Přijal jste rezignaci ředitele NP Šumava. Proč byla situace pro ministerstvo i pana Krejčího neúnosná?
Největším problémem toho území je, že tam nedochází ke komunikaci. Dialog se dostal do fáze hluchého se slepým, jeden neposlouchá a druhý ani neodezírá. Když potom management parku cokoli dobrého vymyslí či předloží, je to apriori shazováno a nemá to šanci na nějaké dlouhodobé řešení. Panu Krejčímu se stalo to, že představitelé krajů či obcí už odmítli komunikovat a neměli víru, že dohodnuté se také splní. Naše další plány se Šumavou ale konsensus a dohodu vyžadují. Proto jsem panu řediteli řekl: musíte znovu získat důvěru mezi starosty, krajskými představiteli a podnikateli a musíte mi předložit koncepci Šumavy, která bude odpovídat politice ministerstva životního prostředí.
Což zřejmě pan Krejčí nesplnil. Přesto jste jej označil za odborníka a dodal jste, že budete rád, když najde uplatnění ve vašem rezortu..
Jsem přesvědčen, že pan Krejčí by byl schopen takovou koncepci předložit, dal jsem mu na to lhůtu jeden měsíc. Bohužel, tu důvěru se obnovit nepodařilo a pan ředitel to ve správném okamžiku správně vyhodnotil a udělal krok, který považuji za důstojný a odpovědný té situaci. To je i jeden z důvodů, proč jsem uvedl, že by mohl dále fungovat uvnitř resortu. Pan Krejčí si nyní vzal nějakou dobu na rozmyšlenou, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.
Kde konkrétně by mohl pracovat?
Než se věnoval správě národního parku, pracoval jako poradce na Státním fondu životního prostředí. Pakliže se na tom management fondu domluví, umím si pro něj představit tuto příležitost. Ale v rámci resortu je těch příležitostí hodně, ještě se o tom budeme bavit a věřím tomu, že se dohodneme.
Jaký je současný záměr ministerstva s Národním parkem Šumava?
Nový zákon o šumavském národním parku. Našim úkolem je chránit přírodu jako takovou, nejen v prvních zónách, ale v celém parku. Kritizoval jsem, že na ochranu druhých zón už nedošlo. Byl tu fetiš chránit první zónu, ze které se nám kalamita administrativním zásahem ministra Bursíka rozšířila i na tu druhou. Pozapomnělo se na to, že Šumava nám díky nekorigovanému řádění kůrovce na mnoha místech umírá. Zadání, které jsem dal a které je podle mého ve shodě se skutečnými ekology, ne ekologickými aktivisty, je rozčlenění parku jako naprosto chybné ukončit a udělat čtyři, pět,šest prvních zón. Radíme se o tom, jaký v nich bude režim. Zda budou bezzásahové, uvidíme. Pokud má být něco skutečně bezzásahové, tak chci vědět, jak ochráníme další zóny aby se kůrovec nerozšiřoval, protože kůrovec naše hranice a zóny nerespektuje. První kontury zákona jsem viděl a myslím si, že se na něm můžeme shodnout i s odborníky.
Kdy by mohl nový zákon vzejít v platnost?
Věřím tomu, že se nám povede ten zákon do poloviny příštího roku zpracovat a předložit Parlamentu tak, aby mohl například od 1. 1. 2012 platit. Děláme to ve shodě s oběma kraji, kterých se to týká, se starosty i s ostatními důležitými lidmi v regionu.
Máte nějaké úmysly s minitendry na těžbu Šumavského dřeva, které pan Krejčí zavedl? Spekuluje se, že odešel právě kvůli nim.
Musím se přiznat, že jsem o minitendrech nevěděl a nebyl na mne ani žádný tlak z dřevařské ani jiné lobby, abych je zrušil. Celá úvaha, že pan Krejčí byl odejit kvůli minitendrům, protože udělal průhledné výběrové řízení, je chybná. Za tento krok bych ho určitě nijak nešikanoval nebo netrestal. Vždy budu pro průhledná výběrová řízení a zejména pro to, aby práci získali lidé žijící v tom území. Když se tam někdo bude snažit utvořit průhledné tendry, které dají práci místním lidem a podnikatelům, tak já budu poslední, který tomu brání.
