Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát ocenil třetí odboj: převaděče, agenty-chodce i mluvčí Charty 77

  19:01aktualizováno  19:01
Ministr obrany Alexandr Vondra předal den před 17. listopadem ocenění dalším dvaceti účastníkům protikomunistického odboje. Mezi oceněnými je i František Zahrádka, který si za boj proti komunistické totalitě odseděl 13 let, z toho většinu v uranových dolech. Dnes vede Muzeum třetího odboje, dělá túry po Šumavě a plachtí na řece.

Alexandr Vondra vyznamenal dvacet hrdinů třetího odboje. Šesti z nich bylo ocenění uděleno in memoriam a převzaly jej za ně jejich rodiny. | foto: ČTK

Ministr ocenění uděloval při příležitosti prvního výročí platnosti zákona o třetím odboji, který umožňuje ocenit aktivní bojovníky proti totalitě.

Zákonodárci zákon schválili loni po letech sporů. Platit začal symbolicky 17. listopadu, tedy v den, kdy si Češi připomínají konec komunistického režimu.

Mezi dvacítkou oceněných je například organizátor protikomunistických kulturních akcí Vladimír Veit, bývalá mluvčí Charty 77 Zdeňka Tominová nebo František Zahrádka, vedoucí odbojové skupiny, která šířila letáky a převáděla přes hranice osoby ohrožené režimem.

Za převádění lidí přes hranice skončil na 13 let za mřížemi, rodiče mu mezitím zemřeli

František Zahrádka snášel těžkosti totality již během druhé světové války. Když jeho otec bojoval v italských legiích a matka se zhroutila, žil tehdy devítiletý chlapec sám v železničním vagonu.

Proti komunismu začal bojovat po únoru 1948, když vstoupil do skautského oddílu. Tiskl letáky, vydával a kolportoval časopis Za pravdu. "Byl jsem spolu s bratrem vždy vychováván k tomu klást odpor," vysvětluje dnes dvaaosmdesátiletý František Zahrádka, který je skautskému hnutí věrný i dnes, a na ceremoniál proto přišel ve skautské uniformě.

Finanční ocenění třetího odboje

  • Bojovníci proti totalitě dostanou peněžité ocenění 100 tisíc korun. Pokud zemřeli, tak jejich pozůstalí manželé a nejbližší příbuzní obdrží poloviční částku.
  • Bývalým odbojářům, kteří nyní musí vyžít s podprůměrným důchodem, bude penze dorovnána.
  • Ministerstvo obrany již vyplatilo celkem 15,2 milionu korun přímým účastníkům odboje a 900 tisíc korun pozůstalým.

V lednu 1949 převedl svou první skupinu skautů do Bavorska. Během jednoho z ilegálních přechodů navázal kontakt s americkou tajnou službu CIC, pro kterou poté plnil výzvědné úkoly.

Během čtyř ilegálních přechodů převedl do zahraničí asi 11 lidí. "Zřejmě nás sledovali, v září 1949 pozatýkali a já jsem dostal dvacet let. Pak mi to zkrátili na třináct," vzpomíná František Zahrádka, který si i dnes dokáže velmi přesně vybavit všechny detaily.

Po dvou letech vězení vážil František Zahrádka 45 kilogramů, přesto musel nastoupit na těžkou práci v uranových dolech. Postupně prošel několika uranovými lágry, například  v Jáchymově či v Příbrami. Mezitím mu zemřeli oba rodiče.

"Amnestii jsem nechtěl. Trval jsem na tom, že tam vydržím do konce," dodává, proč dobrovolně odseděl celý trest, přestože ho komunisté chtěli propustit o čtyři měsíce dříve.

"Když mě v roce 1962 propustili, neměl jsem kam jít, a tak jsem strávil dalších osmnáct let v Příbrami na uranu. Až do důchodu jsem fáral, takže mám dnes vynikající důchod," vtipkuje. V devadesátých letech pak v Příbrami pomáhal zakládat Muzeum třetího odboje, které dnes řídí.

Mluvčí Charty 77: Děsím se, že Češi volí komunisty

Další oceněnou je bývalá mluvčí Charty 77 Zdeňka Tominová. Protože nahlas kritizovala komunistický režim, byla v rámci akce Asanace nuceně vystěhována ze země.

"Je hrozné, když vám přijde dopis a najednou ztratíte vlast," uvedla Tominová. S šikanou totalitního režimu se však potýkala už dříve. Ji i její rodinu neustále sledovali a vyslýchali. "Dodnes pociťuji trochu jako vlastní zradu, že jsem se nechala vyštvat. Ale ten tlak byl obrovský. Za starším synem začali jezdit estébáci, při výslechu ho fackovali. Ale nejsem pyšná, že jsme odjeli," dodává. Právě proto se prý poté v exilu snažila všemožně pomáhat lidem v Československu.

Zdeňka Tominová je zděšená z úspěchu komunistů v nedávných krajských volbách. "Vůbec nechápu, že lidi mají tak krátkou paměť. Já chápu, že tím tak trochu protestují proti korupci jiných politických stran. Ale nesmí věřit komunistům, že tu demokracii, kterou teď využívají, udrží a že nepřinesou znovu nesvobodu," uvedla Tominová.

Ministerstvo ocenilo už 223 bojovníků proti komunismu

Od minulého roku ministerstvo přijalo 3 714 žádostí o status účastníka třetího odboje. Ne všem však vyhovělo. 223 lidí bylo oceněno. 424 žádostí však úředníci po přezkoumání zamítli. Další žadatelé na rozhodnutí teprve čekají.

Součástí ocenění osob, které bránily hodnoty svobody a demokracie v letech 1948

Součástí ocenění osob, které bránily hodnoty svobody a demokracie v letech 1948 až 1989, bude i pamětní plaketa.

"Ocenění hrdinů protikomunistického odboje vnímáme jako splátku velkého dluhu a všem žádostem se věnujeme co nejdůsledněji," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra. Podle jeho náměstka Michaela Hrbaty je však vyhodnocování žádostí složitý proces. "Někdy musí historik prostudovat tisíce stran a to trvá," vysvětluje Hrbata.

Nejvíce lidí bylo oceněno za protikomunistický odboj z 50. let minulého století. Obrana uznala celkem 125 odbojářů z tohoto období. Druhý největší počet oceněných se vztahuje k činům z let 1948 až 1949. Třem lidem byla uznána odbojová činnost již před rokem 1948.

Ministerstvo nejčastěji oceňuje osoby, které spolupracovaly se zpravodajskou službou některého demokratického státu, dále převaděče, agenty-chodce a autory a šiřitele protikomunistických letáků. Za bojovníka proti komunismu naopak nejsou považováni lidé, kteří byli zadrženi při útěku za hranice, aniž by při tom plnili nějaký úkol v rámci odboje. Nárok nemají ani žadatelé, kteří byli za veřejné postoje vyhozeni ze zaměstnání nebo školy.

Účast v odboji proti komunismu potvrzují úředníci, kteří také vydávají osvědčení válečného veterána nebo potvrzení o účasti v povstání v květnu 1945. Žádosti prověřují ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, Archivem bezpečnostních složek, Národním archivem a dalšími institucemi.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.