Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo sčítá romské žáky, školám se tyto počty nezamlouvají

  13:02aktualizováno  13:02
Ministerstvo školství se pustilo do ožehavých počtů. Zjišťuje, kolik Romů chodí na základní školy. Chce docílit toho, aby jich na běžných základkách zůstávalo co nejvíc. K nám ale chodí čeští občané, ne Romové, protestují oslovení ředitelé škol. Podle Člověka v tísni není problém v etniku, ale v prostředí.
Průzkum Ligy lidských práv ukázal, že 75 procent dětí z praktických škol jsou Romové.

Průzkum Ligy lidských práv ukázal, že 75 procent dětí z praktických škol jsou Romové. | foto: Profimedia.cz

Ředitel Základní školy Chrustova ve Slezské Ostravě, kam dotazník ministerstva žádající počty romských žáků rovněž dorazil, z něho příliš nadšený není. "Oni nás na jednu stranu tlačí do ochrany osobních údajů a pak najednou ministerstvo chce, abychom jim řekli, kolik máme na škole Romů," stěžuje si Radim Motyčka.

Kdo je rom?

"Pro potřeby tohoto šetření bude za romské dítě, žáka či žákyni považován takový jedinec, který se za Roma sám považuje, aniž by se k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) sám hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) identifikátorů."

Zdroj: dotazník MŠMT

Podobný dotazník přišel podle něj na jeho školu už před dvěma roky. "Tehdy jsem napsal, že na škole žádné Romy nemáme. Všichni jsou čeští občané, mají české občanství a v našich materiálech se nic takového jako ‘Rom’ neobjevuje," dodal.

Ministerstvo se ale brání tím, že podobný výzkum už prováděla Liga lidských práv. Vyplynulo z něho, že v praktických školách se učí až 75 procent romských dětí.

Na ministerský dotazník upozornily Lidové noviny. Ministerstvo ho rozeslalo na běžné základní i na praktické (bývalé zvláštní) školy. "Je to zvláštní, přijde mi to dost neuvěřitelné, dřív se tohle nikdy nezjišťovalo, ale nejspíš ho vyplníme," řekla iDNES.cz ředitelka kladenské Základní školy Velvarská Ivana Kříčková.

Pomocí dotazníku chce ministerstvo zjistit, kolik Romů chodí na běžné základní školy a kolik na praktické. Dále úředníky zajímá, kolik dětí s lehkým mentálním postižením chodí do běžné základky a kolik do té praktické; i tady chtějí vědět, kolik je z nich Romů.

Školy mají odpovědět i na to, kolik odkladů při posledním zápisu těmto dětem udělily, kolik z nich navštěvuje přípravnou třídu či kolik žáků opakuje ročník.

Je správné, že chce ministerstvo školství znát počet Romů na školách?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 17. dubna 2009. Anketa je uzavřena.

ANO 12654

NE 1314


"Přiznám se, že se mi nelíbí termín ‘počítání romských děti’, spíš bych uvítala ‘počítání děti, které pocházejí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí‘," poznamenala koordinátorka programu sociální integrace Petra Klingerová z Člověka v tísni.

"Termín vystihuje to, proč děti selhávají. Neselhávají proto, že to jsou romské, ale proto, z jakého prostředí pocházejí," zdůraznila koordinátorka  s tím, že navzdory tomu aktivity ministerstva v této oblastni vítá.

Ministerstvo: Dotazník je jen začátek

Od výsledků dotazníkového šetření se ministerstvo školství chce podle svých slov pouze "odpíchnout". V plánu má změnit legislativu, podpořit včasné předškolní vzdělávání, zvýšit počet školských poradenských pracovišť a zajistit individuální přístup k dětem. Všechny změny směřují k jedinému cíli: aby na běžných základních školách zůstávalo co nejvíc romských dětí.

víc asistentů a psychologů

Ministerstvo také slibuje, že větší roli ve školách budou hrát asistenti a psychologové. Ředitelka kladenské školy ale namítla: "Ve škole máme jednoho autistu a u něho asistenta a není to jednoduché, protože ostatní děti to ruší a mají pocit, že když to dítě má u sebe asistenta, tak je zvýhodňované."

