"Návrh novely zákona reaguje na nález Ústavního soudu, který snížení platů představitelů státní moci a soudů označil jako příliš razantní," vysvětlila iDNES.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Kolik to bude státV roce 2013 budou, pokud bude návrh zákona přijat, činit celkové náklady 576,7 milionu Kč. Z toho se na platy soudců Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů vydá 352,1 mil. Kč. U soudců Ústavního soudu to bude 5,3 mil. Kč, u ostatních představitelů státní moci 84 mil. Kč, u státních zástupců 128,4 mil. Kč a zaměstnanci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dostanou 6,9 mil. Kč. zdroj: návrh zákona |
Základ platů ústavních činitelů, soudců, ministrů, prezidenta, ale i členů Nejvyššího kontrolního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a Rady Českého telekomunikačního úřadu od roku 1995 tvořil trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V roce 2011 začal stát šetřit a základ platu snížil na 2,5násobek, což mělo platit do konce roku 2014.
Ústavní soud musím respektovat, brání se ministr
"Toto snížení jsem považoval za adekvátní a osobně skutečně nemám potřebu na něm nic měnit, vždyť jsem byl předkladatelem tohoto návrhu. Nicméně rozhodnutí Ústavního soudu respektovat musím," vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Snížení platů se nelíbilo soudcům, kteří se obrátili na Ústavní soud. Ten jim dal za pravdu a snížení označil za protiústavní. Nechal však na vládě, aby navrhla jiný poměr, a odložil účinnost svého rozhodnutí do konce letošního roku.
Ústavní soud podle Plívové poukazuje mimo jiné na nepřiměřeně nízké zabezpečení soudců Ústavního soudu, u kterých se postupuje shodně jako u ostatních představitelů státní moci.
"Ministerstvo muselo na nález ÚS reagovat a ve svém návrhu vyhovuje názoru ÚS o vhodnosti zachování principů stejné platové základny (a určených koeficientů) pro představitele státní moci a soudů," doplnila mluvčí.
Ministr Drábek proto teď navrhuje kompromis: 2,7násobek. "Ministr práce předpokládá u tohoto bodu jednání vlády obsáhlou diskusi," poznamenala mluvčí ministerstva.
"Takové řešení lze považovat za krajní pro udržení společné právní úpravy a vyjádření rovnosti všech tří státních mocí v oblasti platů," uvádí se v návrhu zákona.
Soudci a politici si polepší až o deset tisíc měsíčně
Návrh podle autorů "nezpůsobí pokles platů soudců v roce 2013 oproti předchozím rokům", protože podle nich v roce 2011 činila průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře 22 857 Kč. Platová základna pro rok 2013 tedy bude 61 713,90 Kč.
"Platová základna pro určení platu a náhrad výdajů soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů, krajských soudů a okresních soudů se tak v lednu 2013 oproti platovému základu v červnu 2012 zvýší o 4 491,40 Kč. Ústavní soudci si pak polepší o 9 982,90 Kč, stejně jako ostatním představitelé státní moci," vypočítává návrh zákona. Do poslední kategorie spadají i poslanci.
K návrhu se ve zkráceném připomínkovém řízení vyjádřily místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády Karolína Peake, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo financí. Peake chtěla do návrhu zákona prosadit pro soudce pojistku proti snížení platového základu v případě, že by poklesly platy v nepodnikatelské sféře, ale neuspěla, "protože takové řešení by systémově založilo možnost rozdílné výše platové základny pro soudce a ostatní představitele státní moci v jednom zákoně".
Ministerstvo spravedlnosti s návrhem nesouhlasí. Nelíbí se mu propočet finančních dopadů. "Tato připomínka byla vysvětlena, protože v materiálu se uvádějí pouze zvýšené prostředky na platy soudců, nikoliv na paušální náhrady," uvádí se v předkládací zprávě. Ministerstvu se nelíbí ani 2,7násobek a požaduje pro soudce trojnásobek.
