V některých nemocnicích již fungují identifikační náramky, které mají bezpečnost pacientů zvýšit. V Olomouci zatím rozlišují pacienty na ty s normálním režimem a na ty, kteří jsou třeba na nějaké léky alergičtí.
Pokud tedy lékař narazí na člověka s červeným náramkem, zpozorní. Na kroužku je navíc napsáno pacientovo jméno, takže lékař má kontrolu, koho ošetřuje.
"Může se totiž stát, že lékař přijde na pokoj, zeptá se, kdo je pan Novák, a nějaký popletený pacient se přihlásí, protože špatně slyší," popisuje Dana Galuszková z olomoucké nemocnice.
"Kdybychom chtěli moderní náramky s čipem zavést na všech odděleních, byly by to milionové položky," dodává Galuszková.
Pražská nemocnice Na Homolce "kroužkuje" všechny své pacienty už několik let. Jsou o krok dál než v Olomouci. "Naše náramky obsahují čárový kód. Před každou komunikací s pacientem ho lékař přejede čtečkou," říká specialistka kontroly kvality Barbora Vaculíková.
Podle jejich slov je už čárový kód překonaný, ale nemocnice zatím nemá na čipy, které jsou běžné v zahraničí. Jisté je, že do budoucna se nemocnice bez lepších bezpečnostních opatření neobejdou.
A nepůjde jen o dávkování léků. Ministerstvo chce zabránit podobným tragédiím, jako byl případ Petra Zelenky, který v havlíčkobrodské nemocnici zavraždil sedm pacientů.
"Budeme po nemocnicích žádat, aby důsledněji vybíraly zaměstnance. Když se budou zajímat, proč uchazeč o práci odešel z předchozí nemocnice, nemohlo by se stát totéž, co u Zelenky – tedy že ho jiný ústav bez problémů zaměstnal," upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr.
Pokud se na nějakém oddělení dělo něco neobvyklého, měla by na to nemocnice přijít mnohem dříve.
Dohodne se koalice?
"V tomto případě to byla detektivní práce primáře Longina. Chceme však, aby nestandardní situace hned řešil větší tým lidí," zdůrazňuje náměstek. Ale přiznává, že ani sebelepší opatření nemusí vždy tragédiím zabránit.
"Zákon by od ledna 2009 upravoval udělování certifikátů nemocnicím, které náročné požadavky splní," říká Marek Šnajdr.
Ideální by podle něho bylo, aby zdravotní pojišťovny zvýhodňovaly při uzavírání smluv nemocnice, které osvědčení o kvalitě získají.
Zda Julínkovy zákony začnou platit, ještě není jisté. Včera o nich jednala zdravotnická komise. Ministr koaličním partnerům v několika bodech ustoupil.
Lidovci a zelení mají největší problém s privatizací pojišťoven. Julínek připustil, že jejich zisky bude stát trvale regulovat, původně to mělo být jen pět let.
Shovívavější byl také k návrhu zelených, aby se univerzitní nemocnice neprivatizovaly, ale staly se neziskovými organizacemi. Lidovcům Julínek ustoupil také v záležitosti potratů a umělého oplodnění.
