Nejvyšší soud už napadené rozhodnutí nemůže zrušit, může pouze vyslovit tzv. akademický výrok, který bude mít význam pro jiné obdobné případy. Informace Pelikán uvedl v dokumentu zveřejněném na ministerském webu.
V kauze BIS čelí vedle Rittiga obžalobě také bývalá šéfka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová), Rittigův právník David Michal a někdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra. Pražský městský soud původně prvním třem obžalovaným uložil podmíněné tresty, verdikt ale následně loni v září zrušil odvolací senát, takže případ se bude řešit znovu v hlavním líčení.
„Ministr spravedlnosti má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vrácení věci soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, neboť odvolací soud si doplňující důkazy mohl obstarat a provést sám, aniž by se jednalo o nahrazování činnosti soudu prvého stupně,“ uvedla Pelikánova mluvčí Tereza Schejbalová. Postup vrchního soudu byl podle ministra „svévolný a de facto nezákonný“.
Použití odposlechu
Ministr také ve stížnosti zastává názor, že stěžejní důkaz obžaloby - tedy odposlech Rittigovy schůzky z hotelu Ventana - je v dané kauze procesně použitelný.
Vrchní soud přípustnost odposlechu zpochybnil kvůli tomu, že policie záznamy pořídila při prověřování jiného případu - konkrétně činnosti někdejšího náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka. Kauza kolem zprávy BIS byla později vyloučena k samostatnému řízení, protože byla v pokročilejší fázi než zbytek šetření.
Rozsudky nad Nečasovou a Rittigem v kauze vyzrazení zprávy BIS neplatí |
„Takové rozhodnutí o způsobu vedení trestního řízení však nemůže znamenat, že důkazy, které byly opatřeny či provedeny v době před vyloučením věci ze společného řízení, nebyly opatřeny či provedeny v souladu se zákonem v dané trestní věci, že by měly být opakovány nebo že by na ně mělo být nahlíženo, jako že pocházejí z jiné trestní věci,“ zdůraznil Pelikán.
Připomněl také obecnou zásadu, podle níž smí za důkaz v trestním řízení sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, pokud trestní řád nestanoví opak.
„Mám za to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít podstatný význam do budoucna pro další rozhodovací praxi orgánů činných v trestním řízení, které potřebují mít jistotu (...) v otázce použitelnosti a zákonných podmínek použití záznamů pořízených při sledování osob a věcí povoleném soudem,“ napsal v dokumentu Pelikán.
Nejvyšší soud již stížnost obdržel. Obžaloba tvrdí, že Rittig se v roce 2012 dověděl od Nečasové a tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál.
Obvinění ve více kauzách
Lobbista dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal svého právníka na schůzku s Nečasovou, která právníkovi podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány, státní instituce a společnosti s majetkovou účastí státu.
Zrušený verdikt uložil Nečasové podmínku v délce 1,5 roku a tříletý zákaz práce ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím, Rittigovi a advokátovi Michalovi devítiměsíční podmínku.
Nečasová i Rittig čelí obvinění i v dalších kauzách. Někdejší vysoká úřednice je souzena v případu tzv. trafik pro poslance ODS a za krácení daní z luxusních darů. Kvůli údajnému zneužití Vojenského zpravodajství byla nepravomocně potrestána dvouletou podmínkou a pětiletým zákazem činnosti ve vedoucích funkcích státní správy.
Rittig je obžalován v souvislosti s tunelováním firmy Oleo Chemical a v případu jízdenek pro pražský dopravní podnik.
