Změna se dotkne i okresu Blansko, kde vozovka ústí na státní trasu I/43 vedoucí z Brna do Svitav. "Původní silnice I/18 nesplňovala podmínky dopravního významu silnice první třídy zejména kvůli nízké intenzitě dopravy, proto byla kdysi přeřazena do druhé třídy," přiblížil vedoucí odboru vnější komunikace pražského ředitelství silnic a dálnic Pavel Šváb.
Splněné přání
Návrat o třídu výš byl podle zastupujícího přednosty žďárského okresního úřadu Karla Pačísky přáním celého regionu. "Silnice číslo osmnáct byla jednou z nejdůležitějších tepen okresu, propojovala směr východ-západ a vyžaduje náročnou zimní údržbu," podotkl Pačíska. "Pokud bude málo peněz, bude si stát nejprve hledět komunikací důležitých a pak až méně významných. Teď si můžeme být jisti, že na tuto silnici vždycky zbude."
Za správné považuje přeřazení silnice do vyšší třídy také starosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Novotný. Připomněl, že její předchozí převedení mezi komunikace druhé třídy znamenalo, že stát se chtěl zbavit majetku a zároveň i starostí o něj.
"Osmnáctka byla nejdelší silnicí první třídy v republice. Tehdy zazněly argumenty, že stav vozovky neodpovídá po celé délce první třídě. My jsme se s tím však nechtěli smířit, protože u nás silnice odpovídající průjezdnost měla. Obrátili jsme se tedy na ministerstvo, starostové psali petice a problém se objevil i v interpelacích poslanců," popsal úsilí regionu starosta Novotný.
Povýšení silnice potěšilo i starostu Kunštátu v okrese Blansko Lumíra Krampla.
"Zdejší provoz stejně odpovídá silnici první třídy," uvedl Krampl, který mimo jiné doufá, že se podaří i prosadit některé obchvaty obcí.
Čeká se i růst průmyslu
Podle bystřického starosty má rozhodnutí ministra dopravy zásadní význam i pro místní průmyslovou zónu.
"Když silnici přeřadili mezi dvojky, skončili jsme jako jediná průmyslová zóna v republice, která neměla návaznost. Bystřice prostě visela ve vzduchu. Investoři pochopitelně ochladli. Jestliže jsme jich dřív mívali pět až deset každý rok, za poslední dva roky nebyl ani jeden," poznamenal Novotný.
Podle Pavla Klimenta, místostarosty Nového Města na Moravě, které na tomto tahu také leží, však dřívější zařazení silnice mezi komunikace druhé třídy zásadní vliv na podnikání v regionu nemělo. Kliment ovšem připustil, že zpětná změna by mohla vést k lepšímu.
"Lze očekávat více peněz na rekonstrukce přímo od státu, což by mohlo samozřejmě přilákat nové investory. I když je Nové Město zaměřeno spíše na cestovní ruch než na podnikání v průmyslových zónách, zlepšené podmínky pro dopravu budou přínosem," řekl.
Na své si přijdou i podnikatelé
S povděkem přijali rozhodnutí ministerstva dopravy i sami podnikatelé. I Jana Bartálová, recepční bystřického hotelu Angela, potvrdila, že jejich hosté si často na kvalitu silnice stěžují. "Na počet našich hostů ovšem nemá stav komunikace vliv, máme stálou klientelu," uvedla.
Nemovitosti budou dražší
Zvýšení významu silnice se velmi pravděpodobně promítne do cen nemovitostí. Tyto částky se budou podle odborníků na reality zvyšovat. "Příkladem je třeba Kunštát, který se stal ne příliš zajímavým místem a kde mají nemovitosti nízkou cenu," přiblížil Milan Kolínský z firmy Reality Kolínský v Boskovicích.
Boskovice a Prostějov zůstaly mimo
Zatímco v obcích ležících na trase mezi Havlíčkovým Brodem a Sebranicemi na Blanensku se mohou radovat, smutek zavládl například v Boskovicích nebo v Prostějově. Právě přes tato města totiž v minulosti silnice první třídy vedla rovněž, nyní však zde bude i nadále pouze trasa druhé třídy. "Mám připravený dopis na ministerstvo dopravy, v němž s jeho rozhodnutím nesouhlasíme. Požadujeme změnu statutu i pro pokračování této silnice přes Boskovice na Prostějov. Nevím, proč nás ministerstvo vynechalo," mrzí starostu Boskovic Josefa Dohnálka. Podle něj od doby, co je zdejší silnice druhé třídy, její údržba se zhoršila. "Tato silnice má pro Boskovice obrovský strategický význam. O tom se vědělo už v minulosti, kdy to bývala hlavní armádní silnice. Dřív se dokonce uvažovalo i o zřízení železnice vedoucí ze Žďáru do Prostějova a dnes nás stát nerespektuje. Budeme se proto bránit," řekl Dohnálek.
Jakou však mají Boskovičtí šanci, to si zatím netroufá nikdo z odborníků odhadnout. "Povýšení II/150 na I/19 bylo provedeno v době, kdy ještě komunikace druhých a třetích tříd patřily státu," připomněl tiskový mluvčí pražského ředitelství silnic a dálnic Pavel Šváb. "Zástupci měst se obrátili přímo na ministerstvo dopravy, a to nás následně požádalo o vyjádření. Nyní je situace jiná a komplikovanější. Od října patří komunikace druhých a třetích tříd krajům. Přeřazení na silnici první třídy by tedy znamenalo i majetkový převod této komunikace zpět do vlastnictví státu."
