Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr Kužvart neuspěl s haléřem

  19:01aktualizováno  19:01
Vláda nemá dost peněz na to, aby podporovala energetické úspory a využívání alternativních zdrojů. Sněmovna totiž zamítla vládní návrh na zavedení takzvaného zeleného haléře, který měl sloužit jako významný zdroj na financování eko-energetických projektů. Jeho princip měl spočívat v tom, že se ke každé spotřebované kilowatthodině připočte jeden haléř, který by byl jakousi ekologickou "daní".

Roční výnos ze zeleného haléře měl být zhruba půl miliardy korun, přičemž průměrná domácnost by za elektřinu zaplatila měsíčně jen o několik korun navíc.

"Je to škoda, budou nám to vyčítat starostové, kteří žádají o příspěvek na vybudování kotelen na biomasu, i lidé, kteří si chtějí odmontovat drahé přímotopy," řekl ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Dodal, že ve státní kase není na podporu energetických úspor dost peněz. "Státní rozpočet na to trvale nemá a odhaduji, že ani mít nebude," dodal ministr.

Pro Kužvarta je neúspěch se zeleným haléřem další vládní prohrou, neboť proti vládnímu návrhu hlasovali ve sněmovně i tři ministři (Schling, Gross a Dostál) a většina poslaneckého klubu sociální demokracie. "Kužvarta mají ve vládě patrně pro legraci," hodnotil tuto situaci lidovecký poslanec Libor Ambrozek, velký zastánce zeleného haléře. Dodal, že Kužvart uzavřel s ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem nepsanou dohodu, že Grégr ve vládě podpoří zelený haléř a Kužvart nebude protestovat proti Grégrově energetické politice. Při hlasování ve sněmovně se ale Grégr odpojil od hlasovacího zařízení, takže v jednacím sále jakoby vůbec nebyl.

Ministr dopravy Jaromír Schling zdůvodnil, proč hlasoval proti zelenému haléři, tím, že jde o nesystémové opatření. "Nesloužilo nijak přímo k ochraně životního prostředí, pouze určitým způsobem získáválo finanční prostředky, které samozřejmě lze vzít i odjinud," uvedl Schling. Proč ale vláda sociální demokracie zelený haléř podpořila a pak někteří ministři a  většina poslaneckého klubu byli proti? "Klub se takto dohodl. Každá věc má svůj vývoj, ve vládě se to posuzovalo před relativně dlouhou dobou a sněmovna je od toho, aby se jednalo," vysvětlil Schling.

Zelený haléř měl odpůrce i mezi nepolitiky. "Šlo by pouze o další daňovou zátěž," uvedl Václav Šimůnek ze Sdružení velkých spotřebitelů energií, mezi něž patří například České dráhy, Chemopetrol, hutě nebo OKD. Tyto podniky by při zavedení zeleného haléře zaplatily ročně navíc řádově miliony korun.

Podle poslance Ambrozka ale zamítnutí zeleného haléře svědčí o tom, že se sociální demokracie čím dál více odklání od svých ekologických slibů. Vláda sice schválila Program na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů, ale dává na něj čím dál méně peněz. Například státní Česká energetická agentura dostala letos 220 milionů korun, což je o osmdesát milionů méně než loni.

Energeticky šetrné projekty sice podporuje také Státní fond životního prostředí, ale jeho zdroje jsou také omezené. "Může se stát, že na tyto projekty nebudou peníze," varuje Ambrozek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš ve volebním štábu Pirátů v Praze. (21. října 2017)
Je to strašná síla, když vám dá hlas tolik lidí, říká slavící Bartoš

Sehnat předsedu Pirátů Ivana Bartoše není snadné. Mobil má vypnutý. Nejsnáze ho najdete podle svítících světel a hloučku kameramanů. „Jsem více než spokojený s...  celý článek

Lobbista Tomáš Hrdlička (vlevo) hostem volebního studia iDNES.cz (21. října...
VIDEO: To nejlepší z volebního studia iDNES.tv

Server iDNES.cz přinesl ke sněmovních volbám 2017 sedmihodinové vysílání. Volební studio nabídlo řadu hostů v čele s bývalým prezidentem Václavem Klausem a...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách posbíral v kraji od voličů nejvíc kroužků....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.