Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministře, neberte do vojska slabochy!

  1:00aktualizováno  1:00
V telefonickém "souboji" mezi ministrem obrany Karlem Kühnlem a jedním z posledních vojáků v základní službě Jaroslavem Grundem zprvu jiskřilo. Zejména když desátník kritizoval poměry v Přerově, kde prý vojáky vyhazují z kin. Ministr se na rozhovor s vojákem strakonické raketové jednotky těšil.

Chtěl o armádě něco nového dozvědět. Dvacetiletého Jaroslava Grunda naopak zajímalo, proč se povinná vojna ruší až teď: "Myslím, že to mohlo být mnohem dřív."

Grund: Zdravím ze Strakonic, pane ministře. Opravdu nebylo možné zrušit vojnu dříve?
Kühnl: A já vás zase z Prahy. Je to složitější, než se na první pohled zdá. Nejde jen tak lusknout prsty a z roku na rok to zrušit. Původní plány počítaly dokonce s mnohem pozdější dobou - někdy kolem roku 2010. Zmenšující se armáda i její profesionalizace to dost urychlily. Pokud by to trvalo tak dlouho, možná by se nakonec povinné vojně všichni vyhnuli.

Kdyby to záleželo jen na vás, zrušil byste základní službu, anebo ne?
Přiznávám, že jsem nikdy nepatřil k těm, kteří krvavě bojovali za zrušení povinné vojny. Umím argumentovat pro i proti. Nakonec jsem se přiklonil k jejímu zrušení. Jakkoliv tím mizí úzké propojení armády s civilní společností, k čemuž vojáci v základní službě dost přispívali. Budeme to muset nahradit přesvědčivým vztahem profesionálního vojska k civilistům.
Na druhé straně mohou špičkovou a stále složitější vojenskou techniku ovládat jen dlouhodobě připravovaní vojáci. Což není u "záklaďáků" za pouhý rok možné.

Myslíte, že mi bude zkušenost z vojny v civilu něco platná?
Záleží na vaší snaze a kvalifikaci. Ale osobně si myslím, že mnozí zaměstnavatelé k té zkušenosti přihlížejí. U žádného to určitě neuškodí, tím jsem si jist.

Zajímalo by mě, jestli jste byl na vojně? A dala vám ta zkušenost vůbec něco?
Představte si, že byl. Ale v Rakousku. Jako vysokoškolák jsem absolvoval ještě v socialistickém Československu vojenskou katedru při civilní vysoké škole. Pak jsem emigroval do Rakouska, a když mi dali občanství, narukoval jsem na půl roku. Základní služba tam totiž trvá jen šest měsíců.

Šikanovali vás? Byli k vám důstojníci arogantní?
Nemohu říct, že mě šikanovali. Ale s arogancí nižších velitelů vůči vojákům jsem se setkal, i když mi už bylo dvaatřicet. Myslím, že je to v každé armádě a vyplývá to, bohužel, tak trochu z její podstaty.

Taky vás v Rakousku odmítali v uniformě pustit do restaurace či kina?
Ne. My jsme se mohli, když jsme opouštěli kasárna, převlékat do civilu.

Tak to jste měli fajn. Nás třeba v Přerově nepustili v uniformě do kina. Ve Strakonicích, kde teď sloužím, nás zase vyhazují z diskoték anebo pro nás není místo v restauracích, takže si musíme mezi podniky opravdu vybírat.
Tak to je nepřípustná diskriminace! Pokud byste ji ohlásili a pak i dokázali, tak by se tím musela policie zabývat.

V Česku je to poměrně časté a někdy to přeroste i ve rvačku. A není to vůbec příjemné, protože lidí je tam vždy víc než nás vojáků. Taky nás už i zmlátili.
Neprali jste se náhodou o děvčata?

Ne. Vadila jim naše uniforma. Prý se k nim hrneme, jako bychom šli rovnou z pole.
Já byl zrovna nedávno v Přerově, kde mě radní ujišťovali, jak město velmi stojí o to, aby v něm armáda zůstala a nestěhovala se jinam. Doufám, že majitelé kin a restaurací se budou podle toho chovat.

A mohu vám, pane ministře, naopak já něco doporučit?
No prosím.

Tady ve Strakonicích jsem potkal pár vojáků z povolání a zdá se mi, že máte dost měkká kritéria přijímacího řízení. Měli byste od nich chtít mnohem větší fyzičku a víc by vás měly zajímat i jejich psychické schopnosti.
Tak to je dobrá rada. Zájemců o profesionální službu máme víc než dost. Zpřísnění přijímaček by možná bylo opravdu na místě.

Docela by mě zajímalo, jak velký žold jste jako voják v základní službě v Rakousku bral?
Už si to přesně nepamatuji, ale určitě mnohem víc, než je to teď v Česku.
Má výplata se rovnala výši rakouského životního minima. Tuším, že český vojín bere pět set korun to je málo. Já byl navíc už ženatý a měli jsme i jedno dítě - i to mi zvyšovalo žold.

Můžete upřímně říct, o co vás armáda ochudila a snad i obohatila?
Na základní službu jsem byl už ve dvaatřiceti dost starý. Odtrhávalo mě to dost od rodiny. Na druhé straně to byla doba, kdy jsem se v armádě naučil opravdu dobře německy. Skoro bych řekl, že přímo vídeňsky. To byl vynikající dar. A mohu se i já vás, pane desátníku, na něco zeptat?

Klidně.
Vojně jste se mohl snadno vyhnout. Proč jste přesto rukoval?

Nechtělo se mi hned do práce a pak v ní být až do důchodu. Chtěl jsem si nejdřív zkusit i něco jiného.
Bude se vám hodit nějaká zkušenost z vojny i v civilu?

Udělal jsem si řidičák na náklaďák. To se přece hodí.
Nezvažoval jste, že zůstanete v armádě?

Přemýšlel jsem o tom, ale odloučení od rodiny a přátel nakonec rozhodlo, že jdu do civilu. Navíc na mě čeká dobrá práce. Drží mi tam místo.
Přitáhnete se alespoň pětkrát na hrazdě, jako musí ti, kteří chtějí do armády?

To tedy udělám určitě víc shybů, takže bych vašimi zkouškami určitě prošel.
Hodně vašich vrstevníků právě na hrazdě "vybouchne".

No tak to by si u nás ve Strakonicích "neškrtli" ani jako záklaďáci.
Zajímalo by mě, proč se vůbec hrnou do armády. Znovu říkám, měli byste si víc vybírat.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a poslanec Martin Plíšek na brífinku strany...
Kalousek: Vláda korupce rozdávala zakázky z ruky za desítky miliard

Za poslední tři roky vláda Bohuslava Sobotky přidělila veřejné zakázky bez soutěže za 39 miliard korun, kritizovala v úterý opoziční TOP 09 s odvoláním na data...  celý článek

Šéf Cermatu Jiří Zíka (vlevo) s konzultantem organizace EDUin Tomášem Feřtkem...
Jednotné přijímačky by se měly zrušit, řekl expert z EDUin v Rozstřelu

Letos proběhlo 1. kolo plošného jednotného testování školáků. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) teď pracuje na podobě dalšího kola. O tom,...  celý článek

Soud vynesl rozsudek v případu vraždy jednoho z bossů tuzemského podsvětí...
Vražda šéfa podsvětí Běly zůstává bez trestu, proti obžalovaným chybí důkazy

Vražda jednoho z šéfů tuzemského podsvětí Antonína Běly z roku 1996 zatím nebude potrestána. Krajský soud v Praze v úterý zprostil obžaloby Pavla Šrytra a Jána...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.