Mertlík na postu šéfa státní kasy často musel čelit požadavkům svého kolegy Grégra, jehož pohled na řešení ekonomických problémů šel mnohokrát přímo proti Mertlíkově snaze snižovat státní dluh.
Jedním z příkladů je projekt ministerstva průmyslu "velký třesk", který má pomoci oživení české ekonomiky.
V jeho rámci se počítá s investicemi 265 miliard korun, jejichž výsledkem má být čtyřprocentní hospodářský růst. Plán údajně nezatíží státní rozpočet, na druhou stranu ale počítá s vydávání dluhopisů Fondu národního majetku, což přinese další nárůst zadlužení státu, před kterým varují mezinárodní instituce.
Už letos je na podpory potřeba 99,7 miliardy korun, ale stát má v rozpočtu a fondech bydlení či dopravy jen polovinu. Zbytek mají kromě dluhopisů přinést také příjmy z privatizace.
Právě ta byla ale druhým velmi ožehavým tématem, na kterém se vicepremiér Grégr nemohl shodnout se svým předchůdcem. Na posledním zasedání kabinetu před svojí rezignací dostal Mertlík za úkol zrušit výsledek výběrového řízení na poradce pro privatizace elektroenergetických a plynárenských firem, které už bylo uzavřeno.
Vláda se totiž - za podpory premiéra Zeman - přiklonila k návrhu Miroslava Grégra, aby poradce vybrala meziresortní komise.
K dalším výrazným skutkům vicepremiéra Grégra patří dlouhodobě prosazování dostavby jaderené elektrárny Temelín, ačkoli její cena již několikrát překročila původní rozpočet.
Elektrárenská společnost ČEZ před rokem a půl slíbila , že stavba elektrárny nebude stát více než 98,6 miliardy korun. A ministr Grégr prohlásil, že odstoupí, když se to nepovede.
Svého času dokonce navrhoval zahájit výstavbu další atomové elektrárny v Blahoutovicích na Ostravsku. Projekt ale nakonec nenašel dostatečnou podporu.
Podařilo se mu ale prosadit prodloužení těžby uranové rudy v Dolní Rožínce na Českomoravské vysočině, která měla letos skončit. Doly se uzavřou až v roce 2003, což komplikuje vyjednávání s Evropskou unií.
Brusel totiž požadoval, aby Češi ukončili produkci vlastního uranu a otevřeli trh zahraničním producentům. Vláda uložila ministerstvu průmyslu, aby ještě do konce listopadu tuto záležitost projednalo s Evropskou unií.
Ekonomové nemají "atomového ministra" příliš v lásce. Na druhou stranu ale jeho jmenování nepokládají za počátek převratných změn. "Vzhledem k tomu, že se ministru průmyslu a obchodu celkem dařilo prosazovat ve vládě své záměry, nemyslím, že by se měla situace ve vládě nějak změnit," řekl nedávno agentuře ČTK analytik Patria Finance David Marek.
Kdo je Miroslav Grégr |
Doc. Ing. Miroslavu Grégrovi je 71 let. Je ženatý, má 2 děti. Vystudoval strojní fakultu ČVUT, poté pracoval jako konstruktér a technolog. |