Kdy bude vybrán nový ředitel a co od něj očekáváte?
Nové výběrové řízení jsem podepsal 15. listopadu. Ty podmínky jsou zveřejněny na internetu ministerstva a jsou standardní. Přihlásit se může každý, kdo podmínkám odpovídá, řízení bude probíhat do 6. prosince. Pokud budou kvalitní kandidáti, s novým rokem by mohl přijít nový ředitel.
Kdy vznikl nápad přispívat ministerstvu dopravy penězi z Operačního fondu Životní prostředí na stavbu dálnic a obchvatů?
Když jsme začali sestavovat státní rozpočet, jehož součástí je i Státní fond dopravní infrastruktury, ze kterého je placena především výstavba dálniční sítě. V okamžiku, kdy bylo jasno, že nebudou peníze, pan ministr Bárta přinesl mapku s vyškrtanými stavbami, které se musí zastavit. Vedle toho mi ukázal seznam položek, které s výstavbou dálnic a rychlostních komunikací souvisí. Byly tam ekologické stavby - biokoridory, ekodukty nebo protihlukové stěny, na které je potřeba šest až dvacet miliard korun. Chceme pokračovat zejména v obchvatech měst, které považuji za výsostně ekologické. Proto jsem se začal zajímat, jak může ministerstvo životního prostředí přispět na smysluplnou ekologickou výstavbu dálnic a rychlostních komunikací.
Pokud však zamýšlíte použít peníze z OPŽP na jiné účely, než kterým měl původně sloužit, potřebujete výjimku z Bruselu. Už jste o ni zažádali?
PAVEL DROBILNení možné, aby každý ministr byl poměřován tou zvrácenou optikou, kterou sem přinesli zelení, že je toto specifický resort, že jen oni mají patent na rozum, že jen oni ví, jak to má být a že je to výsostně téma Strany zelených. |
Je možné peníze z OPŽP dát do ekostaveb souvisejících s dálniční výstavbou už příští rok?
Nejprve musíme vypsat výzvu a definovat, kdo se do ní může přihlásit. Výzva může být specifikována na Ředitelství silnic a dálnic nebo Správu železniční dopravní infrastruktury. Myslím si, že pokud se dohodneme, můžeme vypsat výzvu tak, aby se první projekty mohly zaplatit v příštím roce.
A k tomu tedy souhlas Evropské komise nepotřebujete?
Domnívám se, že ne.
Už víte, na které konkrétní rychlostní stavby a dálnice by mohly peníze z první výzvy jít?
To ještě není dohodnuto. Teď je míček na straně ministerstva dopravy, které nám musí ukázat, jaké projekty má připravené a my zhodnotíme, jestli je umíme zasadit do operačního programu. První výzva by měla relativně omezený finanční rámec. Pokud se nám to podaří, výsledkem bude vrácení některých dálničních a silničních staveb zpátky na seznam, který ministr Bárta proškrtal. Trvám na tom, že to budou ty, které mají nějaký ekologický efekt.
Kolik peněz plánujete vyčlenit, abyste neohrozil projekty, které musí být z programu financovány?
Pro všechny výzvy to budou jednotky miliard, představuji si částku do šesti miliard. Ale spočítáno to ještě nemáme.
Sleví vám ministr Bárta za odměnu ze stanoviska a zruší zpoplatnění dálnice protínající Ostravu, jak už o to usilovala vaše předchůdkyně Bízková?
Samozřejmě na dálnici protínající Ostravu chceme dostat maximum dopravy, když už tam stojí. Nejrozumnějším krokem je ve stávající situaci právě zrušení poplatku, které tam osobní auta přivede. Uleví se tak například Bartovicím a Mariánským horám. Pan Bárta však tomhle postupuje kontinuálně s předchozím ministrem a také nechce slevit. Jeho záměr je ale v tomto propracovanější, protože chce zrušit znepoplatněné obchvaty Brna a ty části pražského okruhu, které nepatří hlavnímu městu. Je to spravedlivá cesta, ale jestli to je smysluplné a ekologické, to já v tomto okamžiku pocit nemám. Bavili jsme se o tom mnohokrát, zatím názor nezměnil.
