Projekt stavby Knihovny Václava Havla čekal roky na toho správného ministra. Teď se dočkal. Herman (KDU-ČSL) smetl námitky památkářů a před pár týdny vydal rozhodnutí, že ambiciózní plán přestavby domu na knihovnu neodporuje památkovým předpisům.
Instituce s názvem Knihovna Václava Havla už sice existuje, vydává publikace a pořádá konference, ale sídlí na zastrčené adrese za Národním divadlem. Stavbu nového sídla Havlovy knihovny financuje miliardář Zdeněk Bakala, který už pro ni koupil dům na jedné z nejprestižnějších adres v Praze, na Hradčanech.
Památkáři včetně těch z ministerstva kultury se za pravicových vlád k projektu stavěli odmítavě. Ministr Herman má však k Havlovi očividně mnohem vřelejší vztah, odhalil třeba několik „Havlových laviček“.
Ministr svým nedávným rozhodnutím například povolil vybudovat v historickém domě prosklené atrium. „Zastřešení dvora a vznik atria je významné pro plánovanou společenskou funkci objektu,“ uvedl Herman.
Kromě atria Herman posuzoval i technické místnosti plánované v podzemí. Také ty povolil. Jen kdyby tam stavbaři odkryli středověké sklepy, musí je zachovat.
„Pokud se během výkopových prací objeví středověké konstrukce, musí být zachovány,“ konstatuje ministr Herman. Ministra také uspokojilo, že střechu atria půjde znovu rozebrat, nepůjde tedy o nevratný zásah do konstrukce domu.
Atraktivnější Hradčany
Samotná knihovna smysl má. Když se chce laik či turista něco dozvědět o Václavu Havlovi, zatím nemá v Praze mnoho příležitostí, kam zajít. I nový ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský se stěhováním počítá.
„Knihovna Václava Havla potřebuje sídlo, kde by měla perspektivu trvalého pobytu a rozvoje. Nyní jsme v nájmu. Ty prostory nám vyhovují, i když vzhledem ke svým plánům a projektům by knihovna asi využila i o něco větší. Otázkou je také atraktivnost knihovny pro turisty. Z tohoto hlediska má hradčanská lokace přednosti,“ řekl Žantovský.
Miliardář Zdeněk Bakala s exprezidentem Václavem Havlem v listopadu 2011
Bakala dům plánuje kromě atria rozdělit na dvě půlky. Jednu by si ponechal jako soukromou rezidenci a tu druhou věnoval knihovně.
Součástí plánů byla kromě kavárny i nádrž na vodu, což právě dráždilo památkáře. Bakala od nádrže zatím ustoupil. „Tato otázka se bude řešit při podání žádosti o stavební povolení,“ uvedl Bakalův mluvčí Roman Frkous.
Požehnání od ministra však Bakalovi nezaručuje, že bude moci začít hned stavět. Vydání stavebního povelení ještě může zbrzdit soud. „Knihovna by se mohla otevřít za 18 až 24 měsíců od zahájení prací. Kdy začneme, nevíme,“ uvedl Frkous.
Důchodce z podkroví
Bakala se nejdříve musí vyrovnat s Bohumilem Vejtasou žijícím v podkroví. Ten nechce odejít ani za kompenzaci a proti rozhodnutím úřadů se bez ustání odvolává.
Svérázný patriot má k bytu v podkroví užívací právo, které je někde na pomezí mezi nájmem a vlastnictvím. Proto je účastníkem řízení. V zásadě by mu nevadilo existovat v objektu společně s knihovnou, ale chce například záruky, že bude mít důstojný přístup do domu.
Podle informací MF DNES už byla dohoda s ním v létě na spadnutí, ale Vejtasa couvl. „Předložili mi smlouvu s nepřijatelnými podmínkami. Jsem s právníkem připraven jít až k Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvedl Vejtasa.
V domě už i tak vládne několik let čilý stavební ruch. Probíhají tam záchranné práce za desítky milionů korun. Takže v okamžiku stavebního povolení už bude mít Bakala náskok. „Teď opravujeme střechy jižní části objektu,“ dodal Frkous.
Poslední obyvatel domu Vejtasa, který s Bakalou vede právní bitvu, označil rozhodnutí ministra za podezřele rychlé. „Jeden den zasedla rozkladová komise ministerstva a pak ministr rozhodl. Jako by se vše dělo na jeho přání,“ poznamenal Vejtasa.
