Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Propojení databází stálo 21 milionů. Úřad je dál napojen na 125 systémů

  9:38aktualizováno  9:38
Ministerstvo životního prostředí utratilo 21 milionů korun za projekt jednotného informačního systému, který nikdy nevznikl, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Místo jedné databáze resort využívá 125 samostatných informačních systémů a databází, které nejsou vzájemně provázány ani integrovány.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Hlavním cílem jednotného informačního systému o životním prostředí (JISŽP) bylo sloučit data z různých databází do jedné. Systém je měl pořizovat, spravovat, hodnotit a dál poskytovat a garantem bylo ministerstvo životního prostředí.

„Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je ale tento systém dosud pouze teoretickým konceptem, protože v současné době resort využívá 125 samostatných informačních systémů a databází, které nejsou vzájemně provázány ani integrovány,“ sdělila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková.

Tento stav vede podle kontrolorů mimo jiné k tomu, že stejná data jsou ukládána duplicitně hned v několika systémech a databázích. Tím se zvyšuje potřeba jejich úložné kapacity, což vede k vyšším provozním nákladům.

„Vysoký počet systémů je důsledkem historického nastavení struktury z doby minulých vlád, a s ní spojená decentralizace IT infrastruktury a služeb,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Snížení nákladů, sjednocení databází a hospodárné využívání prostředků na provoz informačních technologií v rámci celého rezortu jsou podle ní prioritou nového vedení MŽP.

Rada se nesešla ani jednou

Odbornou podporu rozvoje a provozu JISŽP měla zajišťovat Rada pro rozvoj JISŽP, kterou založilo ministerstvo. „Ta se ale v letech 2010 až 2012 vůbec nesešla a v období, kdy se scházela, neprojednala ani zmíněnou duplicitu ukládaných dat, ani například problematický projekt SIRIUS,“ poznamenala Málková.

Tento projekt měl nahradit několik dílčích informačních systémů a databází. V rámci projektu SIRIUS mělo vzniknout jediné přístupové místo pro vstup dat i jediné místo, jehož prostřednictvím by státní správa mohla z těchto dat čerpat.

Zakázky na IT jsou nejhorší

Stát zadává příliš zakázek bez tendru. Nejhorší situace je v IT, zjistil NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad.

Projekt od svého spuštění v roce 2010 nabral zpoždění a až do roku 2013 se nepodařilo vysoutěžit hlavního dodavatele. Nakonec vedení MŽP projekt zrušilo s tím, že cíle projektu nebyly naplněny.

„Do té doby už ale CENIA (Česká informační agentura životního prostředí - pozn. red.) , která za projekt odpovídala, za jeho přípravu zaplatila 21 milionů korun. Z toho víc než 12 milionů bylo z evropských dotací, které pak CENIA musela koncem roku 2013 vrátit. Vzhledem k tomu, že CENIA nezachovala ani dílčí výstupy projektu, aby je mohla v případě potřeby v budoucnu využít, hodnotí NKÚ investici 21 milionů korun do projektu SIRIUS jako neúčelnou a nehospodárnou,“ doplnila Málková.

Projekt SIRIUS byl podle Roubíčkové ukončen bývalým vedením v červenci 2013. „Cesta zastavení projektu se po vyhodnocení ukázala vzhledem k tehdejší situaci jako nejvhodnější řešení. Na zdržení projektu se podepsala bývalým vedením uvažovaná restrukturalizace sloučení Českého hydrometeorologického ústavu a CENIA, na kterou však nikdy nedošlo. Aktuálně o tomto sloučení neuvažuje ani nové vedení MŽP. Výstupy (analýzy, studie proveditelnosti) z realizace části projektu jsou uchovány a jsou využitelné pro budoucí IT projekty,“ podotkla mlunčí ministerstva.

Kontroloři odhalili i další nedostatky. „Ať už jde o nekompatibilitu dvou databází, jejíž vyřešení by vyšlo na 1,3 milionu korun, absenci studií proveditelnosti, díky nimž by MŽP mělo jistotu, že skutečně zvolilo nejhospodárnější možné řešení, či fakt, že ministerstvo vůbec nesleduje, jak jsou informační systémy vlastně využívány koncovými klienty. U některých systémů je ministerstvo navíc stále závislé na jediném dodavateli,“dodala mluvčí NKÚ Málková.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak MŽP, agentura CENIA a Český hydrometeorologický ústav hospodařily v letech 2010 až 2013 s penězi na ICT projekty. Celkem kontroloři prověřili více než 230 milionů korun.

Ministerstvo postupně zavádí centralizační opatření

V letech 2010 až 2013 ministerstvo vedlo celkem šest ministrů: Jan Dusík, Jakub Šebesta, Rut Bízková, Pavel Drobil, Tomáš Chalupa a Tomáš Podivínský.

Malá kobra

Ministr životního prostředí Richard Brabec plánuje zřídit "malou Kobru“, bude potírat krádeže kovů.

(ilustrační snímek)

Během roku 2014 začalo podle nové vedení resortu s postupným zaváděním centralizačních opatření v oblasti IT. „Aktuálně MŽP zpracovává podklady pro vybudování jednotného místa pro ukládání dat v rámci resortu. Aktuálně také dokončujeme podklady pro vypsání veřejné zakázky (v březnu) na pořízení systému elektronické spisové služby pro MŽP a vybrané rezortní organizace,“ vyjmenovala Roubíčková.

Dále se podle ní podařilo vysoutěžit centrálního dodavatele antivirové a antispamové ochrany pro MŽP a všechny jeho rezortní organizace, přičemž každou část zakázky vyhrál jiný dodavatel. „Další centralizační opatření budou pokračovat s ohledem na finanční zdroje rezortu u těch databází, u kterých to bude vzhledem k jejich obsahu možné a účelné,“ doplnila.

Ministerstvo postupně podle své mluvčí uplatňuje změny přístupu ke sledování využití dat či k historické závislosti na jednom dodavateli u některých poskytovaných služeb. U starších informačních systémů, kde to nemá evidenční význam, nebyl zaveden systém sledování přístupů. U novějších či plánovaných systémů je sledování přístupů již standardem (např. ISPOP).

„U starších systémů, na které má dodavatel smluvně ošetřená autorská práva, jsme závislí na tomto jediném dodavateli. MŽP postupně situaci napravuje. Při úpravách těchto systémů požadujeme od dodavatele předání zdrojových kódů, včetně práva následné úpravy třetími stranami,“ upřesnila.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.