Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr Miko: Chystám inventuru přírody a připravuji půdu nástupci

  4:34aktualizováno  4:34
Jestli může za půl roku ministr něčím "vejít do dějin", tak šéf životního prostředí Ladislav Miko se tam může dostat jako ministr, který pomohl za Evropu předjednat celosvětovou Kodaňskou dohodu. Ta má schválit, jak bojovat proti globálnímu oteplování a jeho důsledkům.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko se po skončení mandátu chce vráti do Evropské komise. | foto: Robert ZlatohlávekMF DNES

Také se chystá na velkou "inventuru" české přírody. Jinak chce skromně působící muž, který si do vládního křesla odskočil z pozice vysokého bruselského úředníka, spíše připravit půdu svému nástupci.

Pokud se mu to podaří, měl by mu být následující "politický" ministr hodně vděčný. Bude mít totiž částečně zákon o odpadech, který možná zavede diskutované zpoplatnění igelitových tašek, nebo zákon o novém národním parku Křivoklátsko. "Pořád musíme mít na paměti, že jsme tu jen pět měsíců, ale pokusíme se některé zákony připravit," říká pragmatický Miko.

Váš předchůdce Martin Bursík prosazoval zákon o odpadech, který by se dotkl každého člověka. Igelitové tašky, které si bereme v supermarketech, by neměly být zadarmo, aby se jimi neplýtvalo. Jste také pro?
Ten princip bych určitě podpořil, myšlenka na zpoplatnění není nová, dělá se to tak v mnoha zemích. Zpoplatnění je nejjednodušší signál, že igelitová taška je odpad, který zatěžuje přírodu. Když jsou igelitky zadarmo, každý si jich vezme několik a doma se pak hromadí, lidé neuvažují, aby jednu tašku použili vícekrát nebo preferovali tašky z jiných materiálů. V Belgii, kde jsem žil, jsou igelitky zpoplatněné, a když jsem šel do obchodu, věděl jsem, že je lepší si vzít tašku z domova.

Ale já se nechci vymezovat v jednotlivostech. Tahle vláda byla dokonce požádána sociální demokracií, aby neschvalovala zákon o odpadech. Ale můžeme na tom nepochybně pracovat a posunout to tak, aby příští vláda nemusela začínat od nuly. Je mi ale jasné, že nejde v téhle oblasti připravit zákon, který se bude líbit všem. Těch lobby je skutečně moc.

Přišel jste s ambiciozním nápadem sepsat "Zprávu o stavu české přírody". Bude to jen statistický výčet, nebo i hodnocení?
Zpráva se bude věnovat živé přírodě (doplní každoroční zprávu o stavu životního prostředí, která už třeba pojednává o čistotě řek – pozn.red.). Rozhodně to ale neznamená, že tam dáme jen seznam chráněných druhů nebo území. Doplníme, zda jich přibývá, nebo ubývá, zda se situace zhoršuje, nebo zlepšuje. Máme k dispozici mnoho podkladů – informací sbíraných pro různé účely. Zpráva bude sloužit i jako podklad pro změnu strategických dokumentů o ochraně přírody. Rád bych ji stihnul do konce svého funkčního období. Počítám s tím, že výtah z ní by vyšel i jako kniha pro veřejnost, i když zpráva, která bude probírat stovky, či možná tisíce druhů, asi spíš zaujme odborníky.

Chcete nový národní park Křivoklátsko. K čemu bude dobrý? V jednom článku jsem četl, jak ekologové uklidňují tamní obyvatele, že se zas tak moc nezmění, když lesy v okolí Křivoklátu jsou už stejně chráněné?
Já teď těžko mohu komentovat vyjádření toho či onoho ochranáře. Do jaké míry se něco změní pro občana, který tam žije, to je jiná otázka. Ten občan má jenom určité nároky vůči tomu území, které mohou být stejné ve stávající Chráněné krajinné oblasti jako v parku. Možná se pro něj nezmění fakt nic. Ale to neznamená, že se nezmění vůbec nic, poslání a management národních parků jsou definovány zákonem a od chráněných krajinných oblastí se zřetelně odlišují. Křivoklátsko podle mě má na to stát se národním parkem. Národní park, to je také značka kvality, která přitahuje turisty. My chceme zákon o parku připravit, ale schválit už ho musí následující vláda. Jsem optimista i proto, že Křivoklátsko se nepotýká s podobným problémem, jako je třeba kůrovec na Šumavě.

