Ministr Kocáb chce zatrhnout šéfům špehování e-mailů zaměstnanců

Zaměstnavatelé, kteří kontrolují podřízeným e-maily, odposlouchávají jejich telefony nebo instalují na pracoviště kamery, mají nového protivníka. Je jím ministr pro lidská práva Michael Kocáb, který žádá, aby byly firmy za podobné praktiky trestány.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V materiálu, který v pondělí předloží vládě, se Kocáb obrací na ministra práce a sociálních věcí. Navrhuje mu, aby předložil novelu zákona, která inspekci tohoto úřadu povolí obcházet pracoviště a kontrolovat používání kamer i různých špionážních programů v počítačích.

Inspekce by také mohla firmy pokutovat za porušování soukromí zaměstnanců. "V zákoníku práce už zákaz bezdůvodného sledování najdete, ale zaměstnavatelé zneužívají své pravomoci kontrolovat podřízené," říká Kocábova mluvčí Lejla Abbasová.

Příklady sledování

Loni si stěžovali na chování nadřízených zaměstnanci věznice Všehrdy. V anonymním dopise médiím popisovali, že kamery spíš než vězně kontrolují dozorce, jak jsou ustrojeni a kdy kam chodí. Vedení věznice to popřelo.
Mistr z japonské firmy Toyoda, která má závod v Klášterci, si loni stěžoval, že dostal výpověď na základě neoprávněného sledování na pracovišti. Kamera zachytila, že přes zákaz zapnul televizi v jídelně.

Konkrétních případů pro lepší pochopení se najde docela hodně: "Firma, která vyrábí elektronické součástky, propustila jednoho zaměstnance za to, že o polední pauze zapnul televizi a nahrála ho přitom kamera. To určitě správné nebylo," uvedla Kateřina Hlatká ze sdružení Iuridicum Remedium, které uděluje anticeny za "slídilství" Big Brother.

Podle Hlatké by měl zaměstnavatel hrát se svými lidmi otevřenou hru a informovat je například o tom, kde jsou na ně namířené objektivy kamer.

Pozor na flirt v práci

Ve firmách, které sledují každý krok svých lidí, také může snadno choulostivý záznam uniknout a kolovat jako vtip nebo důkaz intimního vztahu kolegů. I to se už v Česku stalo. "V jedné společnosti takhle běhal kompromitující záznam nějaké paní ve výtahu," dodala Hlatká.

Komentář Martina Moravce

Ať mi šéf klidně leze do e-mailu. Platí mi ho

Ministerstvo práce a sociálních věcí si Kocábův návrh bere za svůj. "Určitě je účelné zákon novelizovat. Zákoník práce sice zakazuje sledování zaměstnanců, ale sankce chybí," potvrzuje mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Prozatím se špehováním na pracovišti zabývá Úřad na ochranu osobních údajů, ale reaguje spíše jen na konkrétní podněty, kdy si zaměstnanci stěžují na šéfy.

Obecně se těžko posuzuje, kdy už zaměstnavatel porušuje zákon. Týká se to i oblíbeného zvyku firem sledovat, jaké webové stránky u nich lidé prohlížejí a zda třeba nehrají počítačové hry v práci. Tohle firmám i úřadům prochází. Když se však na trhu objevil software, který šéfovi na základě sledování klíčových slov na prohlížených stránkách sestaví "profil zaměstnance", předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec už byl proti.

Většina firem montuje kamery do svých budov jako prevenci před zloději. Patří mezi ně i Česká pošta, pro kterou pracuje 36 tisíc lidí. "V pracovním řádu se píše, že některá místa na pracovišti mohou být monitorována. Musí být ale označena," vysvětluje mluvčí pošty Ivo Mravinac.

Lex Nokia a Lidl jako Stasi

Sledování zaměstnanců není zdaleka jen problémem Česka. Sdružení Iuridicum Remedium loni udělilo cenu Big Brother firmě Nokia. Výrobce mobilních telefonů si doma ve Finsku prosadil změnu zákona zvaného Lex Nokia. Ta mu dovoluje číst e-maily zaměstnanců z obavy, že vynesou ven firemní know-how.

V Německu zase předloni vypukl skandál, když vyšlo najevo, že řetězec Lidl sledoval své pokladní pomocí soukromých detektivů a počítal jim i to, kolikrát kdo šel na kuřáckou pauzu. Německá média pak přirovnávala firmu k totalitní tajné policii Stasi.

Měli by mít zaměstnavatelé právo nahlížet do elektronické pošty zaměstnanců?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 12. února 2010. Anketa je uzavřena.

NE 6674

ANO 2491