Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr Grégr se stal vicepremiérem

  14:35aktualizováno  14:35
Prezident Václav Havel jmenoval ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra vicepremiérem české vlády. V této funkci nahradí bývalého ministra financí Pavla Mertlíka, který z kabinetu odešel začátkem dubna. Jako důvod rezignace uvedl tehdy Mertlík nedostatek podpory od premiéra Miloše Zemana. Ale právě jeho spory s Grégrem nebyly tajemstvím.

Mertlík na postu šéfa státní kasy často musel čelit požadavkům svého kolegy Grégra, jehož pohled na řešení ekonomických problémů šel mnohokrát přímo proti Mertlíkově snaze snižovat státní dluh.

Jedním z příkladů je projekt ministerstva průmyslu "velký třesk", který má pomoci oživení české ekonomiky.

V jeho rámci se počítá s investicemi 265 miliard korun, jejichž výsledkem má být čtyřprocentní hospodářský růst. Plán údajně nezatíží státní rozpočet, na druhou stranu ale počítá s vydávání dluhopisů Fondu národního majetku, což přinese další nárůst zadlužení státu, před kterým varují mezinárodní instituce.

Glosu Martina Komárka Grégrova strmá kariéra čtěte ZDE.

Už letos je na podpory potřeba 99,7 miliardy korun, ale stát má v rozpočtu a fondech bydlení či dopravy jen polovinu. Zbytek mají kromě dluhopisů přinést také příjmy z privatizace.

Právě ta byla ale druhým velmi ožehavým tématem, na kterém se vicepremiér Grégr nemohl shodnout se svým předchůdcem. Na posledním zasedání kabinetu před svojí rezignací dostal Mertlík za úkol zrušit výsledek výběrového řízení na poradce pro privatizace elektroenergetických a plynárenských firem, které už bylo uzavřeno.

Vláda se totiž - za podpory premiéra Zeman - přiklonila k návrhu Miroslava Grégra, aby poradce vybrala meziresortní komise.

K dalším výrazným skutkům vicepremiéra Grégra patří dlouhodobě prosazování dostavby jaderené elektrárny Temelín, ačkoli její cena již několikrát překročila původní rozpočet.

Elektrárenská společnost ČEZ před rokem a půl slíbila , že stavba elektrárny nebude stát více než 98,6 miliardy korun. A ministr Grégr prohlásil, že odstoupí, když se to nepovede.

Svého času dokonce navrhoval zahájit výstavbu další atomové elektrárny v Blahoutovicích na Ostravsku. Projekt ale nakonec nenašel dostatečnou podporu.

Podařilo se mu ale prosadit prodloužení těžby uranové rudy v Dolní Rožínce na Českomoravské vysočině, která měla letos skončit. Doly se uzavřou až v roce 2003, což komplikuje vyjednávání s Evropskou unií.

Brusel totiž požadoval, aby Češi ukončili produkci vlastního uranu a otevřeli trh zahraničním producentům. Vláda uložila ministerstvu průmyslu, aby ještě do konce listopadu tuto záležitost projednalo s Evropskou unií.

Ekonomové nemají "atomového ministra" příliš v lásce. Na druhou stranu ale jeho jmenování nepokládají za počátek převratných změn. "Vzhledem k tomu, že se ministru průmyslu a obchodu celkem dařilo prosazovat ve vládě své záměry, nemyslím, že by se měla situace ve vládě nějak změnit," řekl nedávno agentuře ČTK analytik Patria Finance David Marek.

Kdo je Miroslav Grégr

Doc. Ing. Miroslavu Grégrovi je 71 let. Je ženatý, má 2 děti. Vystudoval strojní fakultu ČVUT, poté pracoval jako konstruktér a technolog.
Od roku 1958 do roku 1962 pracoval jako technický náměstek ve Vagonce Česká Lípa.
V roce 1962 byl jmenován generálním ředitelem DESTY Děčín. V tomto období byl rovněž členem poradních orgánů vlády a přednášel na Vysoké škole strojní v Liberci.
Na konci roku 1969 byl odvolán z funkce ředitele a vězněn a persekuován za své postoje v roce 1968.
Na počátku roku 1990 byl znovu jmenován do funkce ředitele Desty a stal se prvním prezidentem nově založeného Svazu průmyslu. V polovině roku 1990 se stal ministrem strojírenství a elektrotechniky České republiky. V tomto období zrealizoval projekt vstupu Volkswagenu do Škody Mladá Boleslav.
Po zrušení ministerstva se v roce 1991 opět vrátil do Desty, kde působil do roku 1996 jako generální ředitel a předseda představenstva.
V roce 1996 byl zvolen poslancem, tuto funkci vykonává dodnes. Je členem Předsednictva Ústředního výkonného výboru ČSSD a odborným mluvčím ČSSD pro průmyslovou politiku.
Do funkce ministra průmyslu a obchodu byl jmenován v červenci 1998.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sociální demokraté se v sobotu večer při sledování volebních výsledků zamkli v...
ČSSD zažila knock-out, řekl Zimola. Bývalý hejtman může začít stoupat

Po rozpadu krajské koalice se vzdal hejtmanského křesla, vedení strany ho nechalo vyškrtnout z kandidátky pro volby do Sněmovny. Část lídrů ČSSD kvitovala, že...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se s Okamurou shodl na zákonu o referendu, společnou vládu vyloučil

Až do večerních hodin v pondělí pokračovala vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Andrej Babiš se během dne stihl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.