Podle Člověka v tísni je důležité, aby se z asistentů nestali jen "ti s nižší kvalifikací než učitel". "Někde ve školách bývají takovými poslíčky učitele. Nevěnují se odborné práci a dělají vše okolo. Musí dostat nějakou váhu a prestiž," prohlásila Petra Klingerová.

"Cílem ministerstva je zajistit, aby všechny děti, které k tomu mají potenciál, byly úspěšně vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu," konstatovala náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková.

Podle koordinátorky Člověka v tísni je ale jednou z brzd těchto změn vysoký počet dětí ve třídách. "Jakékoliv individuální plány a individuální přístup tak prostě nelze uplatňovat a to je vlastně ta věc, kterou děti ze sociálně vyloučených lokalit potřebují nejvíce," vysvětlila Klingerová.

Ředitelé: Spíše než my potřebují pomoci rodiny

Oslovení ředitelé škol se shodli, že problém, který chce ministerstvo řešit, není ani tak ve škole jako v rodinách. "Nejpřínosnější by bylo, kdyby se o rodiny někdo staral mimo školu," míní ředitelka kladenské základní školy Kříčková.

"Slabší žáci často žijí v rodinách, které jim neposkytují zázemí, se kterým škola počítá," přidal Motyčka.

I přesto se škola ve Slezské Ostravě snaží podle jeho slov slabším dětem pomáhat. Třeba je nenutí nosit domácí úkoly. "Když víme, že dítě žije v prostředí, kde ten prostor na to nemá, tak se to po něm nevyžaduje a pracuje se s ním jiným způsobem," vysvětlil ředitel.

Pomáhat se snaží i kladenská škola. "Máme tu samozřejmě i strašně slabé děti, které jsou slabé, protože jim doma nikdo nepomáhá s učením a spíš by patřily do praktických škol. Ale pokud si to rodiče přejí, tak zůstávají u nás," podotkla Kříčková s tím, že děti z jejich školy tedy neodcházejí v nějakém velkém počtu na praktické školy.

O početných přesunech dětí z běžných na praktické školy nechce slyšet ani ředitel Motyčka. "Neskrývám, že některé dítě je občas převedeno na praktickou školu, ale ten mechanismus je v dnešní době tak přísný, že to rozhodně nezáleží ani na řediteli, ani na učiteli, ani na chvilkové indispozici dítěte, kdy třeba měsíc či dva neprospívá."

"Nebo že bychom se podívali na dítě a rodiče a řekli: ‘Ty půjdeš do zvláštní školy’. To je směšné, to dítě musí být vyšetřeno na několika místech, musí s tím všichni souhlasit," dodal ředitel Základní školy ve Slezské Ostravě.

Sběr etnických dat. je to v pořádku?

Dotazníkové zjišťování je součástí opatření, ke kterým se Česká republika zavázala na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval diskriminaci romských dětí ve vzdělávání.

Sběr etnických dat je podle ministerstva školství možný při dodržení některých podmínek:

Cílem získávání těchto údajů (o počtu romských dětí na školách) je příprava podpůrných vyrovnávacích opatření zaměřených na minoritní skupinu. Sběr je v souladu se zákonem, protože jsou dodržována následující kritéria:

* Zjišťovat etnicky podmíněné údaje lze v současné situaci jedině formou nepovinných zjišťování.

* Sbírají se anonymní údaje o počtech žáků.

* Třídní učitelé nebudou muset provádět žádné přímé zjišťování – postačí, vyjdou-li ze znalosti třídy a posouzení etnické příslušnosti podle obecně známých kritérií.

* Ředitel školy zašle souhrnné údaje za celou školu.

* Ministerstvo školství a Ústav pro informace ve vzdělávání ujistí respondenty o tom, že nebudou zveřejňovat údaje za jednotlivé školy, a zavážou se po statistickém zpracování shromážděných údajů zlikvidovat zdrojové soubory za jednotlivé školy.

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.