Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr zkolaboval při jednání NATO

  16:59aktualizováno  16:59
Belgický šéf diplomacie zkolaboval v Reykjavíku. Ministři zahraničí devatenácti členských zemí NATO jednali na Islandu o klíčové etapě příprav pražského summitu, jehož hlavními tématy budou modernizace a posílení vojenských kapacit i druhá vlna východního rozšíření. NATO zároveň učinilo významný krok k dalšímu sblížení s Ruskem, když vznikne nová společná rada, která bude rozhodovat o dvaceti vybraných tématech.

Po šestnácti letech se ministři zahraničí zemí NATO - včetně českého, polského a maďarského - radili půl kilometru od domu Höfdi, kde byl vyhlášen konec studené války, jak vylepšit již existující a dosti bohaté vztahy mezi aliancí a Ruskou federací.

"Země, jež strávily čtyři desetiletí tím, že na sebe metaly blesky přes stěnu nenávisti a strachu, mají nyní možnost společně vylepšit budoucnost euroatlantické bezpečnosti," prohlásil generální tajemník NATO George Robertson.

"Určili jsme dnes směr, jak rozvíjet nové vojenské schopnosti, jak postupovat při rozšiřování NATO, jak vytvářet novou bezpečnostní vazbu s Ruskem a jak rozvíjet vztahy s Ukrajinou a s dalšími partnery," pochlubili se v komuniké ministři.

Na Islandu se definitivně zformovalo spojenectví mezi Ruskem a NATO orientované proti terorismu. "USA a Rusko mají dnes jiné nepřátele, ba velmi často společné nepřátele," uvedl americký ministr zahraničí Colin Powell.

BELGICKÝ MINISTR LOUIS MICHEL ZKOLABOVAL

* Před společným fotografováním s kolegy mezi schůzkami zkolaboval belgický šéf diplomacie Louis Michel.
* Poté, co upadl podruhé během krátké chvíle, zůstal bezhybně ležet. Ihned přispěchala lékařská pomoc.
* Michela bylo nakonec nutné naložit na nosítka a ambulance ho dopravila do reykjavické Uníverzitní nemocnice.
* Urostlý ministr, označovaný za přímočarého, se necítil dobře už před začátkem jednání. Pociťoval vyčerpání a únavu z cestování.
* "Nic se neděje," řekl belgický mluvčí Koen Vervaeke.
* Společné fotografování se nakonec uskutečnilo. Podle agentury Reuters se ministři tvářili "zachmuřeně".

Vzniká nová Rada NATO-Rusko
Severoatlantická aliance a Rusko dohodli vznik společného orgánu - Rady NATO-Rusko. Aliance ujistila, že nejde o žádný "vstup Ruska zadními vrátky" do NATO. Moskva tedy nebude mít žádné právo veta o rozhodování spojenců.

Ministři odstranili v Reykjavíku poslední formulační neshody. Dosud se obě strany ve Stálé smíšené radě NATO-Rusko vzájemně informovaly o svých stanoviscích a postupech. Nový orgán bude přímo rozhodovat o dvaceti vybraných tématech.

Kavan: Je to historická chvíle
V Reykjavíku bude dohoda dopracována a uzavřena. NATO se ji ale chystá zveřejnit až 28. května, kdy ji v Římě podepíší šéfové států a vlád aliance a Ruska. Do Itálie se chystá i český prezident Václav Havel. - více zde

Setkání na Islandu se účastní i ministr zahraničí Jan Kavan, podle něhož Česká republika spolupředsedá de facto poslednímu zasedání Stálé smíšené rady NATO-Rusko. "Stojíme tedy v čele v historickém okamžiku, kdy odchází orgán, který umožnil konzultace, a přichází orgán, který umožní i spolurozhodovat," řekl Kavan, podle něhož vyhodnocení fungování spolupráce provede právě chystaný pražský summit NATO.

ROZŠÍŘENÍ NATO

Podle očekávání ministři v Reykjavíku nevyjmenovali jednotlivé kandidátské země, ani se nezabývali tím, jaké má která přednosti a nedostatky. Vyjádřili pouze uspokojení nad tím, že do procesu Akčních plánů členství se zapojilo také Chorvatsko. Stalo se tak oficiálně stalo desátým kandidátem na přijetí, byť bez šancí na pražském summitu. O pozvánku se ucházejí Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko, outsidery bez šancí jsou Makedonie a Albánie.

Na summitu se rozhodne o kapacitách NATO
Šéfové diplomacií "devatenáctky" se na Islandu také věnovali přípravě programu pražského summitu NATO, který rozhodne o nové vlně rozšíření NATO a vyhlásit klíčové priority pro budování kapacit aliance. Smyslem je zajistit, aby aliance dokázala v příštích letech čelit novým nebezpečím, zejména mezinárodnímu terorismu a šíření zbraní hromadného ničení.

Podle nejmenovaného činitele NATO je otázka vylepšování kapacit zatím projednávána na expertní úrovni. Nyní se přesouvá do politické roviny a po projednání ministry obrany v červnu bude pět měsíců na to, aby se pro Prahu členské státy shodly na konkrétním programu.

"NATO musí být schopno vysílat jednotky, které se budou umět rychle přesunout kamkoli, kde budou zapotřebí, rozvíjet operace ve vzdálených místech a po dlouhou dobu a zajistit jejich úspěch. To vyžaduje nové a vyvážené vojenské kapacity, včetně strategického dopravního letectva a moderních úderných prostředků," naznačilo obsah pražského programu komuniké ministrů.

ZAPÍŠÍ SE DOMY DO HISTORIE?

* Ministři zahraničních věcí v roce 2002 jednají v reykjavickém konferenčním středisku Háskólábió. Do historie se může časem zapsat v okamžiku vstupu Ruska do aliance, který není podle znalců není zcela nesmyslný.
* Do dějin by mohlo vstoupit také tiskové středisko, ale už jen kvůli libozvučnému islandskému názvu: Dům Taeknigardur Endurmenntunarstofnun.

Historické setkání Reagan-Gorbačov
V roce 1986 se v Reykjavíku sešli tváří v tvář tehdejší americký prezident Ronald Reagan a šéf sovětské komunistické strany Michail Gorbačov. Nedohodli sice redukci jaderných zbraní, ale mluvilo se o jejich zrušení. Setkání však ukázalo, že se ve světové politice blýská na lepší časy.

"Cesta od Reykjavíku do Reykjavíku, zejména z hlediska středoevropské země závislé na stabilitě, míru a na dobrých vztazích mezi velmocemi, byla velmi pozitivní. Právě schůzka Reagan-Gorbačov zahájila novou éru v utváření těchto vztahů a dala mu novou kvalitu," řekl český šéf diplomacie Kavan.

Vilka Höfdi na zpěněném mořském břehu Islandu se stala místní atrakcí. "Zde se sešli Reagan s Gorbačovem" je napsáno i na turistické mapě Reykjavíku. "Seděli tak blízko proti sobě, že se dotýkali koleny. To s nimi muselo něco udělat," soudí starostka Reykjavíku Ingibjörg Sólrún Gisladóttirová.

Belgický ministr zahraničí Louis Michel, který zkolaboval při jednání šéfů diplomacie členských zemí NATO v islandském Reykjavíku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.