Dál by se sice platilo za položku na receptu, ale už jen za léky bez doplatku. Důchodcům nad 65 let, ale také invalidním důchodcům a lidem s příjmem pod dvojnásobkem životního minima by se do pak třítisícového limitu měly zahrnovat i poplatky, které se tam nyní nezapočítávají.
Návrh chce ministerstvo zdravotnictví předložit v Senátu. "To jsou principy, na nichž si umím představit, že se koalice může shodnout," uvedl náměstek Marek Šnajdr.
Senátoři by měli rozhodovat o levicovém návrhu na úplné zrušení poplatků ve zdravotnictví, který v pátek schválili ve Sněmovně spolu s KSČM sociální demokraté. - čtěte Neposlušní pomohli opozici, ve Sněmovně prosadila zrušení poplatků
Vláda očekává, že Senát normu poslancům vrátí se změnami. K přehlasování Senátu bude pak v dolní komoře potřeba 101 hlas, k potvrzení změn navržených horní komorou bude potřeba většina přítomných.
Podle ministerského návrhu by se mělo od poplatků ulevit dětem do šesti či do patnácti let. Věk zatím není přesně stanoven. Lidovci navrhují, aby lidé už neplatili za položku na receptu, ale za celý recept.
Podle ministerstva by ale bylo lepší zachovat poplatek za položku. Hradil by se ale už jen u léků, které jsou bez doplatku. "U 70 procent položek by došlo k redukci, současně by se ale zachoval regulační efekt u levných léků," uvedl Šnajdr.
Poplatky přinesly do zdravotnictví pět miliard
Díky poplatkům přiteklo letos do zdravotnictví kolem pěti miliard. Ministr Tomáš Julínek (ODS) označil rušení za destrukci. Uvedl, že se díky poplatkům podařilo zabránit plýtvání.
Peníze, které pojišťovny vydávaly za levné léky, se přesměrovaly do nákladné léčby vážných chorob. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny k 6. prosinci překročilo ochranný limit 5308 jejích klientů, jimž pojišťovna vrací celkem 8,4 milionu korun.
Je to ovšem dáno až dvouměsíčním odstupem v nahlášení a zpracování údajů z ordinací do pojišťoven. Přesto odhad ministerstva zdravotnictví, že limit využije 200 tisíc lidí, naplněn podle Šnajdra zdaleka nebude. Proto resort přistoupí u limitů na změny.
