdí úřad Stehlíkové.
