Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bylo to v zájmu USA, hájil ministr obrany výměnu vojáka za pět talibanců

  18:39aktualizováno  18:39
Ministr obrany USA Chuck Hagel hájil ve středu před sněmovním výborem nedávnou výměnu zajatého amerického vojáka Boweho Bergdahla za pětici příslušníků Talibanu. Řekl, že byla v souladu s národními zájmy Spojených států. Část amerických zákonodárců, zejména z řad republikánů, výměnu ale kritizovala.

Americký ministr obrany Chuck Hagel hájil před sněmovním výborem kontroverzní výměnu vojáka Bowe Bergdahla za pět členů Talibanu (11. června 2014). | foto: Reuters

Ministr obrany namítal, že výměna vojáka Bowe Bergdahla, který zmizel za dosud nevyjasněných okolností v Afghánistánu v roce 2009, byla "zcela v souladu se zákony Spojených států, našimi národními zájmy a ústředními hodnotami naší armády".

Američané vojáka vyměnili koncem května za pět příslušníků radikálního hnutí Taliban, kteří byli drženi na Kubě ve věznici Guantánamo. Podle oficiální verze byl Bergdahl pět let v zajetí radikálních islamistů. Jeho výměnu osobně posvětil podpisem právě ministr obrany Chuck Hagel.

"Nikdy bych nepodepsal jakékoli rozhodnutí, o němž bych nebyl přesvědčen, že je v nejlepším zájmu této země, stejně tak jako prezident Spojených států, který konečné rozhodnutí učinil s plnou podporou týmu svých bezpečnostních poradců," citovala z jeho středečního projevu před sněmovním výborem pro ozbrojené síly stanice CNN.

Někteří američtí zákonodárci, zejména pak ti z řad republikánů, se však vůči výměně ostře ohradili. Nelíbilo se jim hlavně, že s nimi prezident Barack Obama akci nekonzultoval před jejím uskutečněním. Obama to již dříve zdůvodnil tím, že vojákovi šlo o život, proto bylo nutné reagovat ihned.

Jiné kritické hlasy se odvolávají na to, že sporná výměna může v budoucnu motivovat radikály po celém světě k unášení amerických občanů, vědí-li nyní, že mohou dosáhnout svých požadavků.

Fotogalerie

V neposlední řadě pak emoce ohledně kontroverzní výměny rozdmýchává samotné zmizení dnes osmadvacetiletého Bergdahla. To provází řada nejasností a spekulací. Někteří jeho bývalí kolegové dokonce namítají, že ve skutečnosti nebyl unesen, ale dezertoval a připojil se na stranu Talibanu. Po jeho zmizení totiž podle nich byly útoky radikálních islamistů na jejich základnu mnohem častější a také přesnější.

Dezerci ostatně naznačuje také vyšetřování jeho zmizení z roku 2010. To dospělo podle neoficiálních zdrojů k závěru, že muž nepadl do zajetí, ale sám opustil jednotku. Na místě nechal zbraň i helmu a odešel vybaven pouze buzolou.

Ministr obrany Hagel řekl, že otázka jeho zmizení nehrála roli při snaze o jeho osvobození. Slíbil ale, že armáda okolnosti Bergdahlova zajetí prošetří.

Sám Bergdahl se nyní zotavuje v Německu.

Hagel při svém vystoupení před sněmovním výborem také dodal, že Katar, kde jsou nyní talibanci internováni, přijal bezpečnostní opatření, která mají minimalizovat případnou bezpečnostní hrozbu, kterou pro americké občany propuštění radikálové představují.

Připustil, že jsou to sice "nepřátelští bojovníci", ale dodal, že se na žádném útoku proti USA nepodíleli.

Taliban zveřejnil záběry z propuštění vojáka Bergdahla:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.