Kvůli hrozbám anonyma odvezl Langer načas svoji rodinu do zahraničí.
"Ta hrozba byla tak reálná a vážná, že jsme se rozhodli přijmout opatření," řekl ředitel ochranné služby Lubomír Kvíčala. Zvýšil se například počet mužů, kteří ministra a jeho rodinu hlídají.
Sám Langer o hrozbě promluvil v rozhovoru pro MF DNES. Proč mu někdo vyhrožuje? Čím? A nakolik jsou hrozby míněny vážně? To policie zatím neví. "Je zde atmosféra zloby, zášti, a to může inspirovat mnohé lidi k tomu, že se chovají tímto způsobem," myslí si Langer.
Policii se zatím nepodařilo zjistit, kdo je autorem dopisů a jaká je jeho motivace. Jednou z pracovních verzí může být i ministrova role při úniku tzv. Kubiceho zprávy. "Dokud se to nevyřeší, budeme Langerovu rodinu hlídat," řekl Kvíčala.
Dům Ivana Langera v centru Olomouce prohledávali před necelým měsícem pyrotechnici. Zjišťovali, jestli se tam neskrývá bomba.
"Anonym skutečně vyhrožoval bombovým útokem na můj dům v Olomouci. Celá věc je pro mě velmi nepříjemná," řekl tenkrát Langer. Dnes tvrdí, že to nejhorší teprve následovalo. "Ta bomba, to byl jen začátek," poznamenal v úterý.
Komu hrozí Al-Kajda
Podle Lubomíra Kvíčaly, který má na starosti ochranu ústavních činitelů, musí ale premiéři a šéfové klíčových resortů s výhrůžkami počítat. "Téměř každý vysoký politik nějakou výhrůžku obdržel. Jde o to, jak ta hrozba působí reálně," říká Kvíčala.
Právě šéfové resortu vnitra patří podle něj k nejohroženějším politikům. "Bublan měl klid, protože nebyl tak kontroverzní, ale Gross s Langerem jsou klasickými objekty takových anonymů," míní Kvíčala.
Případ Langera není zdaleka první hrozbou násilí směřovanou k politikům. Největší rozruch vyvolala bomba, která vybuchla v prosinci 1997 nedaleko domu tehdejšího ministra financí Ivana Pilipa. V té době byl Pilip už několik týdnů ve středu pozornosti, protože kritizoval financování ODS, a přispěl tak k pádu vlády Václava Klause.
Pozornost vzbudil i případ z roku 1999, kdy Stanislav Gross oznámil, že našel v poště hlavu slepice a dopis, ve kterém pisatel doporučoval, aby odešel z politiky. Gross byl tehdy místopředsedou Sněmovny.
Dosud nejsvérázněji o ohrožení své osoby informoval v lednu 2003 někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík. V emotivním projevu ve Sněmovně oznámil, že ho vydírají lidé napojení na teroristickou skupinu Al-Kajda.
"Jestliže bude tato země zapojena do případného konfliktu s Irákem, v první řadě jsem ohrožen já a moje rodina," řekl Tvrdík před poslanci. Nato mu zvýšili ochranu.
Na "svého anonyma" vzpomíná i bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten zase vydírání spojuje se svým bojem proti kubánskému diktátorovi Fidelu Castrovi.
"Jestli si dobře vzpomínám, tak ten anonym mi vzkazoval něco v tom smyslu, že pokud nedám ruce pryč od Kuby, moje rodina je v ohrožení," vypráví dnes Svoboda. Jeho vyděrače vyhodnotila policie jako nebezpečného, protože volal z budky poblíž Svobodova bytu.
Nejohroženějším politikem polistopadové éry je však podle Kvíčaly bezkonkurenčně bývalý premiér Stanislav Gross. "Případ ohrožení pana Grosse byl nejzávažnější. Tam už jsme věděli, že je na vraždu objednán člověk a dostali jsme i fotografii zbraně, která byla na Grosse připravena," říká Kvíčala. Plánovaná vražda Grosse byla podle něj v polistopadové historii ojedinělá.
Ochranka zatím zůstane
Všichni premiéři a klíčoví ministři jejich vlád mají před svými domovy od prvního dne ve funkci stálou policejní ochranu.
Pakliže někdo politikům vyhrožuje, rozhodne se policie buď nařídit ochrance bližší kontroly kolemjdoucích, nebo posílí hlídky. To se děje ve vážnějších případech a stalo se to i v případě Ivana Langera.
Mezi osobní ochrankou ministra a policejní hlídkou, která stojí před jeho domem, je však zásadní rozdíl. Hlídka by na rozdíl od osobních strážců neměla zasahovat do soukromého života politiků.
"Snažíme se, abychom co nejméně narušovali rodinný život," vysvětluje šéf bodyguardů Kvíčala. Rodina politika by v podstatě neměla policejní hlídku znát. Před Langerovým domem zatím zvýšená policejní ochrana zůstává.
