Ředitel Základní školy Chrustova ve Slezské Ostravě, kam dotazník ministerstva žádající počty romských žáků rovněž dorazil, z něho příliš nadšený není. "Oni nás na jednu stranu tlačí do ochrany osobních údajů a pak najednou ministerstvo chce, abychom jim řekli, kolik máme na škole Romů," stěžuje si Radim Motyčka.
Kdo je rom?"Pro potřeby tohoto šetření bude za romské dítě, žáka či žákyni považován takový jedinec, který se za Roma sám považuje, aniž by se k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) sám hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) identifikátorů." Zdroj: dotazník MŠMT |
Ministerstvo se ale brání tím, že podobný výzkum už prováděla Liga lidských práv. Vyplynulo z něho, že v praktických školách se učí až 75 procent romských dětí.
Na ministerský dotazník upozornily Lidové noviny. Ministerstvo ho rozeslalo na běžné základní i na praktické (bývalé zvláštní) školy. "Je to zvláštní, přijde mi to dost neuvěřitelné, dřív se tohle nikdy nezjišťovalo, ale nejspíš ho vyplníme," řekla iDNES.cz ředitelka kladenské Základní školy Velvarská Ivana Kříčková.
Pomocí dotazníku chce ministerstvo zjistit, kolik Romů chodí na běžné základní školy a kolik na praktické. Dále úředníky zajímá, kolik dětí s lehkým mentálním postižením chodí do běžné základky a kolik do té praktické; i tady chtějí vědět, kolik je z nich Romů.
Školy mají odpovědět i na to, kolik odkladů při posledním zápisu těmto dětem udělily, kolik z nich navštěvuje přípravnou třídu či kolik žáků opakuje ročník.
Je správné, že chce ministerstvo školství znát počet Romů na školách?
"Přiznám se, že se mi nelíbí termín ‘počítání romských děti’, spíš bych uvítala ‘počítání děti, které pocházejí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí‘," poznamenala koordinátorka programu sociální integrace Petra Klingerová z Člověka v tísni.
"Termín vystihuje to, proč děti selhávají. Neselhávají proto, že to jsou romské, ale proto, z jakého prostředí pocházejí," zdůraznila koordinátorka s tím, že navzdory tomu aktivity ministerstva v této oblastni vítá.
Ministerstvo: Dotazník je jen začátek
Od výsledků dotazníkového šetření se ministerstvo školství chce podle svých slov pouze "odpíchnout". V plánu má změnit legislativu, podpořit včasné předškolní vzdělávání, zvýšit počet školských poradenských pracovišť a zajistit individuální přístup k dětem. Všechny změny směřují k jedinému cíli: aby na běžných základních školách zůstávalo co nejvíc romských dětí.
víc asistentů a psychologůMinisterstvo také slibuje, že větší roli ve školách budou hrát asistenti a psychologové. Ředitelka kladenské školy ale namítla: "Ve škole máme jednoho autistu a u něho asistenta a není to jednoduché, protože ostatní děti to ruší a mají pocit, že když to dítě má u sebe asistenta, tak je zvýhodňované." Podle Člověka v tísni je důležité, aby se z asistentů nestali jen "ti s nižší kvalifikací než učitel". "Někde ve školách bývají takovými poslíčky učitele. Nevěnují se odborné práci a dělají vše okolo. Musí dostat nějakou váhu a prestiž," prohlásila Petra Klingerová. |
Podle koordinátorky Člověka v tísni je ale jednou z brzd těchto změn vysoký počet dětí ve třídách. "Jakékoliv individuální plány a individuální přístup tak prostě nelze uplatňovat a to je vlastně ta věc, kterou děti ze sociálně vyloučených lokalit potřebují nejvíce," vysvětlila Klingerová.
Ředitelé: Spíše než my potřebují pomoci rodiny
Oslovení ředitelé škol se shodli, že problém, který chce ministerstvo řešit, není ani tak ve škole jako v rodinách. "Nejpřínosnější by bylo, kdyby se o rodiny někdo staral mimo školu," míní ředitelka kladenské základní školy Kříčková.
"Slabší žáci často žijí v rodinách, které jim neposkytují zázemí, se kterým škola počítá," přidal Motyčka.
I přesto se škola ve Slezské Ostravě snaží podle jeho slov slabším dětem pomáhat. Třeba je nenutí nosit domácí úkoly. "Když víme, že dítě žije v prostředí, kde ten prostor na to nemá, tak se to po něm nevyžaduje a pracuje se s ním jiným způsobem," vysvětlil ředitel.
Pomáhat se snaží i kladenská škola. "Máme tu samozřejmě i strašně slabé děti, které jsou slabé, protože jim doma nikdo nepomáhá s učením a spíš by patřily do praktických škol. Ale pokud si to rodiče přejí, tak zůstávají u nás," podotkla Kříčková s tím, že děti z jejich školy tedy neodcházejí v nějakém velkém počtu na praktické školy.
O početných přesunech dětí z běžných na praktické školy nechce slyšet ani ředitel Motyčka. "Neskrývám, že některé dítě je občas převedeno na praktickou školu, ale ten mechanismus je v dnešní době tak přísný, že to rozhodně nezáleží ani na řediteli, ani na učiteli, ani na chvilkové indispozici dítěte, kdy třeba měsíc či dva neprospívá."
"Nebo že bychom se podívali na dítě a rodiče a řekli: ‘Ty půjdeš do zvláštní školy’. To je směšné, to dítě musí být vyšetřeno na několika místech, musí s tím všichni souhlasit," dodal ředitel Základní školy ve Slezské Ostravě.
Sběr etnických dat. je to v pořádku?Dotazníkové zjišťování je součástí opatření, ke kterým se Česká republika zavázala na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval diskriminaci romských dětí ve vzdělávání. Sběr etnických dat je podle ministerstva školství možný při dodržení některých podmínek: Cílem získávání těchto údajů (o počtu romských dětí na školách) je příprava podpůrných vyrovnávacích opatření zaměřených na minoritní skupinu. Sběr je v souladu se zákonem, protože jsou dodržována následující kritéria: * Zjišťovat etnicky podmíněné údaje lze v současné situaci jedině formou nepovinných zjišťování. * Sbírají se anonymní údaje o počtech žáků. * Třídní učitelé nebudou muset provádět žádné přímé zjišťování – postačí, vyjdou-li ze znalosti třídy a posouzení etnické příslušnosti podle obecně známých kritérií. * Ředitel školy zašle souhrnné údaje za celou školu. * Ministerstvo školství a Ústav pro informace ve vzdělávání ujistí respondenty o tom, že nebudou zveřejňovat údaje za jednotlivé školy, a zavážou se po statistickém zpracování shromážděných údajů zlikvidovat zdrojové soubory za jednotlivé školy. Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |