Když se do věznice na Pankráci stěhovali v roce 1889 první odsouzení, byl to jeden z nejmodernějších žalářů v tehdejším Rakousko-Uhersku.
Nový kriminál měl vlastní plynárnu, centrální vytápění horkým vzduchem, kostel pro katolíky i modlitebnu pro židovské věřící.
Pokud by měla věznice dnes splňovat úroveň, které mají věznice v západní Evropě, musel by stát do její rekonstrukce dát miliardu korun. A ty nemá. Proto se zvažuje prodej.
Stát by za pozemky, jejichž cena by se mohla vyšplhat přes miliardu a půl korun, dostal zaplaceno nebo by pro něj kupující postavil novou věznici zřejmě na severu nebo západě Čech.
"Zatím je to ve stadiu úvah. Nejprve musíme spočítat, co je pro nás výhodnější. Jestli investice do stávající věznice, nebo její prodej," řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Analýzu by mělo dokončit ministerstvo do konce roku. "Proto je ještě předčasné mluvit o tom, jak to dopadne," dodal.
Už nyní je však jasné, že ministerstvo návrh vážně zvažuje. Vězeňská služba už pro něj musela zpracovat přesný soupis majetku a budov, které na pozemku o rozloze přes devět a půl hektaru leží.
V příhraničí lidi seženeme
Šéf českých věznic Luděk Kula zmínil i jiný důvod, proč by bylo vhodné pankrácké vězení prodat. Pankráci podle něho chybějí bachaři a v Praze se je nedaří najít. "Je to kvůli nástupním platům, které můžeme zájemcům nabídnout," řekl Kula.
V pohraničí, kde by mohla nová věznice stát, by byla podle něho situace lepší. Je tu víc nezaměstnaných a Kula tvrdí, že se noví dozorci mezi nimi snadno najdou.
Pankrácká věznice má navíc i jiné problémy. Při svém dokončení stála na okraji Prahy a vězni, kteří si zde odpykávali trest, nikoho nerušili. Dnes jsou kolem ní obytné domy. "Z bezpečnostních důvodů to není úplně vhodné," dodal Kula.
Ambiciózní projekt však vzbuzuje obavy. Není totiž jasné, co by se stalo s památníkem, který je věnován politickým vězňům. Právě na Pankráci popravili komunisté řadu svých odpůrců, byla mezi nimi i Milada Horáková. "Pankrácká věznice má svou historickou hodnotu," připustil i Kula.
Podle informací MF DNES je navíc mezi variantami toho, co by se mělo přesně prodat, i možnost, že by investor koupil s věznicí také přilehlou budovu vrchního soudu. A ta je oproti vězeňskému areálu zapsaná na seznamu památek.
"Investor by pak musel dobře zvážit, co s touto budovou dělat," podotkl šéf pražské pobočky Národního památkového ústavu Michael Zachař. O plánu prodat pankráckou věznici nevěděl.
Už jednou odmítnutý plán
Stejně se vyjádřil i Pavel Horálek, starosta čtvrtého pražského obvodu, pod který Pankrác spadá. "Vůbec jsem o tom neslyšel. Územní plán v tomto místě nepočítá s ničím jiným než s věznicí," řekl.
Pak je tu ještě otázka, kdo za nápadem skutečně stojí. Ministr Pospíšil v úterý řekl, že s návrhem přišel jeho ekonomický náměstek František Steiner. Podle informací MF DNES ale má o pozemky zájem jedna z velkých stavebních firem blízká ODS.
"Ještě ani nejsme rozhodnutí, jestli areál prodáme. Proto nemůže být ani řeč o tom, kdo by ho koupil. Myslím, že bychom ho stejně prodali za nejvyšší nabídku," odmítl informace Pospíšil.
Některé stavební společnosti se o pankráckou věznici zajímaly už dřív, kdy ministerstvo spravedlnosti vedl Pavel Němec. Ten je odmítl. "Nevýhody převažovaly nad výhodami. Navíc jsme to považovali za velmi rizikovou transakci," řekl v úterý jeho bývalý mluvčí Petr Dimun.
