A zdaleka nejde jen o zavedení poplatků v lékárnách a u lékaře. Platby za recept, za den v nemocnici a za návštěvu pohotovosti jsou nejviditelnější novinkou, která by mohla podle plánů ODS začít platit už v příštím roce.
A to zároveň se zavedením limitů na doplatky tak, aby každý pacient ze své kapsy doplácel na léky ročně nanejvýš tři tisíce korun.
Podle ministra Tomáše Julínka (ODS) má novinka hlavně snížit počet návštěv lidí u lékařů a nižší nemocnost. Každý Čech loni prostonal v průměru rekordních 36 dní a počet návštěv u lékaře v Česku víc než dvojnásobně překračuje průměr zemí Evropské unie.
Nejbližší změna: dražší léky
Nejprve však, jako každoročně touto dobou, podraží léky. "Prvního dubna by měla začít platit nová vyhláška o úhradách léků. Podařilo se nám dosáhnout úspor zhruba za 1,5 miliardy korun a pacienti dostanou nové léky, u kterých byla prokázaná účinnost, za miliardu korun.
"Spoluúčast pacientů přitom poroste zhruba stejným tempem jako doposud," řekl náměstek ministra Marek Šnajdr. V praxi to znamená, že lidé sice dostanou nové moderní léky, které tu doposud nebyly, ale za jiné, jako je třeba paralen či acylpirin, si připlatí mnohem víc.
Každá nová vyhláška o lécích doposud zdražila léky v průměru o dvě až tři procenta. "Přesné finanční dopady vyhlášky na jednotlivé skupiny pacientů počítáme. Budeme je znát ve středu či ve čtvrtek," řekl Šnajdr.
Bude pacient vzácné zboží?
Nejdůležitější změnu by však měla přinést novela zákona o zdravotním pojištění a přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti.
Jednak by to umožnilo lidem legálně si připlatit za lepší péči (třeba za umělý kloub, který vydrží déle než ten, na který má každý nárok ze zdravotního pojištění). Nebo se na podobné zákroky a nadstandardní péči připojistit.
Pacient by se podle představy ministerstva měl stát pro pojišťovny vzácným zbožím, o které je třeba bojovat. Zároveň by lidé pravidelně dostávali výpis z osobního účtu, aby každý viděl, co za něj pojišťovna zaplatila a kolik sám přispěl. "To by se mohlo podařit do roka," odhaduje náměstek ministra Pavel Hroboň.
Kdo se stará o zdraví a nečerpá zdravotní péči, by byl zvýhodněn nějakým bonusem, třeba vrácením části odvedených peněz. "Zdravotní pojišťovny se musí stát svéprávnými pojišťovnami, které nakupují péči pro pacienty a navzájem si konkurují, ne aby byly jen průtokovým ohřívačem na peníze," míní i bývalý poradce ministra financí a expert Světové banky na zdravotnictví Miroslav Zámečník.
Podle něj je rozvázání rukou pojišťovnám jednou z nejdůležitějších věcí, na které by mělo ministerstvo zdravotnictví pracovat.
Exministr a šéf zdravotního výboru Poslanecké sněmovny David Rath (ČSSD) však varuje: Cesta navržená ODS vede do pekel.
Rath: Lidé budou rukojmí
"ODS se tváří, že jde jen o změnu formy a o nic podstatného. Jenže ve skutečnosti je to privatizace osmi zaměstnaneckých pojišťoven. A ta devátá, VZP, se dostane do pozice, v jaké jsou dnes třeba České aerolinie. Čili bude záležet jen na momentální vládě, zda nějaký její balík akcií prodá, či ne – a komu," říká Rath.
Podle něj hrozí, že pojišťovny budou naopak hospodařit neefektivně a pacient se stane jejich rukojmím. "Hospodaří s našimi povinně odváděnými penězi a spotřeba peněz pro jejich provoz je omezena nějakými třemi procenty. Akciovou společnost k tomu nedonutíte. Ta na svůj provoz spotřebuje klidně dvacet procent, jako je to vidět u pojišťoven, kterým platíme pojištění aut. O to víc ale klesne podíl peněz, které dají na zdravotní péči," říká Rath.
Aby se podobné hrozby nenaplnily, plánuje ministerstvo založit po vzoru sousedního Slovenska regulační úřad, který by na pojišťovny dohlížel.
Podle Ratha je to však zbytečné úřadování a sociální demokracie s převodem pojišťoven na akciové společnosti souhlasit nebude. I proto se podle Tomáše Julínka dá většina nejdůležitějších změn čekat až v roce 2009.
"Ta reforma je opravdu zásadní. Ale nemůže se to vykládat tak, že se udělá zásadní krok v jednom roce. Jde o soubor kroků, které jsou rozloženy do více let a které povedou k proměně celého českého zdravotnictví," řekl pro RTA v neděli Tomáš Julínek.
"Jen to, aby pojišťovny mohly odměnit klienty za to, že se starají o své zdraví, není změna jedné jediné vyhlášky, ale řady vyhlášek a zákonů," dodal.
Chystané změny ve zdravotnictví
1. Zavést regulační poplatky pro pacienty
V lékárně by se za recept platilo dvacet korun, u lékaře či v nemocnici na pohotovosti padesát korun a příplatek za "hotelové služby" na den v nemocnici by byl padesát korun.
2. Zavést limity na doplatky na léky a zdravotní péči
Uvažuje se o částce tři tisíce korun na rok za léky nebo pět tisíc na rok za léky i ostatní zdravotní pomůcky a další doplatky tak, aby každý, kdo překročí tento limit, už nemusel v lékárně ani u lékaře nic doplácet.
3. Definovat standard zdravotní péče
Každý pacient by věděl, na co má ze zákona nárok bezplatně a na co si musí, pokud chce, připlácet ze své kapsy.
4. Možnost nadstandardní péče včetně možného připojištění
Pacienti by si mohli například připlatit na lepší kyčelní kloub, nonstop péči u rodinného lékaře či další služby. Pro takovou péči by existovalo i připojištění.
5. Zavést osobní účty jednotlivých lidí
Pacienti by jednou až čtyřikrát ročně dostávali ze svých osobních účtů přehled o tom, kolik zaplatili na zdravotním pojištění a kolik stála jejich léčba.
6. Stanovení dostupnosti zdravotní péče
To znamená změnit současný systém nemocnic a definovat, za jakými zákroky budou muset lidé jezdit do specializovaných center dál od místa bydliště a na co mají nárok hned v nejbližší nemocnici.
7. Bonusy pojištěncům, kteří se o sebe starají
Pojišťovny by, podobně jako u pojištění aut, odměňovaly ty, kteří nestonají, zbytečně nechodí k lékaři a snaží se žít zdravě.
8. Změnit zdravotní pojišťovny v akciové společnosti
Cílem má být zlepšení hospodaření a fungování zdravotních pojišťoven. Ty by fungovaly na komerčním principu, podobně jako fondy důchodového připojištění.
9. Vytvořit dohled nad zdravotními pojišťovnami
Po vzoru sousedního Slovenska by vznikl nový regulační úřad, který by hlídal, jak pojišťovny hospodaří a jak plní svou smlouvu s pacienty.
10. Vznik nemocnic univerzitního typu
Z velké části by šlo o současné fakultní nemocnice. Mají to být špičková zařízení s jasně vymezenou péčí o pacienty, která by fungovala jako výukový prostor pro lékaře i výzkumná pracoviště.
