Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr životního prostředí je proti kanálu

  12:19aktualizováno  12:19
Uherské Hradiště - Rozhodné NE zaznělo v sobotu na setkání ministra životního prostředí Libora Ambrozka v Uherském Hradišti k obnoveným snahám o prosazení výstavby vodní cesty Dunaj - Odra - Labe. Tak jako se začátkem letošního října příznivci dlouho diskutované stavby průplavu Dunaj - Odra - Labe na konferenci v Přerově obrazně řečeno poplácávali po zádech a notovali si s hejtmany moravských krajů o tom, jak by bylo toto dílo prospěšné a jak jsou všichni pro jeho realizaci, ekologové v Uherském Hradišti si stejně jednohlasně říkali, že je tato myšlenka naprosto absurdní.

"Resort životního prostředí má k tomuto záměru po celá léta nepřetržitě negativní postoj," konstatoval ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Přesto souhlasí s názorem, že to samo o sobě nestačí a že by ekologové neměli novou vlnu snah o prosazení průplavu podceňovat. "Tyto plány vypadají na první pohled absurdně, ale když jsou dostatečně dlouho medializovány, tak by je také někdo mohl začít brát vážně," varuje ministr.

Lidem starajícím se o ochranu životního prostředí vadí velké zásahy do chráněných krajinných oblastí Litovelské Pomoraví, Poodří i dalších lokalit v říční nivě střední a dolní Moravy, které by byly stavbou vodní cesty dotčeny. A i když se průplav nestaví, jeho trasa je léta zanesena v územních plánech a do určité míry blokuje rozvoj území mnoha měst a obcí. "Nabízí se možnost, abychom po seriózní diskuzi, ve které shromáždíme všechny argumenty z naší strany, dosáhli toho, aby byla trasa kanálu konečně z územních plánů vyjmuta a přestala strašit všechny, kteří v tomto území žijí," prohlásil ministr. Připouští však, že cesta k tomuto cíli může být poměrně obtížná.

Vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Ivo Machar hovořil o plánovaném průplavu doslova jako o zvrhlé záležitosti. "Po všech těch letech, kdy s myšlenkou kanálu D-O-L zápasíme, se mi zdá stále víc, že všichni zastánci této stavby to ani sami ve skutečnosti nemyslí vážně. Je to natolik velká hloupost z ekologického i ekonomického hlediska, že hlavním důvodem k prosazování této myšlenky i různých podpůrných konferencí, seminářů a článků na toto téma je jenom snaha využít beton, který bude v České republice přebývat po dostavbě Temelína," řekl Machar. Vyslovil také podezření, že celou věc prosazují některé silné projekční lobby. Ty podle něj už řadu let parazitují na tom, že stát prostřednictvím ministerstva dopravy vynakládá každoročně desítky milionů korun na nejrůznější přípravné práce a studie, které upřesňují či mění trasu kanálu na mapě Moravy. Jeden z ekologů mimo mikrofon dokonce tvrdil, že slyšel z úst kteréhosi ze zastánců průplavu, jak mu vůbec nejde o to, aby se vodní cesta skutečně postavila, ale o to, aby se na jejích přípravách mohla jeho firma co nejdéle živit...

Ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR Petr Dolejský se snažil přítomné před emocionálními stanovisky varovat. Upozornil na vládní nařízení z roku 1996, podle kterého jsou pozemky v územních plánech pro průplav skutečně blokovány. "Musíme přinášet věcné podklady," zdůraznil Dolejský. Kanál v územních plánech blokuje také evropská dohoda o vnitrozemských vodních cestách, kterou Česko podepsalo v roce 1997 a která vstoupila v platnost v červenci 1999.

"Zúčastnil jsem se konference o vodní cestě D-O-L a byl jsem zděšen podporou, která zazněla na adresu tohoto záměru z úst některých politiků," připojil svůj poznatek vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Zpochybnil zejména snahu spojovat stavbu kanálu s protipovodňovou ochranou. "Budeme dělat všechno pro to, aby ta hnusná čára, která vede našimi územními plány, z nich konečně zmizela a nebránila skutečnému rozvoji," zdůraznil Loyka.

Účastníci besedy kritizovali okolnost, že je stavba průplavu zdůvodňována potřebou vytváření nových pracovních příležitostí. Jihomoravský kraj s průplavem počítá i ve svém strategickém rozvojovém plánu. Kladný postoj k realizaci vodní cesty zaujal nedávno i zástupce hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš. "Představitelé krajů jsou velmi citliví na jakákoli slovní spojení, v nichž se vyskytne rozvojový plán nebo pracovní místa. To jsou formulace, které hejtmany magicky přitahují. Mnozí pak mají tendenci takové záměry, aniž by se s nimi podrobně seznámili, automaticky podpořit," poznamenal Libor Ambrozek. Zpochybnil současně vidinu hejtmanů, že by kanál přinesl pracovní příležitosti. "Kolik pracovních míst vytváří například labská vodní cesta?" klade řečnickou otázku ministr. Podle Iva Machara z Litovelského Pomoraví by snad mohla případná výstavba vodní cesty mírně snížit nezaměstnanost pouze na Ukrajině.

Na příznačný rys všech jednání, která se zatím vedou o průplavu D-O-L, poukázal ředitel uherskohradišťského závodu Povodí Moravy František Ondrůšek: "Zúčastnil jsem se spousty takových jednání. Každé je neseno v duchu organizátora. Ještě nebylo žádné, aby si na něm příznivci i odpůrci kanálu sedli proti sobě." To by se snad mohlo změnit na besedě, kterou svolává na 9. prosince do sálu Divadla hudby v Olomouci tamější magistrát. Podle Petra Loyky zde přislíbili účast i skalní zastánci projektu.

Jste pro budoucí výstavbu průplavu Dunaj - Odra - Labe? Hlasujte v ANKETĚ!


Proti záměru na stavbu vodní cesty Dunaj - Odra - Labe se na besedě v Uherském Hradišti vyjádřili (zleva) vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Ivo Machar, ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR Petr Dolejský, ministr životního prostředí Libor Ambrozek i vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce Petr Loyka.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.