Lidé asi tuší, co je Kjótský protokol o klimatických změnách, který má zmírnit následky globálního oteplování a zavazuje státy, které ho podepsaly, snížit emise skleníkových plynů o pět procent do roku 2012. Teď na něj má navázat v prosinci další přelomová dohoda v Kodani a Česko ji spoluvyjednává jako předsednická země. Co je její podstatou?
Vědci z celého světa říkají, že jestli nechceme čelit zásadním dopadům změn klimatu, které ovlivní život milionů lidí po celé planetě, potřebujeme nárůst průměrných teplot udržet pod dvěma stupni Celsia do roku 2050. Aby se to podařilo, musíme snížit emise o 25 až 40 procent. O kolik přesně, to není úplně jasné. Evropská unie se musí dohodnout s ostatními velkými znečišťovateli, zejména USA, ale i dalšími zeměmi - jako Ruskem, Japonskem, Čínou nebo Brazílií. Problém je v historické odpovědnosti na straně toho rozvinutého světa. Na druhé straně, nové ekonomiky mají zase právo se rozvíjet a to je potřeba vyvážit a nějak dát dohromady. Efektivní výsledek není možný bez globální dohody, na které se svým dílem budou účastnit všichni.

Stejného problému se týká i váš program pro Česko – Strategie adaptace na změny klimatu. Kdy vznikne?
Tak tohle se nedá zvládnout za pět měsíců. Chceme alespoň připravit teze. Všechny prognózy se třeba shodují na tom, že stoleté vody budou přicházet častěji než jednou za sto let. Musíme tedy rozhodnout, jestli se budeme snažit zadržet vodu v krajině, nebo budovat na konkrétní řece ochranné hráze či přehrady. A o tom to bude. Další problémy se budou týkat například sucha, udržení živin či uhlíku v půdě.

Jaký máte názor na plánované sporné dopravní stavby – jezy na Labi či dálnici D3 do jižních Čech?
Já to řeknu nejdřív obecněji. Já si musím být stále vědomý toho, že jsme tady na půl roku a moje otázka vždycky zní: co jsme schopni posunout? Já si vybírám dopravní stavby, kde stihneme dosáhnout nějakého oboustranně dobrého řešení nebo alespoň kompromisu a věřím, že druhá strana bude postupovat stejně. Tohle není případ dé-trojky. V mých silách je snad dořešit otázku moravských dálnic a rychlostních komunikací, například chráněné Bzenecké Doubravy (má přes ni vést rychlostní silnice R55 Olomouc-Břeclav – pozn. red.) a kudy povede dálnice na Vídeň. Pokud jde o jezy, rychlejšího posunu se dá dosáhnout u Přelouče než na dolním Labi u Děčína. Tam se musí najít řešení, které zachová unikátní labské údolí. Vím, že existuje projekt, který zvýší hladinu při zachování proudící řeky a ten bych tam upřednostnil.

Premiér Jan Fischer kategoricky říká, že po předčasných volbách se určitě vrátí ke svým číslům na statistický úřad. Vy byste pokračoval v nějaké podobě v práci na ministerstvu, kdybyste byl osloven?
Ne, já se určitě vrátím do Bruselu do Evropské komise a jsem o tom celkem silně přesvědčen.

Ladislav Miko

Slovák v české vládě. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Mezi roky 2002 až 2005 už byl náměstkem ministra životního prostředí. Donedávna pracoval jako ředitel sekce ochrany přírodních zdrojů v Evropské komisi v Bruselu.

Je mu 48 let, je ženatý a má dvě děti.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Vchody do obchodního centra střeží betonové zátarasy. (23. 10. 2017)
Obchodní centrum začaly chránit před útokem teroristů betonové zátarasy

Před obchodním a zábavním centrem Plaza v Plzni jsou nově umístěny betonové zátarasy. Podle vedení společnosti je to preventivní opatření kvůli bezpečnosti.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.