Kam se posunula problematika ovzduší v Moravskoslezském kraji od dob, kdy jste do resortu nastoupil?
Ovzduší se zatím bohužel nezměnilo a ještě dlouho se nezmění, tohle je bohužel běh na dlouhou trať. Snažíme se však uzavřít dobrovolné dohody s osmi největšími znečišťovateli a zároveň nejdůležitějšími zaměstnavateli. Doufám, že se nám povede se všemi do konce roku ty dohody uzavřít. Vypsali jsme také výzvu pro Moravskoslezský kraj, ze které se financují věci jako jsou kropicí vozy, výsadba zeleně a alejí... doufám, že až mi po čase blikne na mobilu zpráva z meteorologického ústavu o rozptylové situaci v Moravskoslezském kraji, tak že uvidím změnu.
Když jste přicházel do resortu, uvedl jste se několika výroky, které jsou vám dodnes předhazovány. Litujete některého?
Nechci, aby to znělo nějak samolibě, ale zatím, co jsem tu doposud dělal a říkal, tak si za tím stojím. Říkám, že jsem záměrně zvolil tento typ rétoriky. Myslím si, že je na čase, aby se odlišila doba póz od skutečné práce na tomto resortu a to je ochrana prostředí pro život. Bez žádných přesmyček. Pro mne je člověk na prvním místě a všechno ostatní až za ním, tak to zůstane. Posuzujte mne podle toho, co dělám, ne co říkám.
Ani prohlášení, že dýcháte za český průmysl, vás nemrzí?
Je to dezinterpretace, je třeba to zasadit do nějakého kontextu. Celou volební kampaň jsem byl jednou ze dvou tváří ekonomické části programu ODS. Vedle Martina Kocourka s financemi a daněmi jsem byl podnikatelská a čistě ekonomická část. Výrok padl na mém kongresovém projevu v jeho programové části, kde jsem hodnotil kampaň a svoji pozici, své priority. Na kongresu musíte mít několik zkratek, heslovitých výroků, kde v jedné větě shrnete své poselství. Nicméně za tímhle si stojím do dneška. Pakliže mi někdo dokáže, že tahle země se ke své budoucnosti prokliká počítačovou myší nebo že naprosto dominantní součástí tvůrců HDP bude sektor služeb a cestovního ruchu, řeknu, že jsem se mýlil. Ale nejsem o tom přesvědčen. Tuto zemi bude ještě dlouho živit průmysl a my se o něj musíme postarat. Třeba tím, že mu nebudeme do cesty klást překážky v podobě legislativních nesmyslů.
Mluvíte však z pozice ministra životního prostředí...
Po koaličních jednání jsem výrok navíc doplnil, že sice budu dýchat za český průmysl, ale český průmysl donutím, aby dýchal tak, že budeme moci dýchat i my ostatní.
Lidi možná vyděsilo, že člověk, který tohle prohlásí, pak půjde takové myšlenky prosazovat na dříve zelený resort...
Platí, že co jsme za ty tři čtyři měsíce dokázali a co je připraveno, je mnohem více, než co dokázali nominanti za Stranu zelených za celé tři roky póz a žvanění.
Možná je to tím, že máte větší zázemí a za zády velkou stranu, díky které jde mnohé prosazovat...
Myslím, že oni se o to prosazování ani nesnažili. Nebo jsem naivní a nerozumím některým krokům.. mám však pocit, že tu na ministerstvu životního prostředí byla dříve důležitější forma, než obsah a výsledek. Že pro některé bylo důležitější uspořádat tiskovou konferenci a říkat tam ta tvrdá stanoviska, než přijít do vlády a skutečně je prosadit a obhájit. A pak s tím jít do Parlamentu a znovu tím projít. Tam museli přesvědčit dostatečný počet poslanců a tam většinou narazili.
