České ministerstvo zahraničí nechtělo nic ponechat náhodě. Už před útokem teroristů naplánovalo návštěvu specialistů z Útvaru rychlého nasazení URNA, aby zkontrolovali bezpečnost českých diplomatů.
Policisté vyškolení na střety s teroristy mají za měsíc ministerstvu doporučit, jak ještě zlepšit stávající opatření. "Situace zde zatím nebyla tak vážná jako například v Bagdádu nebo Bejrútu," řekl šéf URNA Libor Lochman.
Právě v těchto městech se policisté již nyní o české diplomaty starají. S jejich nasazením do Islámábádu se však zatím stále nepočítá. "Zatím jsme nebyli požádáni, abychom ochranu zajišťovali," dodal Lochman.
V současné době tak pracovníci ambasády nemají osobní ochranku. Budovy, kde pracují, střeží jen soukromá bezpečnostní firma. "Pokud by se bezpečnostní situace zhoršovala, budeme situaci přehodnocovat," řekla MF DNES mluvčí ministerstva Zuzana Opletalová.
URNA už však v Islámábádu na návštěvě byla. Před čtyřmi lety. Tehdy ministerstvu doporučila, jak ochranu diplomatů zlepšit. Co policisté radili, Opletalová z bezpečnostních důvodů nechtěla sdělit. Ministerstvo nyní předpokládá, že specialisté z Útvaru rychlého nasazení přihlédnou i k okolnostem sobotního útoku.
Zda po Žďárkově smrti zpřísní bezpečnostní opatření na dalších českých velvyslanectvích v rizikových oblastech, nechce ministerstvo zahraničí upřesnit. "Vždy reagujeme na aktuální situaci v konkrétní zemi," řekl Jiří Beneš z tiskového odboru ministerstva.
"Nemůžeme sdělit, zda jsme v této souvislosti dostali nějaký konkrétní požadavek. Ale mohu říci, že výměny informací se nyní dostávají o patro výš," řekl mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer o tom, zda úředníci využívají i informace civilní rozvědky, která se na rizikové regiony zaměřuje.
Kdo nahradí Žďárka
Kdo se stane novým velvyslancem v Pákistánu, se zatím neví. Na Žďárkovo místo dočasně nastoupil první tajemník velvyslanectví Jaroslav Kalfiřt, který dříve pracoval v Sýrii a Kuvajtu. "O novém velvyslanci je předčasné hovořit. Jeho výběr zabere nějaký čas," uvedla Opletalová.
Nového šéfa zastupitelství pak ministr zahraničí navrhne vládě a oficiálně jmenuje prezident. Už nyní se objevují otázky, zda se diplomaté nebudou obávat vyjet do tak nebezpečné země, jakou se v poslední době Pákistán stal. "Vždy to musí být člověk, který si je vědom případného rizika a ví, co ho čeká," vysvětlil Beneš.
On sám si nepamatuje případ, kdy by člověk oslovený s nabídkou zastupovat český stát v zahraničí z obav o svou bezpečnost tak prestižní nabídku odmítl.