Jak je to s vaším avizovaným učením v oboru? Stále čtete knížky pana Klause?
Řekl jsem to jednou. V noci, kdy jsem se dozvěděl, kam mám jít dělat ministra, tak jsem pochopil, že toto je tak ideologický resort, že druhý den se na mne před Poslaneckou sněmovnou vrhnou novináři a budou mne zkoušet z ekologických pojmů. Sedl jsem si k internetu a podíval se na pár věcí. Stihl jsem si přečíst dvě statě Václava Klause a projev Martina Bursíka v OSN, aby to bylo vyvážené. Od té doby se o mě traduje, že jediná četba Drobila jsou knihy Václava Klause. Není to jediný zdroj, ze kterého čerpám.
Na druhou stranu jsem tu jako politik, zástupce, který má reprezentovat program vlády. Nejsem tu od toho, abych vám řekl o půlnoci přesnou definici ekologického pojmu. Není možné, aby každý ministr byl poměřován tou zvrácenou optikou, kterou sem přinesli zelení, že je toto specifický resort, že jen oni mají patent na rozum, že jen oni ví, jak to má být a že je to výsostně téma Strany zelených.
To téma ale jednou z jejich priorit opravdu bylo.
Téma ekologie a ochrany přírody je výsostně pravicové téma, stejně jako sociální politika. To, že si pravicové strany nechaly ukrást sociální politiku komunisty a problematiku ochranu přírody jinou extremistickou stranou, to je naše chyba a je třeba ji napravit.
Byl jste překvapený svým ministerským postem?
Překvapení to bez debaty bylo. Ne všichni můžeme být na jakémkoli ministerstvu. Chtěl jsem být součástí ekonomického týmu vlády, ale nemá smysl s tím bojovat. Resort životního prostředí je z tohoto pohledu velmi silným ekonomickým resortem, který zasahuje do oblasti energetiky, dopravy, zemědělství.. z tohohle pohledu ten zájem naplněný byl. Že to má i ten fundamentalistický rozměr, který mě překvapil, to nepopírám. Uvidíme, jak se s tím poperu.
Jak to přijala rodina, že se přestěhujete do Prahy?
Manželka byla připravená na to, že pokud volby a kongres dopadnou dobře, pravděpodobnost být ve vládě se zvýší. Co teď řešíme za provozu, je to, že jsme byli zvyklí být stále spolu. Jedna věc je si říct: ano, já tě podporuji - a za to jsem své ženě vděčný, druhá věc je pak to skutečné fungování v praxi. Mám za sebou asi čtyři měsíce, teď zjišťuji, že jsem doma jen o víkendech a ne o všech. Najednou je pro mne překvapení, jak rychle a jakými skoky mladší dcera roste. Pak si samozřejmě pokládáte otázky, jestli to stojí za to. To říkám na rovinu.
Neuvažujete o tom, že si rodinu přestěhujete za vámi?
O tom jsem uvažoval, ale manželka tuto variantu nechce kvůli zázemí a kvůli škole starší dcery. Stejně se o tom budeme muset dále bavit. Jinak by to pro nás byla dlouhá a těžká doba. I když se říká, že průměrná životnost českého ministra je podstatně kratší, než ty čtyři roky, na které má mandát.
MINISTR PAVEL DROBILMinistr životního prostředí, poslanec za ODS. Narodil se 18. října 1971. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. Od roku 1998 se po složení advokátní zkoušky věnoval advokacii se zaměřením na obchodní právo. V roce 2000 vstoupil do ODS, od roku 2006 je členem její Výkonné rady. V roce 2002 se stal členem zastupitelstva města Bohumín. Od roku 2004 až do roku 2008 byl členem zastupitelstva a rady Moravskoslezského kraje, kde působil jako náměstek hejtmana kraje pro oblast ekonomického rozvoje a evropské struktury. V roce 2008 pak znovu zvolen do krajského zastupitelstva. V roce 2009 se stal volebním lídrem ODS pro volby do Poslanecké sněmovny v Moravskoslezském kraji, v roce 2010 byl zvolen poslancem. |
